Search
Close this search box.

Půl roku do Brexitu. Co bude dál?

brexit

Rok 2016 byl průlomovým nejen pro Velkou Británii, ale i celou Evropskou unii. Spojené království si, poněkud překvapivě, odhlasovalo vystoupení z Evropské unie.

Formálně o vystoupení rozhodoval britský parlament. Jeho posvěcení však bylo pouhou formalitou. O vystoupení z EU rozhodli skrze referendum občané Velké Británie. Rozhodnutí o opuštění Evropské unie nebylo ani zdaleka jednomyslné (pro vystoupení hlasovalo necelých 52 %), avšak bylo demokratické a s opatrností můžeme říct, že i spravedlivé.

Znovu však ukázalo na obrovské rozdíly nejen mezi generacemi, ale i mezi jednotlivými státy Spojeného království.

Sever proti Jihu

Zatímco výsledek v Anglii byl těsný (53,4 % pro vystoupení), občané Skotska měli názor poměrně jasný. Bohužel pro ně byl opačný. Téměř dvě třetiny Skotů hlasovaly pro setrvání v Evropské unii. O moc lépe na tom není ani Severní Irsko, ve kterém pro setrvání hlasovalo 55 % obyvatel. Diametrální rozdíly mezi severem a jihem Spojeného království jsou kostlivcem ve skříni, který Británii začíná stále více zatěžovat. Otevírá totiž dveře hlasům, které volají po osamostatnění Skotska a Severního Irska (u druhého jmenovaného by se mohlo jednat o spojení se zbytkem Irska).

Obrázek 1: Výsledky referenda – oranžová = zůstat | modrá = vystoupit (zdroj)

výsledky brexit referenda

I člověk neznalý zeměpisu pozná na první pohled, kde se anglicko-skotská hranice nachází. Výraznějším oranžovým ostrůvkem v jinak modrém anglickém moři je Londýn, kde pro setrvání v EU hlasovalo okolo 70 % obyvatel.

Podobný fenomén můžeme sledovat téměř v každé evropské zemi, kdy proevropský názor zaznívá spíše ve velkých městech, než v menších obcích.

Vzpoura starších

Referendum však nevrazilo klín pouze mezi jednotlivé státy. Hlasování rozdělilo Velkou Británii jak třídně, tak mezigeneračně.

Téměř tři čtvrtiny oprávněných voličů do 24 let hlasovaly pro setrvání v EU. Se stoupajícím věkem stoupala i chuť opustit Evropskou unii, a není proto překvapením, že dvě třetiny starších 65 let hlasovaly pro opuštění EU.

Podobně silnou korelaci můžeme sledovat i v závislosti na nejvyšším dosaženém vzdělání. Obecně můžeme říct, že lidé s vyšším dosaženým vzděláním hlasovali častěji pro setrvání v EU.

Zde je však nutné se vyhnout okamžitým soudům, ke kterým se především vzdělanější část Spojeného království ráda uchyluje. To, že pro jednu z možností hlasovala větší část obyvatelstva s nižším vzděláním, nemusí automaticky znamenat, že je daná možnost špatná. Ekonomové se však shodují, že především první roky po odchodu z EU budou pro Spojené království složité a rozhodnutí bude mít negativní dopady často na lidi pracující na nižších pozicích.

Jak tomu bude ve vzdálenější budoucnosti si neodvážíme odhadovat. Je však jasné, že Velká Británie je prvním státem, který se odvážil vstoupit na tenký led, a pokud se nepropadne do studené vody, může se stát, že není státem posledním.

Obrázek 2: Hlasování dle věku / vzdělání (zdroj)

referendum brexit - podle vzdělání a věku

Čas běží

Dle Lisabonské smlouvy dojde k opuštění Evropské unie 2 roky od aktivování článku 50. Ten byl aktivovaný až několik měsíců po vyhlášení výsledků referenda a k naplnění této lhůty dojde 19.března 2019. Do té doby má Spojené království čas na uzavření dohody s Evropskou unií, která by umožnila plynnější rozvázání společného partnerství.

A právě tato dohoda je hlavním tématem většiny zpráv zabývajících se brexitem. Zatímco na některých věcech se Velká Británie shodla s Evropskou unií téměř okamžitě, existují ožehavá témata, na která mají obě dvě strany velmi odlišné názory.

Tím asi nejpalčivějším je pozice Severního Irska. Vystoupení z Evropské unie znamená problém pro celý irský ostrov. Pokud Severní Irsko nebude součástí Evropské unie (a Británii se nepodaří vyjednat jiné podmínky), musí počítat se zavedením pevných hranic tam, kde nyní (spíše formálně) existuje hranice mezi Severním Irskem a zbytkem Irska.

Velká Británie odmítá jakoukoliv dohodu, která by Severnímu Irsku zajistila jiné podmínky. Jakkoliv bezcitně může podobný postoj vyznít, je pochopitelné, že Velká Británie nechce přilívat olej do ohně vášní, který plane okolo odtržení Severního Irska od zbytku Království.

Samozřejmě bodů, na kterých se vyjednávacím týmům obou států nepodařilo dohodnout, existuje více. Předpokládáme však, že otázka Severního Irska může být důvodem, aby k dohodě vůbec nedošlo.

