Stovky miliard dolarů do umělé inteligence: vyplatí se sázka na AI datacentra?
Jak vysoké jsou nyní investice do AI datacenter?
Amazon, Microsoft, Alphabet a Meta, jedny z největších cloudových firem letos podle Yahoo Finance společně utratí zhruba 725 miliard dolarů za investice spojené s datovými centry. To byl odhad platný na začátku letošní výsledkové sezóny, tedy ještě předtím, než ho firmy při zveřejnění čtvrtletních výsledků samy ještě navýšili. To je o 77 % víc, než loňských přibližně 410 miliard dolarů. Microsoft odhaduje výši investic okolo 190 miliard dolarů a Alphabet zvýšil svůj letošní odhad na 195 až 205 miliard.
Na příští rok firmy avizují ještě víc. Podle analýzy Goldman Sachs, o které informoval dříve zmíněný server, by kombinované výdaje těchto velkých firem mohly v roce 2027 dosáhnout až 1,1 bilionu dolarů, v optimističtějším scénáři dokonce až neuvěřitelných 1,4 bilionu dolarů.
Trh nechce slyšet jen o výdajích, chce vidět návratnost
Ještě loni trh vnímal podobná čísla pozitivně – vyšší investice byly brány jako důkaz zdravého ekonomického růstu. Poslední týdny ovšem ukázaly, že se nálada otočila. Alphabet zveřejnil výsledky ve středu 22. července po uzavření trhu; podle Yahoo Finance firma překonala odhady tržeb, které se blíží hranici 120 miliard dolarů, což je meziroční nárůst o 24 %, cloudová divize Google Cloud dokonce vzrostla o 82 %. Přesto akcie v následujících dnech obchodování klesly o zhruba 7 %, protože firma podle CNBC zároveň zvedla odhad svých kapitálových výdajů na přibližně 200 miliard dolarů a oznámila, že v roce 2027 čeká další nárůst.
O týden později zveřejnily výsledky další velké firmy, které trh nevnímal stejně. Microsoft a Meta zveřejnily výsledky ve středu 29. července, Amazon o den později. Akcie Microsoftu podle CNBC ve čtvrtečním obchodování vyrostly o více než 15 %. Firma díky tomuto přidala na své tržní hodnotě zhruba 450 miliard dolarů, protože investoři věří, že vyšší výdaje odpovídají reálné poptávce po cloudových službách. CNBC také zmiňuje, že akcie Amazonu v reakci na pozitivní výsledky vyrostly o víc než 9 %. Amazon přitom ve stejný den zvýšil svůj letošní odhad výdajů na přibližně 220 miliard dolarů kvůli rostoucím cenám paměťových čipů. Zmíněný server také uvedl, že šéf Amazonu Andy Jassy dodal, že ani tyto vysoké částky nestačí k pokrytí veškeré poptávky.
Meta naopak i přes 28% růst, odepsala na ceně akcií 8 %, přestože firma zároveň snížila svůj odhad letošních výdajů na přibližně 140 miliard dolarů. Součet aktuálních odhadů všech čtyř firem tedy dosahuje částky 750 miliard dolarů.
Kde firmy získávají prostředky na obrovské investice?
Ne všechny investice jsou financovány z vlastních zisků. Podle agentury Reuters vydalo loni pět největších firem své vlastní dluhopisy v celkové výši 121 miliard dolarů, zatímco průměr z roků 2020 až 2024 se ročně pohyboval okolo 28 miliard. Analytici BofA Securities čekají, že tyto firmy budou v příštích třech letech vydávat dluhopisy za 140 miliard dolarů ročně, v krajním případě se můžeme dostat až k hranici 300 miliard.
Rekord padl v březnu 2026, kdy Amazon prodal dluhopisy za souhrnných 53,8 miliardy dolarů. Jedná se o největší jednorázovou emisi firemních dluhopisů v historii, jak informovalo Yahoo Finance. Rostoucí zadlužení sektoru se podle Reuters odráží i v ceně pojištění proti selhání dluhu. Například u společnosti Oracle, která v září 2025 prodala dluhopisy za 18 miliard dolarů se cena pojištění od té doby více než ztrojnásobila.
Obavy ze zacyklených investic
V poslední době se investoři začínají více a více obávat takzvaných zacyklených investic – dohody, kdy výrobce čipů investuje do svého zákazníka, který peníze obratem utratí za jeho čipy nebo cloudové služby. Stejné dolary se tak v účetnictví objeví dvakrát: jednou jako investice, podruhé jako tržba.
