Potraviny zlevňují, bydlení dál zdražuje. Česká inflace klesla na 1,5 %
Inflace v Česku se v červnu oproti květnu v meziročním vyjádření snížila o 0,6 p. b. na 1,5 %, čímž se potvrdily předběžné odhady. Pokles růstu spotřebitelských cen byl způsoben především zpomalením růstu cen dopravy a prohloubením poklesu cen potravin a nealkoholických nápojů. Z potravin měly významný vliv ceny masa, které klesly o 6,2 % (v květnu pokles o 1,8 %), másla o 35,5 % (v květnu pokles o 23,3 %), polotučného trvanlivého mléka o 29,4 % (v květnu pokles o 17,7 %), olejů a tuků o 21,1 % (v květnu pokles o 16,4 %). Ceny vajec přešly z květnového růstu o 10,0 % v pokles o 9,5 % v červnu.
V červnu byly meziročně vyšší především ceny pohonných hmot a maziv o 14,9 % (v květnu růst o 26,3 %). Vliv měly i ceny alkoholických nápojů a tabáku, kde se zvýšily ceny destilátů a likérů o 2,6 %, vína o 2,7 %, piva o 1,4 % a tabákových výrobků o 5,8 %. Vyšší byly i ceny nájemného za bydlení o 5,9 %, materiálů a služeb pro drobné opravy a údržbu bydlení o 5,1 %, vodného o 3,9 %, stočného o 3,8 % a tepla a teplé vody o 1,7 %. Ceny elektřiny meziročně klesly o 11,5 % a zemního plynu o 5,2 %. Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 5,2 % (v květnu o 5,3 %), zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí.
Ze 41 sledovaných evropských států měla Česká republika s červnovou meziroční inflací 1,5 % 4. nejnižší inflaci, oproti květnu si tak o 3 příčky polepšila. Všechny sousední státy vykazovaly inflaci vyšší – na Slovensku činila 3,4 %, v Rakousku 3,2 %, v Polsku 2,5 % a v Německu 2,3 %. Nejvyšší inflaci v Evropě mělo Rumunsko (10,6 %), za kterým následovala Ukrajina (7,2 %) a Kosovo (6,6 %). Nejnižší inflaci měly Švýcarsko a Lichtenštejnsko (obě 0,5 %), následované Švédskem (0,7 %).
Inflace ve světě
Meziroční inflace v eurozóně v červnu 2026 klesla na 2,8 % z květnových 3,2 %. Červnová inflace tak klesla i pod odhady, které počítaly s růstem cen o 3,0 %. Jedná se o nejnižší hodnotu od letošního února, tedy z doby předtím, než válka v Íránu narušila dodávky energie a vyvolala růst cen ropy. Inflace v oblasti energií se výrazně zmírnila z 10,8 % na 8,7 %, zatímco růst cen se zpomalil také u služeb (3,2 % oproti 3,5 %) a u potravin, alkoholu a tabáku (1,6 % oproti 1,9 %). Inflace u neenergetických průmyslových výrobků zůstala stabilní na úrovni 0,9 %. Jádrová inflace, bez započítání energií a potravin, klesla na 2,4 % z květnových 2,6 %.
Evropská centrální banka na svém zasedání v červnu 2026 zvýšila úrokové sazby o 25 bazických bodů, což je první zvýšení od roku 2023. Krok byl reakcí na rostoucí náklady na energii a přetrvávající inflační rizika vyvolaná konfliktem v Íránu. ECB rovněž revidovala své prognózy inflace směrem nahoru a nyní očekává, že celková inflace dosáhne v roce 2026 3,0 % (oproti původním 2,6 %) a v roce 2027 2,3 % (oproti původním 2,0 %). Jádrová inflace byla rovněž zvýšena na 2,5 % jak pro rok 2026, tak pro rok 2027, z předchozích odhadů 2,3 %, respektive 2,2 %.
Kvůli zklidnění cen energií a poklesu červnové inflace na svém příštím zasedání v červenci pravděpodobně ponechá ECB úrokové sazby beze změny. Po předchozím červnovém zvýšení sazeb si chce banka vzít čas na vyhodnocení dopadů na oslabenou evropskou ekonomiku, která čelí riziku stagnace, a další kroky bude podmiňovat novými letními daty.
Meziroční míra inflace v USA by měla podle odhadů v červnu 2026 klesnout na 3,9 % z květnových 4,2 %. Inflace je tažena převážně vyššími cenami benzínu po energetickém šoku vyvolaném konfliktem s Íránem. V meziměsíčním vyjádření by se ceny podle očekávání neměly ani zvýšit ani snížit (0,0 %) po květnovém zvýšení o 0,5 %. Jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií, by měla podle očekávání mírně zpomalit na 2,8 % meziročně z květnových 2,9 %. Jádrová složka inflace tak v USA roste sice pomaleji, ale vykazuje silnou setrvačnost. Hlavním důvodem, proč jádrová inflace neklesá rychleji, jsou vysoké náklady na bydlení a zvýšené ceny v dopravě.
Inflace kolem čtyř procent výrazně zvyšuje tlak na americký Fed, aby brzy přistoupil ke zvýšení úrokových sazeb. Kvůli přetrvávajícím cenovým tlakům vyvolaným drahými energiemi a konfliktem na Blízkém východě je každopádně jisté, že jakékoliv plány na snižování sazeb jsou nyní opuštěny. V současnosti je klíčová úroková sazba Fedu nastavena na cílové rozmezí 3,50 až 3,75 %.
Na nejbližším červencovém zasedání ještě očekáváme ponechání sazeb beze změny, ale zrušení slibů o snižování sazeb jasně naznačuje, že rétorika bude velmi ostrá a připraví půdu pro podzimní růst sazeb. Trhy kvůli tomuto vývoji přehodnocují své výhledy a pravděpodobnost zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu do konce roku vzrostla na více než 85 procent.
Meziroční inflace v Číně dosáhla v červnu 2026 úrovně 1,0 %, což byl pokles z květnových 1,2 %. Nepotravinová inflace zpomalila na 1,5 % z květnových 1,9 %. Přispělo k tomu zvolnění růstu cen v dopravě, které zpomalily na 4,1 % z 5,4 %. Čínská vláda totiž v červnu snížila domácí maloobchodní ceny benzinu a nafty poté, co se po zmírnění napětí na Blízkém východě snížily mezinárodní ceny ropy.
Ceny dále rostly také u oděvů (1,4 % oproti 1,4 %), zdravotní péče (2,3 % oproti 2,1 %) a vzdělávání (1,4 % oproti 1,3 %). Náklady na bydlení mezitím klesaly rychleji (-0,3 % oproti -0,2 %). V oblasti potravin ceny klesly již třetí měsíc v řadě (-1,6 % oproti -1,7 %), a to především kvůli přetrvávajícím nízkým cenám vepřového masa a pokračujícímu poklesu cen čerstvého ovoce. Jádrová inflace, bez započítání potravin a energií, meziročně vzrostla o 1,0 %, zatímco v květnu činil nárůst 1,1 %.
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.