Investuji s Portu, musím vyplňovat daňové přiznání? Jak se daní příjmy z dividend nebo prodaných investičních nástrojů? Pokud si kladete podobné dotazy, je následující článek přímo pro vás. Shrnuje všechny potřebné informace, vysvětlí, kdy jste od daní osvobozeni a pomůže vám úspěšně proplout mezi nástrahami daňových povinností.
– Původní článek z 16.12.2020 byl aktualizován 31.07.2024.
Jaké jsou sazby daní pro příjmy z prodeje cenných papírů?
Pro fyzické osoby, české daňové rezidenty, jejichž držené cenné papíry nejsou zahrnuty do obchodního majetku, jsou příjmy z prodeje cenných papírů dle zákona o dani z příjmů zdaňovány platnou sazbou, která činí pro rok 2023 15 %, resp. 23 % (nově zavedená sazba).
Vyšší sazbou (23 %) se daní jen základ daně převyšující 36násobek průměrné mzdy (do roku 2023 to byl 48násobek), což pro zdaňovací období 2024 činí 1 582 812 Kč. Tento limit vychází z nařízení vlády a každý rok se mění. Do limitu se započítávají dílčí základy daně podle § 6 – § 10 zákona o daních z příjmů – tedy mimo jiné také mzda, zisky ze samostatně výdělečné činnosti nebo příjem z nájmu snížený o související výdaje. Zjednodušeně a neodborně řečeno, všechny tyto příjmy včetně příjmů z prodeje cenných papírů ponížené o související uplatnitelné výdaje se sečtou dohromady. Poté se na základ daně do limitu 1 935 552 Kč uplatní nižší sazba daně (15 %) a na základ daně nad limit sazba vyšší (23 %).
POZOR, v určitých případech však příjmy z prodeje cenných papírů danit nemusíte – podívejte se na kapitolu Osvobození od daně z příjmu.
Co je to základ daně a jak se vypočte, aneb z čeho se daň platí?
Základem daně rozumíme souhrn vašich příjmů snížených o náklady s nimi spojenými (pokud existují). Celkový základ daně z příjmu je tedy součtem jednotlivých dílčích základů (např. ze zaměstnání, samostatně výdělečné činnosti, příjem z nájmu, investic atd.). Na tento celkový základ daně se pak patřičné daňové sazby uplatňují.
U investic se do dílčího základu daně zahrnují veškeré příjmy z úplatného převodu (prodeje) cenných papírů ponížené o náklady přímo související s jejich pořízením a držbou. Proti výnosům z prodeje cenných papírů (prodejní cena*počet kusů) proto v daňovém přiznání vždy započítejte výdaje na jejich nákup (nákupní cenu*počet kusů – bližší popis níže) a veškeré ostatní související výdaje (například poplatky za nákup/prodej).
Přiřazení nákladů souvisejících s příjmem z prodeje cenných papírů
Od příjmů z prodeje cenných papírů je v daňovém přiznání potřeba odečíst výdaje na jejich pořízení a související poplatky – kde však tyto náklady zjistíte? Pro přiřazení nákladů existují obecně dvě možné metody. Portu ve svých podkladech používá účetní metodu FIFO (first in first out), při které se prodávané kusy párují postupně s nejstaršími nakoupenými kusy a pro každý prodaný cenný papír se stanovuje přesná cena jeho nákupu. Portu tuto metodu používá právě kvůli její maximální přehlednosti a transparentní možnosti posoudit tříletý časový test daňového osvobození (viz. sekce Osvobození od daní z příjmu).
Alternativní variantou je pak použití metody váženého aritmetického průměru. Při této metodě se průběžně s každým nákupem počítá vážený aritmetický průměr nákupní ceny, kterou se v případě prodeje jednotlivé kusy oceňují. Chceme-li však posoudit splnění tříletého časového testu, je potřeba prodávaný kus napárovat přímo s datem jeho pořízení a metoda FIFO v tomto ohledu poskytuje větší přehlednost. Při sestavování daňového přiznání je pak potřeba, aby byl každý v používání metod konzistentní a vzájemně je nekombinoval.
Daně z kapitálového příjmu
Kromě příjmů z prodeje cenných papírů mohou vaše investice generovat příjmy i v podobě dividend nebo úroků plynoucích z držení cenných papírů – často zahraničních. Tyto příjmy, plynou-li ze zahraničí, se nejprve daní sazbou danou lokální legislativou v zemi zdroje příjmu a limitovanou smluvním vztahem České republiky s touto zemí– tzv. Smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Zpravidla jsou tyto daně zaplaceny formou srážkové daně ve státě zdroje příjmu (výplaty). Například pro příjmy z cenných papírů z USA nebo Německa se jedná o shodnou sazbu – 15 %. V realitě tomu ale může být někdy jinak, viz níže.
Na váš účet Portu jsou zahraniční dividendy zpravidla připisovány v čisté výši (tedy již po odečtení srážkové daně v zahraničí). V daňových podkladech, které vám Portu každý rok připraví, však najdete jak čistou, tak hrubou (nezdaněnou) hodnotu dividendy včetně sazby srážková daně, která byla použita.
