Jeho tvorba vypadala, jako by pocházela z jiné planety – a jedna z nich se tam skutečně narodila. Skleněná plastika Marťan, jejíž předobraz vytvořil René Roubíček v 50. letech, se stala inspirací pro českého maskota René na světové výstavě EXPO 2025 v japonské Ósace. Vizionář českého skla, učitel a poručník Bořka Šípka, tak znovu připomíná, že české sklářství má sílu oslovit i 21. století. A právě dva Roubíčkovy Marťany nyní Portu Gallery nabízí svým investorům.
René Roubíček (1922-2018) patřil k nejvýznamnějším osobnostem českého sklářství 20. století. Jeho tvorba překračovala hranice tradičního řemesla a přibližovala se volnému umění. Byl jedním z těch, kdo zásadně proměnili pohled na sklo jako materiál – z užitkového objektu udělal plnohodnotný umělecký kus.
Narodil se v roce 1922 a sklu zasvětil celý svůj život. Studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole, ale rozhodující pro něj byla praktická zkušenost, neustálý experiment a osobitý přístup k materiálu. Už v 50. letech začal pracovat se sklem způsobem, který byl v tehdejším Československu ojedinělý.
Jeho tvorba se vyznačuje silnou expresivitou, monumentálností a organickými tvary. Zatímco většina sklářů v poválečné éře stále uvažovala o skle jako o něčem, co má být dokonalé, hladké a funkční, Roubíček sklo rozbíjel, tavil, deformoval – a tím ho povýšil na umění.
René Roubíček s jedním ze svých Marťanů (foto: Lasvit)
Jedním z jeho nejslavnějších děl je plastika Marťan z roku 2017. Tato rozměrná, zářivě zelená skleněná socha vznikla původně v padesátých letech, ale v pozdním období se k ní Roubíček vrátil a pro firmu Lasvit vyrobil celou sérii včetně jednoho autorského kusu pro sebe. Marťané nesou všechny znaky jeho stylu – energii, spontánnost a futuristický nádech.
Marťan se stal v roce 2024 předlohou pro maskota René, který reprezentuje Českou republiku na letošní světové výstavě EXPO 2025 v japonské Ósace. Akce se koná od 13. dubna do 13. října. Postavička René, navržená podle původní plastiky, má být symbolem české tvořivosti, humoru a invence – hodnot, které Roubíček celý život ztělesňoval.
Zvolení Marťana jako inspirace pro národního maskota není náhodné. Roubíček byl vždy o krok napřed. Jeho tvorba působila jako z jiného světa – mimozemská, nekonvenční, hravá i důstojná zároveň. V Marťanovi se všechny tyto prvky zhmotnily.
Příšerky z Expa 2025 – český maskot René se svým japonským protějškem Myaku-Myaku (foto: Facebook – Czechia at EXPO 2025)
Vedle samotné tvorby byl Roubíček i významným pedagogem a inspirací pro řadu mladších umělců. Jeden z nejsilnějších vztahů měl s designérem Bořkem Šípkem, kterého ovlivnil nejen profesně, ale i osobně. Po smrti Šípkova otce se totiž stal jeho poručníkem.
Šípek často zmiňoval, že právě Roubíček ho přivedl ke sklu. V jeho raných návrzích je cítit podobná hravost, odklon od funkcionalismu a víra v tvůrčí svobodu. Oba umělci sdíleli přesvědčení, že sklo není jen médium, ale způsob myšlení.
Jejich vztah byl hluboký a komplikovaný – plný obdivu, ale i zdravého generačního napětí. Roubíček zůstával pro Šípka vzorem až do Šípkovy smrti v roce 2016. „Otec“ Roubíček jej přežil o dva roky. Ve svých textech i rozhovorech Šípek často vyzdvihoval, jak zásadní byl Roubíčkův vliv na jeho životní dráhu. Roubíčkovo působení však zdaleka nepřesahovalo jen oblast designu. Spolupracoval s architekty, vytvořil řadu monumentálních instalací a designových svítidel pro veřejné prostory – například pro hotely, divadla nebo ambasády. Jeho práce je rozesetá po celém světě, od Paříže po Tokio.
