Zpět na články
Pražská burza v portfoliu. Proč může dávat smysl i po letech silného růstu?
Od 7. září 2026 se na pražské burze obchoduje WOOD PX ETF, které vzniklo ve spolupráci WOOD & Company a Burzy cenných papírů Praha. Zájem investorů je patrný od prvních dní: za necelý měsíc obchodování už je ve fondu přibližně 150 milionů korun. Abychom pochopili, co v něm vlastně kupujete, podívejme se nejdřív na pražskou burzu a její hlavní index.
Od cukru k indexu PX
Obchodovat s cennými papíry se v Praze začalo v roce 1871, kdy 17. dubna vznikla Pražská bursa pro zboží a cenné papíry. Zpočátku se na ní obchodoval hlavně cukr, mezi válkami zažila největší rozmach a významem tehdy překonala i tu vídeňskou. V roce 1938 se ale zavřela a na dalších pět dekád zmizela.
Novodobá historie začala 22. června 1993, kdy na trh naráz vstoupilo 622 emisí z první vlny kuponové privatizace. Byly to stovky firem, o kterých většina nových akcionářů nevěděla skoro nic. Trh se pak dlouhá léta čistil a ze stovek titulů zůstalo pár desítek, zato s reálnou likviditou.
Vlastní index dostala burza 5. dubna 1994, kdy výpočet odstartoval na hodnotě 1 000 bodů, tehdy ještě pod názvem PX 50. O čtrnáct let později, v roce 2008, se většinovým vlastníkem burzy stala vídeňská Wiener Börse, která dnes drží 99,54 % akcií.
PX, nebo PX-TR? Rozdíl dělají dividendy
Index PX je cenový index. Měří pouze změnu tržních cen akcií, které obsahuje, a váhu každé firmy určuje její tržní kapitalizace upravená o volně obchodovatelnou část akcií (free float). Čím větší firma a čím víc jejích akcií je reálně dostupných investorům, tím víc index ovlivňuje.
Cenový index má ale jedno systematické omezení: nezapočítává dividendy. Když firma vyplatí dividendu, cena její akcie v den, kdy na ni zaniká nárok, zpravidla klesne zhruba o vyplacenou částku. Cenový index tenhle pokles zaznamená, peníze, které akcionáři dostali, už ne. U trhů s vysokými dividendami, jako je ten pražský, proto cenový index skutečnou výkonnost výrazně podhodnocuje.
Tohle omezení odstraňuje total return index, na pražské burze PX-TR. Počítá s tím, že se každá vyplacená dividenda okamžitě reinvestuje zpět do akcií v indexu. Reinvestované dividendy pak v dalších letech samy vydělávají a díky složenému úročení se výnos postupně násobí. PX-TR pracuje s hrubými dividendami, tedy před zdaněním. Burza proto počítá ještě index PX-TRnet, který zohledňuje dividendy po srážkové dani a má blíž k tomu, co reálně dostane investor.
Rozdíl mezi oběma přístupy je na pražské burze zásadní. Indexy PX-TR i PX-TRnet jsou novější, burza je začala počítat 20. března 2006 ze stejné hodnoty, na jaké byl tehdy cenový PX, tedy z 1 554,60 bodu. Od té doby do 30. září 2026 vzrostl cenový index PX výš zhruba o 75 %, hrubý PX-TR o 393 % a čistý PX-TRnet o 280 %.
Z toho plyne praktický závěr. Kdo chce vědět, o kolik se český akciový trh skutečně zhodnotil, musí se dívat na total return index, ne pouze na cenový PX, který se objevuje ve zprávách. WOOD PX ETF je akumulační, dividendy tedy nevyplácí, ale reinvestuje je zpět do portfolia, kde se projeví v ceně podílového listu.
Čtrnáct firem, které tvoří pražskou burzu
Index tvoří čtrnáct titulů a dominují v něm banky a energetika. Největší váhu mají Erste Group, ČEZ, Komerční banka, pojišťovna VIG a Moneta Money Bank. Zbytek doplňují zbrojařské firmy CSG a Colt CZ, Philip Morris ČR, Doosan Škoda Power, Kofola a několik menších společností.
Zdroj: pse.cz
Burza jeho bázi přepočítává každé čtvrtletí, takže se váhy průběžně posouvají podle toho, jak se mění tržní hodnoty firem. Do výpočtu navíc nevstupuje celá firma, ale jen část akcií reálně dostupná investorům na trhu, takže velký majoritní vlastník váhu firmy v indexu tlumí. Nové emise do indexu přibývají a firmy, které přestanou splňovat podmínky, z něj vypadnou.
Složení indexu si přitom kdykoli ověříte sami. Burza ho i s vahami jednotlivých titulů zveřejňuje na pse.cz.
Deset největších firem v jediném ETF
Jedním nákupem WOOD PX ETF získáte podíl v deseti největších společnostech pražské burzy, které dohromady tvoří 98 % objemu všech akciových obchodů na burze.