V případě tuzemských dividend, tedy dividend vyplacených společnostmi obchodovaných na pražské burze (ČEZ, Moneta a další), jsou dividendy zpravidla připsány v čisté výši, tj. již zdaněny srážkovou daní 15 %. Proto se kapitálový výnos z českých akcií neuvádí do daňového přiznání.
Kam dividendy uvést v přiznání?
Do daňového přiznání pak uveďte veškeré příjmy z dividend v hrubé výši. Zahraniční dividendy lze zahrnout buď do přílohy č. 3, kde se vyplňuje list za každou jednotlivou zemi příjmu, nebo je vyčlenit do samostatného základu daně a uvést je v příloze č. 4, kam se uvádějí souhrnně za všechny země. Vyčlenění zahraničních dividend do samostatného základu může být výhodné pro poplatníky, na jejichž příjmy by se vztahovala vyšší sazba daně 23 % (tj. pro ty, jejichž základ daně převýší 48násobek průměrné mzdy). Vyčleněním do samostatného základu se na zahraniční dividendový příjem aplikuje sazba 15 %.
Zápočet již zaplacené daně v zahraničí
Umožňuje-li to smlouva o zamezení dvojího zdanění, můžete si také započíst již zaplacenou srážkovou daň v zahraničí (ale pouze do výše daňové povinnosti v ČR – tedy v případě zahrnutí maximálně 15 %). Snížíte tím daňovou povinnost v České republice, a pokud je již zaplacená daň v zahraničí shodná nebo dokonce větší než daň, kterou byste měli zaplatit v ČR (aktuálně 15 %), nevzniká vám v ČR dokonce žádná další daňová povinnost.
Občas se stane, že dividendy z ETF přijdou v hrubé výši (například ty z Německa). Srážkovou daň si ve státě zdroje nestrhnou, ačkoliv by dle mezinárodních smluv mohli. To Portu bohužel nedokáže ovlivnit. Vždy vám však dá vědět, jaká daň byla u konkrétní dividendy stržena. Pokud žádná srážková daň stržena nebyla, je potřeba dle českých zákonů odvést daň v ČR (dle aktuální sazby 15 %) a proti této povinnosti tedy pochopitelně žádnou již zaplacenou daň započíst nemůžete.
Pokud by naopak došlo ke stržení vyšší srážkové daně než dle smluv o zamezení dvojího zdanění, je možné si požádat daňový úřad dané země o refundaci.
Některé země – jako například USA – mohou po klientech požadovat podepsaný formulář potvrzující jejich daňové rezidentství tak, aby došlo k uplatnění správné daňové sazby. Pro USA se tento formulář jmenuje W-8BEN a je-li potřeba, budete vyzvání k jeho podpisu. Pokud by takové prohlášení americká daňová autorita neměla, uplatnila by na dividendy zvýšenou srážkovou sazbu ve výši 30 %.
U Portu se tento formulář vyžaduje jen u klientů, kteří investují do amerických akcií. Ti, co si zakládají například jen portfolia na míru nebo Investiční rezervu jej vyplňovat nemusí.
Danění příjmů z měnového zajištění
Příjem z měnového zajištění (měnové forwardy a swapy) je považován za ostatní příjem dle § 10. Od realizovaných zisků z instrumentů měnového zajištění (považovány za příjmy) lze odečíst ztráty (považovány za výdaje) a výslednou hodnotu, je-li kladná, je třeba vykázat v daňovém přiznání jako dílčí základ daně dle § 10 v Příloze č. 2 s označením druhu příjmů „F – jiné příjmy“.
Jelikož se na Portu obchoduje většina instrumentů v cizích měnách, je pro jejich nákup potřeba směnit koruny do eur či do dolarů. Tato směna měn do daňového přiznání nevstupuje, protože při směně měny za účelem nákupu cenných papírů nevzniká z pohledu daňové legislativy zisk či ztráta.
Danění připsaných úroků v rámci Investiční rezervy
Úroky z části Investiční rezervy, která je držena v úročené hotovosti, jsou připisovány v hrubé výši. Stejně jako dividendy jsou tyto úroky považovány za příjmy z kapitálového majetku a spadají tak do § 8 Zákona o daních z příjmů a daní se tak standardně 15 % (resp. 23 %). Za určité situace ale mohou být připsané úroky od daně osvobozeny, viz. část Osvobození od daně z příjmů.
Danění podílových listů realitního fondu WOOD Realitní OPF
Prodejem podílových listů realitního fondu vám vzniká příjem z prodeje cenných papírů. Jelikož jsou podílové listy standardním cenným papírem, lze uplatnit jak hodnotový, tak i časový test (viz. sekce článku Osvobození od daně z příjmu). Zisk, který nelze osvobodit od daně z příjmu je nutné uvést v daňovém přiznání. Bližší informace naleznete ve svém daňovém výpisu za uplynulý rok.
Jak přepočtu do korun příjem v cizí měně?
