Search
Close this search box.

Strategie: Globální protiinflační dluhopisy

globální protiinflační dluhopisy

Cíle a očekávání jednotlivých investorů se liší. Takřka každý chce ale dosahovat reálných výnosů. To v praxi znamená rozmnožovat peníze rychlejším tempem, než jakým rostou ceny v ekonomice. V posledních letech trápila většinu vyspělého světa spíše nízká inflace a centrální banky hledaly způsob, jak růst cen zrychlit. Rok 2021 ovšem přinesl obrat a hromadit se naopak začaly obavy opačného rázu. Centrální bankéři hasí situaci prohlášeními o dočasnosti situace, reálně jim ovšem moc jiných možností nezbývá. Na nízkých úrokových sazbách jsou závislé nejen některé firmy, ale i celé státy a paradoxně také samotné centrální banky. Prudší zatažení za brdu proto nelze očekávat, a to ani v případě vyšší inflace, než na kterou si obyvatelé vyspělých států v tomto století zvykli. Jednou z možností, jak na vyšším inflačním prostředí vydělat, jsou právě protiinflační dluhopisy. Ty nabízejí zajímavé výnosy a zároveň nižší volatilitu než akcie. Jak tyto dluhopisy fungují, jaký je jejich historický výnos a pro koho jsou vhodné? To jsou některé z otázek, které řeší tento článek.

Protiinflační dluhopisy

Součástí instrumentu „Globální protiinflační dluhopisy“ v Portu strategiích jsou dluhopisy zejména ze dvou oblastí, a to z Velké Británie a Spojených států. Dohromady tvoří zhruba 75 % celé hodnoty ETF. Pro případného investora je tak důležitá inflace především v těchto zemích. To vytváří zajímavou příležitost, jak jednoduše, levně a bez administrativy dosáhnout na instrument, jehož výnos je ovlivněn růstem cen ve velkých světových ekonomikách. Na druhou stranu zde existuje riziko odlišného vývoje cenové hladiny v České republice. Tím český investor částečně ztrácí ochranou vlastnost instrumentu, byť na grafu níže je vidět, že inflace v Česku se dlouhodobě pohybuje podobným směrem. Před nákupem je proto důležité promyslet své cíle a zvážit další alternativy, včetně protiinflačních dluhopisů nabízených Ministerstvem financí.

(Graf níže vychází z dat Eurostatu, který pro přesnější srovnání dopočítává inflaci v USA odlišným způsobem než americké úřady. Čísla se tak mohou lišit od oficiálně zveřejňovaných hodnot.)

inflace v Česku, VB a USA od 2003

Mechanismus protiinflačních dluhopisů

Jak rád říká Warren Buffett: „Investujte do toho, co znáte… a do ničeho jiného“. Před samotným rozhodnutím je proto dobré porozumět tomu, jak protiinflační dluhopisy fungují. Ve většině případů (včetně Spojených států) má dluhopis fixní, procentuálně vyjádřený kupón. Změna cenové hladiny následně ovlivňuje hodnotu samotného dluhopisu. Výsledným efektem je to, že v průběhu času dochází ke zvyšování (resp. při deflaci snižování) hodnoty dluhopisu a tím pádem i zvyšování absolutní výše vypláceného kupónu. Investor je tak chráněn před inflací a to bez ohledu na její rychlost.

Pro úplnost uvádíme zjednodušený příklad. Představte si, že investor vlastní americké protiinflační dluhopisy (TIPS) v hodnotě 1000 dolarů s kuponovým výnosem 1 %. Pokud by šlo o klasický dluhopis, investor by za rok získal výnos ve výši 10 dolarů. V případě protiinflačních dluhopisů ovšem vstupuje do rovnice inflace, která ovlivní samotnou hodnotu. Pokud cenová hladina stoupne o 3 %, stoupne i jistina dluhopisu na 1030 dolarů. Kuponový výnos zůstává v relativním vyjádření stejný, počítá se ovšem z nové jistiny a investor tak za držení dluhopisu získá 10,3 dolaru. Po uplynutí splatnosti je investorovi vrácena jistina navýšená o úpravy na základě inflace (v tomto zjednodušeném případě 1030 dolarů).

toky protiinflačních dluhopisů

Cenová hladina ovšem může i klesat. V případě že by v americké ekonomice došlo k nečekané deflaci a ceny poklesly o 6 %, poklesla by i hodnota dluhopisu na 940 dolarů. Kuponový výnos by pak činil jen 9,4 dolaru. Ovšem třeba u amerických protiinflačních dluhopisů je na konci splatnosti v případě poklesu hodnoty vrácena původní jistina a investor by tak nezískal zpět méně než zmiňovaných 1000 dolarů.