Největší váhu ve fondu mají ČEZ a Erste Group (každá 20 %), dále Komerční banka (17,8 %), Vienna Insurance Group (13,8 %) a Moneta Money Bank (13,5 %). Zbylých 14,9 % připadá na CSG (5,0 %), Colt CZ (4,7 %), Philip Morris ČR (2,7 %), Doosan Škoda Power (1 %), Kofolu (0,8 %) a hotovost (0,7 %).
Zdroj: wood.cz
ETF index kopíruje metodou optimalizované replikace. Nekupuje tedy mechanicky všech čtrnáct titulů indexu, ale soustředí se na ty, které jeho vývoj skutečně určují. Čtyři nejmenší tituly – Gevorkyan, Primoco UAV, Karo Leather a Photon Energy fond nedrží. V indexu mají dohromady váhu jen 0,64 %. Každá z nich má na burze volně obchodovatelnou tržní hodnotu pod 1 mld. Kč, zatímco největší tituly jako Erste nebo ČEZ se pohybují kolem 87 mld. Kč.
U takto malých titulů bývá na burze nízký objem obchodů a větší rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. Každý nákup nebo prodej by tak fond stál víc, než kolik by jejich zahrnutí přineslo k přesnosti sledování indexu. Jejich vynechání má proto na výsledek fondu zanedbatelný vliv a zároveň snižuje náklady, které by jinak nesli investoři.
Po každé čtvrtletní úpravě indexu fond dorovná váhy titulů ve svém portfoliu za vás. Malou část majetku drží v hotovosti na pokrytí svých nákladů. O složení tak nerozhoduje žádný portfolio manažer a vy nemusíte nakupovat jednotlivé akcie ani portfolio sami rebalancovat.
Doplněk ke globálnímu portfoliu
Poslední roky byly pro pražskou burzu výjimečné. Cenový index PX vzrostl v roce 2023 o 17,7 %, v roce 2024 o 24,5 % a v roce 2025 o 52,6 %, čímž se zařadil mezi nejvýkonnější trhy světa. Za tři roky se tak víc než zdvojnásobil a průměrné roční tempo růstu za posledních sedm let dosáhlo 14,5 %. Rostly i objemy obchodů: akciové obchody dosáhly v roce 2025 hodnoty 163 mld. Kč, meziročně o 51 % více, a celkový objem byl nejvyšší od roku 2012.
S reinvestovanými dividendami vychází výsledek ještě výrazněji. Index PX-TR vzrostl v roce 2023 o 28,1 %, v roce 2024 o 33,8 % a v roce 2025 o více než 61 %. Za tři roky tak přidal zhruba 177 %, zatímco cenový PX 124 %. Rozdíl přes 50 procentních bodů tvoří vyplacené dividendy a jejich reinvestice.
Ještě zajímavější je srovnání se světem v delším horizontu. Za posledních deset let vzrostl index PX-TR o 461 %, zatímco americký S&P 500 o 260 %, evropský Euro Stoxx 50 o 163 % a rozvojové trhy (MSCI Emerging Markets) o 116 %. Všechny výnosy v grafu jsou včetně reinvestovaných dividend a převedené do korun, tedy z pohledu českého investora.
Přepočet do korun přitom hraje roli. Koruna za posledních deset let vůči dolaru výrazně posílila: v září 2016 stál dolar podle ČNB 24,1 Kč, letos v září už jen 21,4 Kč. Vůči euru posílila z 27 Kč na 24,4 Kč. Pro českého investora, který držel americké nebo evropské akcie a nebyl měnově zajištěný, to tak znamenalo ztrátu.
Na pořadí v grafu to ale nic nemění. V dolarech by výnosy vyšly vyšší u všech indexů, včetně pražského: americký investor by u S&P 500 nepřišel o nic na kurzu a u PX-TR by naopak na posilující koruně vydělal. S&P 500 by tak vzrostl zhruba o 300 % a PX-TR o 530 %. Kurz posouvá všechny indexy stejným dílem, takže pořadí i poměr mezi nimi zůstávají stejné. Náskok PX-TR tedy není kurzový efekt, ale výsledek samotného trhu.
Může český trh dávat smysl i po letech silného růstu?
Levnější než před třemi lety český trh není a po takovém růstu je rozumné počítat s tím, že se tempo posledních let opakovat nemusí. Hlavní důvody, proč o pražské burze uvažovat, ale na loňském růstu nestojí. Vycházejí z toho, jaký ten trh je, ne z toho, o kolik procent se v posledních letech zhodnotil.
Dobře diverzifikované portfolio by mělo být poskládané převážně z globálních akciových ETF. Tyto indexy váží firmy podle jejich tržní hodnoty, takže největší podíl v nich logicky připadá na největší firmy světa. A ty jsou dnes převážně americké. Ve světovém indexu MSCI ACWI, který sleduje přes 2 400 firem z vyspělých i rozvojových trhů, tvoří americké akcie 63,6 %. Nejsilněji zastoupeným sektorem jsou technologie s podílem 31,2 % a jen deset největších firem, jako jsou Nvidia, Apple nebo Microsoft, mají dohromady zastoupení přes 24 % indexu.