Výše některých vašich zahraničních příjmů (například z dividend) může být na výpisech uvedena v cizích měnách. V daňovém shrnutí je pro převod použit denní devizový kurz ČNB (ke dni provedení příslušné transakce) a částky jsou vyčísleny v korunové hodnotě. Kromě metody denních kurzů lze použít i jednotný kurz stanovovaný podle § 38 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Tento kurz stanovuje jednou ročně (vždy na začátku ledna) Finanční správa ČR a zveřejňuje jej na svých webových stránkách. Použité metody však nelze kombinovat.
Osvobození od daně z příjmů
Za předpokladu splnění určitých podmínek mohou být příjmy z prodeje anebo držby kapitálového majetku osvobozeny od daně z příjmů.
V první řadě je osvobození (dle § 4 odst. 1 písm. v zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů) možné v případě, že celkové příjmy z prodeje cenných papírů za zdaňovací období nepřesáhnou 100 000 Kč – na základě splnění tzv. hodnotového testu. Důležité je však poznamenat, že zmíněná částka se vztahuje k celkové výši příjmů z prodeje cenných papírů – tedy nejen z Portu – a to v úhrnné hrubé výši nesnížené o náklady. Pokud je tato částka překročena, zdaňují se veškeré příjmy z převodu cenných papírů s výjimkou těch, které jsou od daně z příjmů osvobozeny (například splněním tzv. časového testu, popsaným níže). Pro účely určení osvobození příjmů z prodeje se nejprve zvažuje limit 100 000 Kč jako hrubé příjmy a až následně osvobození na základě časového testu. Není možné ale testy kombinovat naopak – jinak řečeno nemůžeme nejprve vyloučit osvobozený příjem na základě testu časového a až zbylý příjem posuzovat z hlediska testu hodnotového (100 000 Kč).
Bez ohledu na limitní částky příjmů jsou pak od daně osvobozeny veškeré příjmy z prodeje cenných papírů, které splnily tzv. časový test, a nemusí se do přiznání uvádět. Časový test je splněn v případě, že doba mezi nákupem a prodejem cenného papírů překročí 3 roky. Bližší informace můžete nalézt v § 4 odst. 1 písm. w zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů.
Časový a hodnotový test platí také pro frakční podíly cenných papírů držených u Portu.
V případě, že celkové příjmy z prodeje cenných papírů nepřesáhnou 100 000 Kč, můžete se povinnosti podávat daňové přiznání vyhnout úplně. Pokud kromě příjmů ze závislé činnosti (pouze od jednoho zaměstnavatele, a nebo postupně od více při podepsaném prohlášení k dani) a oněch příjmů z prodeje cenných papírů pod 100 000 Kč nemáte jiné příjmy dle § 7 – § 10 zákona o dani z příjmů vyšší než 20 000 Kč, nemusíte podávat daňové přiznání (do roku 2022 byl tento limit 6 000 Kč). Do skupiny těchto příjmů spadají například dividendy, které vám Portu připsalo, příjmy z měnového zajištění nebo připsané úroky z úročené hotovosti Investiční rezervy (dále pak příjmy z nájmu a samostatné činnosti). V případě, že máte své investice pouze na Portu a jste současně zaměstnaní, stačí se tedy podívat na celkovou hrubou výši připsaných dividend a úroků a porovnat ji s částkou 20 000 Kč.
Splňujete-li podmínky osvobození od daně z příjmů uvedené výše, není potřeba se administrativou spojenou s daňovými povinnostmi zabývat, protože tyto příjmy se do daňového přiznání neuvádějí.
Specifika danění českých dluhopisů
Pokud máte kromě portfolií a strategií na Portu.cz nakoupený například nějaký z dluhopisů na opPORTUnity (např. Prague Real Estate nebo KKIG), možná vás zajímá, jak funguje danění v takovém případě. Je to jednoduché a vy nic řešit nemusíte. Každý vyplácený úrok je již automaticky zdaněn 15% srážkovou daní a do daňového přiznání se již tento úrok nezahrnuje. Úrok se ani nepočítá do limitu 20 000 Kč, který se používá pro posouzení nutnosti podat daňové přiznání při souběhu příjmu ze zaměstnání a ostatních příjmů. Zkrátka můžete tento příjem pro účely daňového přiznání zcela ignorovat.
Oznámení o osvobozených příjmech
Jediným případem, kdy je potřeba ohlásit i osvobozený příjem, je situace, kdy tento příjem fyzické osoby přesáhne v jednom roce 5 milionů korun. V tomto případě je potřeba jej oznámit finančnímu úřadu do konce lhůty pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období.
Daňové přiznání
Portu sice daňové poradenství neposkytuje, ale snaží se svým klientům v této oblasti poskytovat maximální součinnost. Pro účely podání daňového přiznání vám vždy na začátku kalendářního roku Portu připraví potřebné podklady pro podání daňového přiznání (mj. seznam všech provedených transakcí, připsaných dividend a odečtených poplatků). Tyto podklady naleznete po přihlášení do aplikace Portu v sekci Transakce a peníze – Výpisy a potvrzení, kde je můžete stáhnout jako PDF nebo CSV.
V případě, že byste měli jakékoliv dotazy, můžete se vždy obrátit na Portu jak prostřednictvím online chatu, telefonicky nebo mailem na info@portu.cz, rádi vám pomůžeme.