V pondělí 27. července podle Axios vyšlo najevo, že Nvidia zvažuje zaručit financování až 250 miliard dolarů pro datacentra OpenAI a zároveň profinancovat OpenAI nákup vlastních čipů za dalších 350 miliard dolarů – dohromady tedy až 650 miliard dolarů v těchto propojených obchodech. Akci Nvidie ten den zažily znatelný pokles o více jak 4 %. Kritici upozorňují, že podobné zacyklení může uměle nafukovat zdání vysoké poptávky po AI a zvyšovat potenciální ztráty, které mohou zasáhnout více firem najednou.
Jaké důsledky může mít prasknutí bubliny?
Na podobná rizika upozorňuje i Banka pro mezinárodní platby. Ve výroční zprávě zveřejněné 28. června 2026 označila možné zklamání z návratnosti AI investic, kolaps zacykleného financování a křehkost státních dluhů za tři hlavní hrozby pro globální finanční stabilitu, jak popsal Fortune. Tato banka přirovnala současné investice k dřívějším technologickým vlnám – železniční horečce 40. let 19. století a internetové bublině z konce 90. let a upozornila, že všechny nakonec skončily razantním obratem investic a recesí, která zasáhla celou ekonomiku.
Debata se vede i o způsobu, jakým firmy účtují odpisy grafických čipů. Investor Michael Burry, známý díky úspěšné sázce proti americkému hypotečnímu trhu před rokem 2008, loni v listopadu podle CNBC obvinil firmy, že uměle nafukují zisky, protože odepisují čipy Nvidia po dobu pěti až šesti let, ačkoli jejich reálná ekonomická životnost je vzhledem k ročnímu tempu spíše dva až tři roky. Podle jeho odhadu jde v následujících letech o 176 miliard dolarů podhodnocených odpisů, Nvidia však jeho výpočty odmítla. Jde o spornou tezi, kterou Nvidia odmítá, ne o prokázaný fakt, který ale ukazuje jak křehké mohou být účetní předpoklady, na kterých dnešní zisky velkých technologických firem stojí.
Pochybnosti panují i o návratnosti na straně firem, které umělou inteligenci samy nasazují. Podle studie projektu americké univerzity MIT, kterou v loňském roce zmiňoval Forbes, nemělo přibližně 95 % firemních pilotních projektů s generativní AI žádný měřitelný dopad na hospodářský výsledek firmy. Jde ale o jednu nerecenzovanou studii založenou na datech z první poloviny roku 2025, ne o definitivní důkaz, že se investice do AI firmám dlouhodobě nevyplácí.
Dalším velkým omezením může být elektřina. Podle agentury Gartner letos celosvětová spotřeba elektřiny datacenter vzroste o 26 až 27 %, což tlačí firmy k budování vlastních zdrojů energie – plynových elektráren i jaderných reaktorů – v místech, kde veřejná elektrická síť už rostoucí poptávku nestíhá pokrývat.
První náznaky návratnosti investic
Ne všechny signály jsou nutně negativními. Podle Bloombergu překonaly celosvětové tržby největších firem a menších firem poskytujících výpočetní výkon, které dosáhly zhruba 25 miliard dolarů proti přibližně 21 miliardám dolarů odpisů. Marže jsou tedy zatím tenké a Bloomberg zdůrazňuje, že prokazování skutečných tržeb bude pro odvětví čím dál důležitější, pokud chce snížit nervozitu investorů – jde ale spíš o první náznak, že se vynaložené peníze aspoň částečně začínají vracet než o důkaz, že se sázka firmám už definitivně vyplatila.
Co to znamená pro běžného investora?
Pro portfolio běžného investora platí, že koncentrace investic do několika firem a jediného sektoru zvyšuje citlivost portfolia na zprávy, jako byly ty z uplynulých týdnů. Přesně proto Portu při stavbě portfolií nesází na jediné odvětví nebo hrstku firem, ale rozkládá investice napříč regiony a sektory – díky tomu má případné zklamání z AI investic na hodnotu celého portfolia mnohem menší dopad, než kdyby šlo o portfolio soustředěné jen do několika technologických gigantů.
Kdo věří dlouhodobému příběhu umělé inteligence, ale nechce nést riziko sázky na jednotlivé firmy nebo na to, jak konkrétní kapitálové výdaje nakonec dopadnou, může tuto expozici řešit přes široce rozložené Portfolio od Portu. Peníze, které si naopak nechcete vystavovat výkyvům v řádu jednotek až desítek procent za týden, patří spíš do konzervativnější Investiční rezervy. Výhodou obou řešení je, že se o rozložení i průběžné rebalancování portfolia stará automaticky Portu, investor se tak nemusí rozhodovat pod tlakem.
Kuba je studentem Digitální ekonomiky a je součástí analytického týmu Portu jako stážista. Je fanouškem trhů a inovací, zaměřuje se především na propojení financí a moderních technologií. Jeho cílem je přiblížit hlubší pochopení trhu běžným investorům.
