Zlato se v posledních měsících těší velkému zájmu investorů a jeho cena se pohybuje okolo svých historických maxim. Se zvýšenou volatilitou na trzích díky koronaviru, dostali prodejci mincí a cihliček další argument, proč byste určitě měli investovat do zlata. Jak to je se zlatem v širším kontextu se podíváme v tomto článku.
Zlato z dlouhodobé perspektivy
Americký profesor a spisovatel Jeremy Siegel ve své slavné publikaci Stock for the Long Run (dostupná i v češtině Investice do akcií – běh na dlouhou trať) porovnával výkonnost jednotlivých tříd aktiv na americkém trhu v období 1802-2006. Během této 204 let dlouhé periody sledoval data o těchto základních aktivech – akcie, dluhopisy, státní pokladniční poukázky, zlato a hotovost. Výsledky nebyly překvapivé. S velkým přehledem jako nejvýnosnější třída aktiv skončily akcie, kdy jeden dolar investovaný v roce 1802 do (tehdy ještě neexistujícího) indexu zvýšil svou hodnotu do roku 2006 o 755 163 násobek (jedná se o reálný výnos očištěný o inflaci)! Nejhůře dopadla hotovost, která nedokázala porazit inflaci (zejména po uvolnění zlatého standardu) a ztratila 95 % své hodnoty. Jinými slovy, na to, co si lidé v roce 1802 koupili za jeden dolar, potřebovali v roce 2006 zhruba 20 dolarů. A to je řeč o americkém dolaru, pravděpodobně nejstabilnější měně na světě. Investiční strategie založená na držení hotovosti tedy vede zaručeně k trvalé ztrátě kapitálu.
Jak dopadlo zlato? Ve skutečnosti ne o moc lépe a skončilo jako druhé nejméně výnosné aktivum. Dokázalo sice porazit inflaci, ale jeho hodnota se za 204 let (po očištění inflace) zvýšila jen dvojnásobně. Roční zhodnocení tak činilo pouhých 0,33 %. Naproti tomu akcie se svou reálnou výnosností 6,8 % p.a. dokázaly svou hodnotu zdvojnásobit v průměru zhruba každých 10 let.
Zdroj: Stock for the Long Run, J. Siegel
Zlato ve stínu akcií
Investice do zlata a akcií můžeme srovnat následující studií. Pokud bychom vzali veškeré vytěžené zlato na naší planetě a dali jej k sobě, vznikla by nám krychle o stranách zhruba 21 metrů. Cena této krychle by při současném ocenění okolo 2000 dolarů za trojskou unci byla asi 11 bilionů dolarů. Tuto krásnou krychli, která se nám vejde na baseballové hřiště, můžeme leštit, obdivně se na ni dívat, ale nic to nezmění na tom, že nebude schopna vyprodukovat jakýkoliv tok hotovosti pro svého majitele a ani se nijak nerozmnoží. Kromě limitovaného uplatnění ve šperkařském odvětví a průmyslu nenajdeme pro naši zlatou krychli jiné využití. Tomuto můžeme říkat hromádka A.
Proti tomu budeme mít hromádku B ve stejné hodnotě. Místo zlata však bude obsahovat celou společnost Apple, Microsoft, Amazon, Coca Cola, McDonald’s, Disney a Alphabet. Souhrnný zisk těchto společností byl za loňský rok 171 miliard dolarů. K tomu hromádka B navíc obsahuje veškerou ornou půdu v USA (celkem 166 milionů hektarů generující roční produkci v hodnotě přes 200 miliard dolarů). To však ještě není všechno, po těchto nákupech by stále ještě zbylo 2,5 bilionů dolarů jako „kapesné“. Umíte si představit, že by si nějaký racionálně smýšlející investor vybral raději hromádku A?
Prsty v tomto přirovnání nemá nikdo jiný než Warren Buffett. Tímto jsou popsány hlavní nevýhody spojené s investováním do zlata:
– Zlato je neproduktivním aktivem. Za dobu své existence nevyprodukuje pro své majitele žádné dividendy ani se nijak nerozmnoží. Zlato se proto nehodí pro dlouhodobé budování majetku.
– Nemá žádnou vnitřní hodnotu. Cena zlata je tak stanovena náladou ostatních účastníků trhu, proto nelze určit zdali je cena na úrovni 2000 dolarů za trojskou unci hodně nebo málo.
– Zlato je pouhým uchovatelem hodnoty, nikoliv jeho zhodnotitelem. V případě nákupu zlata v roce 1980, by investor čekal přes 25 let, než se jeho cena dostala na původní hodnotu.
– S fyzickým nákupem zlata jsou spojené poplatky. Při nákupu většího množství zlatých slitků či cihel je potřeba také jeho úschova, například v sejfu v bance. Kromě toho rozdíly mezi prodejní a nákupní cenou fyzického zlata bývají značné, což snižuje čistý výnos investora (je-li nějaký).
– Zlato není ani pojistka proti apokalypse. Při válečných obdobích se jako platidlo používaly třeba cigarety než zlato.
Zlato má samozřejmě i své výhody a pro někoho může mít smysl jej zařadit do portfolia. Díky jeho nízké korelaci s ostatními třídami aktiv může při rozkolísaných trzích snižovat volatilitu portfolia. Pro investora, který chce dlouhodobě budovat majetek se však nehodí a místo něj je vhodnější vlastnit například nízkonákladové akciové portfolio z ETF od Portu – stačí si vyfiltrovat instrumenty obsahující zlato. Další alternativou je tematické investování se zaměřením na zlato – „Zlatý přístav„.