Co by kdyby

Aktuálně existují 3 nejpravděpodobnější možnosti, jak brexit dopadne. První možnost je ta, že se sporné body vydaří vyřešit a dohodu se podaří uzavřít. Druhá možnost je přesně opačná. Pokud se týmy vzájemně nedohodnou, čeká nás tvrdý brexit, bez matrace v podobě několika let pomalého loučení. Třetí možností je vyvolání nového referenda, případně odvolání brexitu.

To, že k dohodě dojde, je nejpravděpodobnější možnost. Nebo alespoň do nedávna byla. Ani jedna ze zúčastněných stran si nepřeje ukončit vzájemný vztah bez dohody. K tomu, aby k dohodě došlo však budou potřeba ústupky u obou týmů. Zatímco u některých témat lze dojít ke společným závěrům skrze různé kompromisy, u jiných témat bude potřeba, aby jedna ze stran výrazně ustoupila.

Ustoupit však znamená politicky selhat. Premiérka Spojeného království, Theresa Mayová, si podobných selhání v posledních měsících zažila až příliš. Zatímco strůjci brexitu se vzdali vrcholných pozic v politice, na ní zůstává vyjednat podmínky opuštění, proti kterému dříve vystupovala.

A když se nedohodneme?

S ubývajícím časem se stává stále reálnější možnost odchodu bez dohody. Britské sázkové kanceláře aktuálně nabízejí kurz 5/4 (2,25) na vystoupení z EU bez dohody. A zatímco několik měsíců zpátky šlo o sázku spíše pro fajnšmekry, v posledních týdnech začíná být tvrdý odchod stále reálnější.

Mnoho příznivců brexitu bez dohody vyzdvihuje pozitiva, která nárazové opuštění bude mít. Tou hlavní je fakt, že Spojené království se teoreticky vyhne placení účtu na několik desítek miliard liber, který v případě dohody bude muset Evropské unii zaplatit. Zde samozřejmě vystávají další otázky, jako kdo případný soud o peníze vyhraje a jestli ve výsledku nebude muset Velká Británie účet zaplatit tak i tak.

Podívejme se tedy spíše na jasné dopady, které jsou ve většině případů negativní.

Bez dohody se na dovoz z (a vývoz do) Velké Británie budou vztahovat evropská cla. Ta budou nevýhodná pro obě strany a především Británie bude muset počítat s okamžitým nárůstem cen.

Stejně tak vznikne chaos, jak naložit s Brity pracujícími v EU a občany EU pracujícími ve Velké Británii. Chaos vznikne nejen mezi nimi, ale i mezi běžnými turisty. Veškerá letová doprava bude zatížena většími bezpečnostními požadavky, které s největší pravděpodobností zdrží jednotlivé lety. A pokud zdržení nenastanou zde, bude tomu tak jistě při kontrole dokladů a převáženého zboží.

I proto se vláda připravuje na situaci, kdy k dohodě nedojde. Počítá s výše zmíněnými problémy a uvědomuje si, že zde seznam potíží zdaleka nekončí.

Třetí možnost?

Možností, o které ještě nedávno nikdo nemluvil a která především v posledních dnech zaznívá stále častěji, je uspořádání nového referenda. Zatímco dříve by něco podobného bylo považováno za nevhodný vtip, v tomto týdnu došlo ke schválení dohody uvnitř největší britské opoziční strany, která mimo jiné obsahuje možnost uspořádání nového referenda. Sázkové kanceláře vypsali kurz pohybující se okolo 3,50 na možnost uspořádání nového referenda do roku 2020.

Premiérka Theresa Mayová tuto možnost kategoricky odmítá. Existují pro ni pouze 2 možnosti, a to je dobrá dohoda, nebo žádná dohoda. Jediným způsobem, jak se k novému referendu dostat, je uspořádání nových parlamentních voleb, které by změnily rozložení sil britského parlamentu.

Co brexit znamená pro vás?

Pokud se na brexit podíváme z čistě investorského pohledu, může samozřejmě mít vliv na vaše investice. Mnoho investičních expertů předvídalo v reakci na brexit hluboký pokles akcií na londýnské burze. Ten však nikdy nenastal. Naopak. Index FTSE 100, sledující 100 největších firem na londýnské burze, je od vyhlášení výsledků o více než 20 % výš a ještě lépe se daří menším britským firmám.

Jaký dopad na akciové trhy nejen v Londýně, ale i v celé Evropě bude brexit mít, je velkým otazníkem. Záleží především na tom, jak výhodná bude sjednaná dohoda, a zda k ní vůbec dojde. Případný tvrdý brexit by dle našeho názoru mohl mít krátkodobý negativní vliv na celý evropský akciový trh.

V Portu však nespekulujeme na krátké výkyvy a vaše dlouhodobé investice jsou chráněné a především diverzifikované. Do evropských akcií a dluhopisů investujete pouze určitou část svých peněz, které jsou rozloženy mezi jednotlivé státy a společnosti.

V případě neočekávaných zpráv a případných krátkodobých poklesů je důležité zachovat chladnou hlavu a držet se nastavené strategie. Nespekulujte, investujte!

 

Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?

  • Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
  • Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
  • Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
  • Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme

Vaše peníze mají na víc

Budujte své bohatství s Portu. Volnou hotovost zhodnocujte s úrokem 4,75 % ročně a k tomu investujte dlouhodobě do portfolií ušitých vám na míru.

Doporučujeme