Za zmínku stojí i jeho účast na světových výstavách. Už v roce 1958 získal Grand Prix na EXPO v Bruselu za monumentální skleněný objekt, který reprezentoval novou českou modernu. To z něj udělalo mezinárodně uznávaného tvůrce. Šlo o prostorovou kompozici z barevných, za žhava tvarovaných skel na kovové konstrukci, později nazvanou „Sklo – hmota – tvar – výraz“.
Roubíčkova plastika odkazující k soše „Sklo – hmota – tvar – výraz“ z Bruselu 1958 (foto: Národní galerie Praha)
Další ikonickým dílem byla plastika „Mrak – voda, zdroj života“, kterou Roubíček představil na EXPO 1970 v Ósace, která symbolizovala koloběh vody a životní energii. Roubíčkova dcera Michaela později pro server Aktuálně.cz vzpomínala, že socha zůstala po výstavě v Japonsku a dlouho se nevědělo, kde byla.
Loni objevili Mrak v hotelu v lázeňském městě Kirišima na ostrově Kjúšú, kde byl od konce Světové výstavy. Na to se ale zapomnělo a plastika se považovala za ztracenou. „Hotel se měl renovovat, a tak se někdo odtud ozval české ambasádě v Tokiu a ptal se, zda by měl český stát zájem si vzít dílo zpátky. Ambasáda se spojila s firmou Lasvit, která nechala Mrak převézt do Česka a chystá se ho zrenovovat,“ líčí mluvčí české účasti na Expu Jana Kohoutová. Japonská národní televize pak věnovala samotnému převozu a dalšímu osudu Mraku několik reportáží. Tak moc si v Zemi vycházejícího slunce Roubíčka vážili.
René Roubíček byl také známý svým nezdolným životním elánem, vždyť se dožil úctyhodného věku 96 let. I ve vysokém stáří tvořil, přednášel a účastnil se výstav. Zemřel v roce 2018 – do poslední chvíle obklopen sklem, které pro něj bylo vším.
Díky EXPO 2025 a maskotovi René se jeho odkaz znovu dostává do mezinárodního povědomí. Je to připomínka, že české sklo není jen tradice, ale i vizionářství a odvaha. Přesně takový byl i Roubíček – sklář, který přišel z jiné planety.
Jeho Marťan tak dnes nestojí jen jako skleněná plastika v galerii, ale žije dál v nových kontextech. Inspirovaný mimozemšťanem, ale ukotvený v české kulturní identitě, kterou pomáhá znovu definovat.
Roubíček byl za svého života vedoucím Borského skla, pedagogicky působil na Akademii výtvarných umění v Praze, spolupracoval s firmami Lasvit, Crystalex, Moser, Preciosa a řadou dalších skláren. Kromě toho byl členem Umělecké besedy a tvůrčí skupiny užitého umění BILANCE. Žil a tvořil střídavě v Praze a Kamenickém Šenově, kde působí Preciosa, sklárna bratří Jílků nebo lustrařství Prousek. Usazena je tam i Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská.
Roubíček vždy odmítal hranice mezi užitým a volným uměním. Věřil, že krása a síla materiálu sama najde cestu k lidem. Díky tomu dnes můžeme jeho dílo vnímat jako součást širšího příběhu o české tvořivosti, která přesahuje čas i prostor.
Úpis René Roubíček – Marťan začne v Portu Gallery ve čtvrtek 17. dubna od 9.00.
Pavel má v týmu Portu Gallery na starosti obsah a produkci investiční platformy. Připravuje články pro magazín i úpisy uměleckých děl a sběratelských předmětů. Ve volném čase se zajímá o architekturu a design, rád fotí na analog (miluje foťáky typu Leica) a cestuje po Evropě.
- Článek není investičním doporučením
- Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
- Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
- Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
- Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tématické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
