Pražská burza zažívá mimořádný rok a další novinky z České ekonomiky

Týden v České ekonomice: Pražská burza zažívá mimořádný rok a další novinky z České ekonomiky

Každý týden přinášíme přehled nejdůležitějších událostí, které hýbou českou ekonomikou. Nahlédněte s námi pod pokličku klíčových čísel, trendů i faktorů, které ovlivňují trh, podnikatelské prostředí i peněženky Čechů.
Lukáš Raška 16.12.2025

1. Pražská burza zažila mimořádný rok, obchodní aktivita i zájem investorů výrazně vzrostly

Pražská burza má za sebou mimořádně silný rok, když zatím objem obchodů dosáhl 206 miliard korun, což je nejvyšší hodnota od roku 2012. Hlavním tahounem byly akciové obchody, jejichž objem meziročně vzrostl o více než polovinu, významně se zvýšila i aktivita u fondů kvalifikovaných investorů. Růst obchodování podle burzy souvisel mimo jiné s vyšší nejistotou na globálních trzích, která zvyšuje zájem investorů o domácí aktiva.

Největší objemy obchodů se koncentrovaly na akcie energetické společnosti ČEZ, výrazně se obchodovalo také s tituly bankovního sektoru a se zbrojařskou firmou Colt CZ, u níž byl zaznamenán nejrychlejší procentní růst objemu obchodů. Na burzu letos vstoupily dvě nové společnosti a objem nově upsaného kapitálu patřil k nejvyšším v Evropě. Trh podle vedení burzy zůstává připraven na další nové emise, i když jejich počet má odpovídat spíše velikosti české ekonomiky.

Silný byl i vývoj cen akcií, když index PX od začátku roku posílil o 47 % a dostal se na historická maxima. Pražská burza tak letos překonala hlavní zahraniční indexy a patřila k nejvýkonnějším trhům na světě. Pozitivní vývoj ppotvrzuje rostoucí ochotu Čechů investovat, zároveň ale upozorňují, že klíčovou výzvou do dalších let bude rozšíření nabídky investičních příležitostí na domácím kapitálovém trhu.

2. ČNB míří do závěru roku s vyčkávací strategií na úrokových sazbách

Bankovní rada České národní banky na svém prosincovém zasedání pravděpodobně ponechá úrokové sazby beze změny, přičemž základní sazba zůstane na úrovni 3,5 %. Důvodem je kombinace přetrvávajících inflačních tlaků, zejména ve službách, a zároveň absence faktorů, které by v tuto chvíli vyžadovaly další zpřísnění měnové politiky. Ekonomika přitom postupně zrychluje především díky rostoucí spotřebě domácností, což centrální bance omezuje prostor pro uvolňování sazeb.

I přes zpomalení celkové inflace zůstávají rizika spojená s napjatým trhem práce a rychlým růstem reálných mezd. Tyto faktory mohou nadále vytvářet proinflační tlaky, které ČNB vede k obezřetnému přístupu. Vyrovnávající roli v současnosti hraje silnější kurz koruny a stále mírně restriktivní nastavení úrokových sazeb, což podporuje stabilitu měnové politiky bez nutnosti okamžitých změn.

Stabilní úrokové sazby by podle odhadů mohly přetrvat i během příštího roku. To bude mít dopad jak na domácnosti, tak na investory, protože nelze očekávat výraznější zlevnění hypoték ani nemovitostí. Současně to může posílit zájem o investiční produkty jako alternativu ke klasickému spoření. Přestože se v delším horizontu objevují úvahy i o možném zvýšení sazeb, v nejbližších měsících zůstává nejpravděpodobnějším scénářem pokračování vyčkávací strategie centrální banky.

Obrázek

3. Hlavní příčinou chudoby nejsou nízké mzdy, ale drahé a nedostupné byty

Hlavním faktorem chudoby v Česku se podle nové analýzy nestávají nízké mzdy, ale rychle rostoucí náklady na bydlení a jeho nedostupnost. Ceny bytů i nájemné v poslední dekádě rostly výrazně rychleji než příjmy domácností, přičemž zejména ve velkých městech se vlastní bydlení stává pro mladé rodiny a jednotlivce stále méně dosažitelné. Podíl domácností v nájmu výrazně vzrostl, zatímco vlastnické bydlení u mladších generací citelně ustoupilo.

Riziko chudoby po zaplacení bydlení se zvyšuje především u domácností v nájemním bydlení, a to zejména u rodin s dětmi a samoživitelek. Zatímco u seniorů se situace díky valorizaci důchodů spíše zlepšila, u mladých a ekonomicky aktivních skupin se problém prohlubuje a má i výrazný generační rozměr. Data ukazují, že právě bydlení je dnes hlavním kanálem, kterým se sociální nerovnosti dále přenášejí a zesilují.

Analýza zároveň kritizuje dosavadní nastavení státní podpory bydlení, zejména daňové úlevy spojené s hypotékami a stavebním spořením, které jsou podle autorů nákladné a málo efektivní. Doporučuje jejich omezení a přesun prostředků do přímé podpory výstavby dostupných bytů, úpravy pravidel nájemních smluv či změny v dávkách na bydlení. Bez systémové změny podle expertů hrozí, že problém dostupnosti bydlení zůstane jednou z hlavních ekonomických i sociálních výzev příštích let.

4. Životní úroveň v Česku se loni mírně přiblížila průměru Evropské unie

Životní úroveň v Česku se loni opět mírně zlepšila a dosáhla 91 % průměru Evropské unie. HDP na obyvatele ve standardech kupní síly se tak posunul na úroveň Slovinska či Španělska a Česko si udrželo pozici země s nejvyšší životní úrovní v rámci Visegrádské čtyřky. Ve srovnání s ostatními státy, které do EU vstoupily po roce 2004, patří Česko ke špičce, před ním jsou pouze Malta a Kypr.

Česká ekonomika loni rostla tempem 1,1 %, což bylo mírně nad průměrem EU. Inflace se pohybovala na unijní úrovni, zatímco cenová hladina v Česku klesla pod 90 % průměru Unie, což znamená, že zboží a služby zůstávají relativně levnější než ve většině západoevropských zemí. Tento rozdíl částečně tlumí nižší příjmy a přispívá k relativně příznivému vnímání životní úrovně.

Výraznou silnou stránkou Česka zůstává trh práce. Země si i nadále drží nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU, a to jak celkové, tak dlouhodobé. Právě kombinace nízké nezaměstnanosti, stabilního růstu a relativně nízké cenové hladiny potvrzuje, že se česká ekonomika postupně přibližuje vyspělejším státům Unie, i když rozdíl vůči nejbohatším zemím zůstává stále výrazný.

Lukáš Raška
Lukáš Raška

Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.

  • Článek není investičním doporučením
  • Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
  • Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
  • Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
  • Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tématické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.

Novinky ze světa financí

Vždy jednou týdně v pátek zasíláme pravidelné shrnutí z finančních trhů a ekonomiky. Žádný spam, slibujeme.