V případě nákupu protiinflačních dluhopisů na sekundárním trhu skrze ETF část starostí odpadá, avšak hodnota investice může i klesat. Na rozdíl od samotného držení dluhopisu totiž nemáte zaručený návrat jistiny po splatnosti. Burzovně obchodovatelné fondy obvykle dluhopisy do splatnosti nedrží a vývoj investice závisí na ceně dané sekundárním trhem. Hlavním rizikem kromě deflace je i růst úrokové míry. To snižuje hodnotu držených dluhopisů (objevují se lepší příležitosti, např. dluhopis s kupónem 2 % místo dosavadního 1 %) a tím pádem i cenu ETF. Výhodou dluhopisových burzovně obchodovatelných fodnů je naopak vyšší likvidita, větší diverzifikace a přesná informace o trhem dané ceně.

Historický vývoj

Instrument zaměřený na globální protiinflační dluhopisy patří mezi konzervativnější a tomu odpovídá i historický výnos a volatilita. Za posledních 10 let přineslo podkladové ETF anualizovaný výnos 2,92 % p.a., od svého vzniku v polovině roku 2008 pak 2,99 % p.a.  Na grafu níže je vidět jednoduché porovnání ročních výnosů s ETF sledujícím index S&P 500.

V porovnání s americkým akciovým trhem lze pozorovat výrazně nižší volatilitu, která vzhledem k takřka nepřetržitému období růstu hrála v posledních letech spíše v neprospěch investora. Pro představu, srovnatelné ETF na protiinflační dluhopisy s delší historií (ticker: SPIP) v roce 2008 ztrácelo zhruba 4 %, index S&P 500 necelých 40 %.

rocni vynosy instrumentů

Zajímavé je i sledovat chování ETF zaměřeného na globální protiinflační dluhopisy během poslední krize v roce 2020. Stejně jako u většiny dalších instrumentů došlo k prudkému poklesu, vzhledem k více konzervativnímu charakteru byl propad nižší. Nelze ale říci, že by chování protiinflačního dluhopisového ETF bylo výrazně proticyklické a jak tomu u širších krizí bývá, i toto ETF se svezlo dolů s většinou ostatních investičních instrumentů.

vyvoj protiinflacnich dluhopisu a indexu sp500

Více než porovnání s akciovými investicemi dává smysl porovnání s dalšími konzervativními instrumenty. Na grafu výše je kromě amerického akciového trhu (SPY) a globálních protiinflačních dluhopisů vidět i vývoj dlouhodobých amerických vládních dluhopisů během poslední krize. U nich lze pozorovat více dynamický vývoj, který se zároveň celkem znatelně odlišuje od směru akciového trhu. Reakce na uvolněnou měnovou politiku a klesající sazby zde byla silnější, což je dáno i samotnou strukturou ETF (vyšší durace = vyšší citlivost na změnu sazeb). Tento instrument je také součástí Portu strategií, pod názvem „Dlouhodobé US treasuries“.

Investice do globálních protiinflačních dluhopisů

Pro koho je instrument složený z protiinflačních dluhopisů vhodný? Zejména pro každého, kdo hledá ochranu před případným růstem cenové hladiny. Z pohledu časového horizontu existuje řada argumentů proč v dlouhém období i v případě vyšší inflace zvolit akcie, v kratším horizontu ovšem ve vyšším inflačním prostředí často reagují negativně. Investice do protiinflačních dluhopisů tak může být vhodným doplňkem diverzifikovaného portfolia při investování na kratší dobu, případně pro investory s menším rizikovým apetitem.

globální protiinflační dluhopisy

—————————————————————–

Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?

– Článek není investičním doporučením
– Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
– Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
– Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
– Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tematické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.

Vaše peníze mají na víc

Budujte své bohatství s Portu. Volnou hotovost zhodnocujte s úrokem 5,75 % ročně a k tomu investujte dlouhodobě do portfolií ušitých vám na míru.

Doporučujeme

Robo-advisory ve světě

Investování prostřednictvím robotických poradců je trendem 21. století. Důvodů existuje hned několik. Nízkonákladovost, bezpečnost či