Není to slabina, ale obraz toho, kde dnes vznikají největší zisky a kam míří kapitál. Právě technologické firmy v posledních letech táhly světové akciové trhy nahoru a v globálním portfoliu mají své pevné místo. Zároveň to ale znamená, že velká část výsledku globálního portfolia závisí na jednom trhu a jednom sektoru.
Pražská burza do portfolia přináší jiný typ firem. Místo technologií v ní převažuje finanční sektor, energetika a zbrojní průmysl, tedy oblasti, které v globálních indexech hrají za technologiemi druhé housle a jejichž výsledky se řídí jinými faktory, například úrokovými sazbami, cenami energií nebo výdaji na obranu. Český trh tak v portfoliu nekopíruje to, co už v něm máte, ale rozšiřuje ho o jiný segment trhu. Právě v tom by měla spočívat jeho role jako doplňku. Zároveň je to ale trh koncentrovaný: pět největších firem tvoří zhruba 85 % fondu.
Podstatné je i to, jaké firmy to jsou. Zhruba dvě třetiny fondu připadají na banky a pojišťovny, jejichž podnikání se dá popsat jednou větou: přijímají vklady, půjčují peníze a pojišťují rizika. Takový byznys model je snáze pochopitelný než například u technologických společností. Český bankovní sektor navíc patří k velmi dobře kapitalizovaným: banky financují úvěry převážně z vkladů klientů, ne z půjček na finančních trzích, a ČNB jim dlouhodobě nastavuje přísné kapitálové požadavky. Podle jejích zátěžových testů by si banky udržely dostatečný kapitál i v nepříznivém ekonomickém prostředí.
Druhým pilířem je ČEZ, který vydělává na výrobě a distribuci elektřiny, tedy na něčem, co domácnosti i firmy potřebují v dobrých i horších časech. Doplňují je firmy jako Kofola nebo Philip Morris, jejichž produkty znáte z obchodu. Nic z toho nezaručuje lepší výnos, ale investici do firem, které znáte a kterým rozumíte, většinou snáz udržíte i ve chvíli, kdy trh klesá.
Z povahy těchto firem vyplývá i to, proč je pražský trh tak dividendový. Zralé podniky se stabilními zisky nepotřebují všechno reinvestovat do rychlého růstu, a velkou část zisku proto rozdělují akcionářům. Průměrný hrubý dividendový výnos indexu PX za posledních dvacet let přesahuje 5 % ročně, což je v evropském srovnání nadprůměr: polský index WIG20 dosahoval zhruba 4 %, rakouský ATX 3,3 % a německý DAX dlouhodobě kolem 2,5 %.
K tomu se přidává měna. Jak ukázal graf výše, kurz dokáže výsledek zahraničních investic krátkodobě výrazně změnit a nikdo dopředu neví, kterým směrem se otočí. Pražský trh se obchoduje v korunách, takže žádná konverze neprobíhá a investice nenese kurzové riziko.
„České akcie podle mě mají v portfoliu domácího investora své místo. Určitě ne jako náhrada globální diverzifikace, ale jako její přirozený doplněk. Pražská burza nabízí řadu zavedených, ziskových společností se silnou tržní pozicí a dlouhodobě atraktivní dividendovou politikou. Výhodou pro domácího investora je také dobrá znalost prostředí, ve kterém tyto firmy působí, a v neposlední řadě korunová expozice, která omezuje kurzové riziko vůči zahraničním měnám. Z tohoto pohledu dává smysl český trh při stavbě dlouhodobého portfolia nepřehlížet. Ostatně jeho výkonnost v posledních letech ukazuje, že i relativně menší lokální trh může investorům nabídnout zajímavou kombinaci dividendového výnosu a kapitálového zhodnocení,“ říká Vladimír Vávra, analytik a trader WOOD & Company.
Jedno z nejlevnějších lokálních ETF v Evropě
Roční nákladovost WOOD PX ETF činí 0,20 % a je tak nižší než u řady ostatních lokálních ETF v Evropě.
Zdroj: wood.cz
„Jsem především rád, že se podařilo vytvořit ETF na pražskou burzu s nízkou nákladovostí. Tím se stává WOOD PX ETF jasnou volbou pro ty, kteří chtějí investovat do domácích akcií jednoduše, pasivně, pravidelně a třeba i v režimu DIP. Na Portu navíc investorům umožňujeme frakční obchodování, takže mohou investovat třeba už od 100 korun. Samotný nákup je jednoduchý a rychlý a v brokerage režimu investor prakticky během několika vteřin vidí nakoupené WOOD PX ETF ve svém portfoliu,“ uzavírá Radim Krejčí, zakladatel a šéf Portu.
Na Portu si navíc můžete WOOD PX ETF až do konce října nakoupit v režimu Brokerage zcela bez poplatku za nákup. Nabídka se vztahuje pouze na nákupní pokyny, poplatek za prodej zůstává ve standardní výši.
Marek denně sleduje finanční trhy a svými komentáři, výstupy v médiích, analýzami a vzdělávacími články informuje veřejnost o aktuálním dění. Na investičních konzultacích s klienty nejčastěji řeší optimálnost rozložení portfolií, finanční plány a produkty, tržní situaci a další otázky ohledně investování a financí.
