Search
Close this search box.

Reakce centrálních bank. Boj s inflací na tenkém ledě

Centrální banky po celém světě se dostávají pod tlak. Na jedné straně na ně doléhá neustále rostoucí inflace, proti jejíž domácí složce můžou bojovat zvyšováním úrokových sazeb. Na straně druhé začal zejména státy EU obcházet strašák ekonomické stagnace. Ta může nastat kvůli válce na Ukrajině a vysokým cenám hlavně energetických komodit, které utlumí růst HDP. Plánované zvyšování sazeb by tak mohlo ekonomiky ještě více utlumit. To dostává centrální bankéře do složité situace – na jedné straně mají účinný nástroj, jak bojovat proti zvyšující se inflaci, na straně druhé musí být s jeho použitím velmi opatrní. Svými zásahy by totiž mohli ekonomiky zadusit.

Důvody inflace

Prvotním důvodem zvýšené inflace byla rychle obnovená poptávka po pandemii covidu, na kterou některé části dodavatelských řetězců nezvládly včas zareagovat. Ve výsledku tak v sektoru zboží poptávka silně převyšovala nabídku, což hnalo ceny vzhůru. Nejznámějším příkladem jsou čipy, jejichž nedostatek stále trápí výrobce v mnoha odvětvích. V únoru se k výpadkům v řetězcích přidaly narůstající ceny komodit a inflace se tak dál umocňuje.

USA

Americká centrální banka (Fed) začala již před časem omezovat nekonvenční stimulační nástroje (kvantitativní uvolňování), ale zvyšovat sazby koncem minulého roku ještě spíše nechtěla. To se ale počátkem nového roku kvůli rostoucí inflaci (aktuálně 7,9 % v únoru) změnilo a z holubice se stal jestřáb, který v lednu svými křídly rozkolísal trhy. Po dvoudenním zasedání včera Fed rozhodl, že zvyšuje hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozmezí 0,25 % až 0,5 %.

Aktuální odhady v USA hovoří o prudkém zpomalení růstu inflace v druhé polovině roku 2022. V závislosti na ní se pak bude vyvíjet i výše úrokových sazeb. Koncem tohoto roku trh očekává základní úrokovou sazbu mezi 1,75–⁠2,50 % s 88% pravděpodobností.

EU

Evropská centrální banka bude podle plánu snižovat výkup aktiv a ukončí ho ve 3. kvartálu. Podle posledních vyjádření zřejmě ECB nebude spěchat na zvyšování úrokových sazeb a chce počkat, jak se bude situace v eurozóně vyvíjet. ECB zatím prodloužila program EUREP, kterým může dodávat eurovou likviditu centrálním bankám mimo eurozónu.

ČR

Americký jestřáb se třese před tím českým. Tak by se v nadsázce dala, ad absurdum, popsat reakce ČNB. Ta začala reagovat s velkým předstihem už v polovině minulého roku a během třičtvrtě roku zvedla sazby z 0,25 na 4,5 %. Rychlá a silná reakce ze strany tuzemské centrální banky by mohla začít korigovat inflaci v ČR už v polovině tohoto roku (zvýšení sazeb se projevuje s přibližně ročním zpožděním), efektivní ale bude pouze proti domácí složce. Proti inflaci dovezené ze zahraničí, která aktuálně představuje většinovou část, ČNB téměř nic nezmůže.

Svět

Britská Bank of England začala zvyšovat sazby už v prosinci a tento rok v tom pokračuje. Sazby zvedla i tento týden o čtvrt procenta na 0,75 %. V budoucnu přistoupí i k prodejům státních dluhopisů, které aktuálně drží, nejdříve však po zvýšení sazby na 1 %. Zatím zastavila reinvestice výnosů z těchto dluhopisů do nákupu dalších.

Švýcarská národní banka má hlavní úrokovou sazbu -0,75 % a ani na dalším zasedání to zřejmě nezmění. Kvůli silně posilujícímu franku je SNB navíc připravena intervenovat na devizovém trhu. Zde se bude jednat o opačnou operaci, než kterou dělá ČNB. Ta intervenuje proto, aby zastavila oslabení koruny.

Polská národní banka v únoru znovu zvýšila úrokové sazby na 3,5 %. Polsko začalo na devizovém trhu intervenovat také, v reakci na válkou vyvolaném oslabení zlotého.

Velmi nekonvenční přístup v boji proti inflaci zvolila centrální banka Turecka. Ta jde už dlouho proti proudu a z principu apolitická centrální banka v zemi vlastně neexistuje. Centrální banka tak plní vůli tureckého prezidenta, který v úrokové sazby nevěří. Výsledkem je meziroční míra inflace v prvních dvou měsících roku kolem 50 %. Určitá únava z inflace a vysokých sazeb je pochopitelná, za posledních 5 let se inflace v Turecku dostala pod 10 % jen jednou a úrokové sazby jsou přitom dlouho přes 10 %. Neortodoxní způsob řešení vysoké inflace ale zatím moc nefunguje.

Hyperinflace ve Venezuele klesá. Klesání je ovšem velmi relativní pojem. Mezi lety 2016 a 2019 byla inflace téměř 53,8 mil %. Aktuálně je nižší a pohybuje se „pouze“ lehce přes 300 %. Národní banka sice bojuje s hyperinflací vysokými úrokovými sazbami (58 %), to ale příliš nepomáhá. Krize v této jihoamerické zemi je totiž spíše politickou krizí, která má inflační vyústění. V roce 2018 se sice začaly tisknout nové bankovky, na kterých bylo umazáno pár nul, hyperinflaci to ale nezastavilo. Jestli se chcete stát milionářem, stačí si směnit 54 Kč na bolívary.

____________________________________

Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?

– Článek není investičním doporučením.
– Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů.
– Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové.
– Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích.
– Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tematické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.

Vaše peníze mají na víc

Budujte své bohatství s Portu. Volnou hotovost zhodnocujte s úrokem 5,75 % ročně a k tomu investujte dlouhodobě do portfolií ušitých vám na míru.

Doporučujeme

cryptocurrencies

#20 – Kryptoměny opět v kurzu

Vítejte u dalšího vydání Portu Crypto newsletteru, ve kterém se podíváme na ty nejzajímavější události ze světa kryptoměn.

Představení strategie: Rozvojové trhy

Představení strategie: Rozvojové trhy

Portu nedávno spustilo novou službu – tematické investování. Zatímco při běžném investování na Portu investujete do portfolií složených