Zpět na články
Týden v české ekonomice: Sazby ČNB zůstaly beze změny navzdory geopolitickému napětí a další novinky
1. ČNB vyčkává, sazby zůstávají beze změny navzdory geopolitickému napětí
Česká národní banka ponechala základní úrokovou sazbu na 3,5 %, kde se nachází už od loňského května. Rozhodnutí bylo jednomyslné a plně odpovídalo očekávání finančního trhu, což se odrazilo i na minimální reakci koruny. Podle guvernéra Aleše Michla aktuální stav české ekonomiky nevyžaduje okamžitou reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě, centrální banka však situaci nadále pečlivě sleduje.
Hlavním důvodem pro stabilitu sazeb je kombinace příznivých domácích makroekonomických podmínek a vysoké nejistoty v zahraničí. Inflace zůstává nízká, ekonomika vykazuje solidní růst a měnová politika je podle ČNB stále dostatečně restriktivní. Michl zároveň zdůraznil, že oproti roku 2022 je Česko v lepší výchozí pozici – úrokové sazby převyšují inflaci, koruna je silnější a inflační očekávání jsou stabilizovaná.
Do budoucna si ČNB ponechává maximální flexibilitu, přičemž analytici upozorňují především na rizika spojená s délkou a dopady geopolitického konfliktu. V případě nepříznivého scénáře, například stagflace, by mohla centrální banka opět využít devizové intervence. S ohledem na současnou situaci se navíc neočekává brzké snižování sazeb.
Investujeme tak, abyste dlouhodobě dosahovali lepších výnosů než v tradičních bankovních produktech a podílových fondech.
2. Regionální rozdíly v bydlení se prohlubují, Praha zůstává nejméně dostupná
Dostupnost vlastního bydlení v Česku se výrazně liší region od regionu, přičemž nejlépe si na konci loňského roku vedl Ústecký kraj. Za průměrnou mzdu si zde lidé mohli pořídit zhruba 1,25 metru čtverečního staršího bytu, zatímco v Praze to bylo méně než půl metru čtverečního. Hlavní město tak zůstává nejméně dostupným regionem, a to i přes nejvyšší průměrné příjmy, které však nedokážou držet krok s extrémními cenami nemovitostí.
Nízké ceny na severu Čech stojí za relativně lepší dostupností, přičemž v některých městech se ceny pohybují kolem 25 tisíc korun za metr čtvereční. Vedle Ústeckého kraje patří k dostupnějším regionům také Karlovarský a Olomoucký kraj. Na opačném konci spektra stojí kromě Prahy i Jihomoravský kraj, zejména Brno, kde je situace s dostupností bydlení srovnatelná s hlavním městem kvůli silné poptávce a rostoucím cenám.
Celkově patří dostupnost bydlení v Česku mezi nejhorší v Evropě a v posledních letech se dále zhoršuje. Za poslední dekádu vzrostly ceny nemovitostí přibližně o 120 %, zatímco mzdy jen o 90 %, což zvyšuje tlak na rozpočty domácností. Nedostupnost bydlení tak stále více dopadá zejména na mladé rodiny, seniory a další zranitelné skupiny, přičemž problém dále prohlubuje i růst nájemného.
3. Válka v Íránu zdražuje hypotéky, banky začínají přeceňovat riziko
Rostoucí napětí na Blízkém východě se začíná promítat i do českého hypotečního trhu, kde první banky přistoupily ke zdražení úvěrů na bydlení. Reagují tak na skokový růst tržních úrokových sazeb, zejména tzv. úrokových swapů, které určují cenu peněz na finančních trzích. Některé instituce již zvýšily sazby o 0,5 procentního bodu a další banky připouštějí, že podobný krok je pravděpodobný.
Za zdražováním stojí především prudký nárůst swapových sazeb, například u tříletých kontraktů zhruba z 3,4 % na více než 4,1 % během jediného týdne. Tento vývoj výrazně zvyšuje náklady bank na financování, což se postupně přelévá do cen hypoték. Zatímco některé banky již sazby upravily, jiné situaci zatím vyhodnocují, nicméně sektor jako celek pravděpodobně čeká plošné zdražení.
Dopad na domácnosti nebude zanedbatelný. Každé zvýšení sazby o 0,1 procentního bodu znamená nárůst měsíční splátky zhruba o 60 korun na milion korun úvěru, takže při typické hypotéce ve výši pěti milionů korun může zdražení o 0,5 bodu zvýšit splátku přibližně o 1 500 korun měsíčně. Vývoj tak přichází v době, kdy se hypoteční trh začal postupně stabilizovat, a může opět zhoršit dostupnost vlastního bydlení.
Investice do nemovitostí jednoduše
Realitní fond WOOD & Company s růstem 7–9 % ročně, a to po odečtení poplatků.
4. Nálada v ekonomice se zlepšuje, optimismus ale brzdí obavy z inflace
Důvěra v českou ekonomiku v březnu opět vzrostla a celkový indikátor se zvýšil na 102,1 bodu. Po předchozích měsících stagnace či poklesu tak pokračuje postupné zlepšování sentimentu, ke kterému nyní přispěli jak podnikatelé, tak spotřebitelé. Meziročně je důvěra vyšší o 2,6 bodu, což naznačuje stabilizaci ekonomického prostředí.
Pozitivní vývoj táhne především podnikatelský sektor, kde se důvěra zvýšila třetí měsíc v řadě a dostala se nad dlouhodobý průměr. Růst podpořila zejména lepší očekávání v průmyslu a příznivější hodnocení situace v maloobchodě. Zatímco důvěra rostla v průmyslu a obchodě, ve stavebnictví a částečně i ve službách naopak došlo k mírnému zhoršení.
Zlepšení nálady je patrné i u domácností, jejichž důvěra se zvýšila nejvýrazněji. Ubývá těch, kteří očekávají zhoršení ekonomiky nebo vnímají svou finanční situaci negativně, zároveň ale sílí obavy z růstu cen. Spotřebitelé tak zůstávají opatrní – ochota k větším výdajům sice mírně roste, ale inflační nejistota nadále představuje klíčové riziko pro další vývoj spotřebitelské poptávky.
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
