Trump rozhýbal finanční trhy
Donald Trump rozvířil finanční trhy a vyděsil investory, když o víkendu vydal exekutivní příkaz k uvalení 25% cla na dovoz zboží z Mexika a Kanady a zvýšil clo na dovoz z Číny o dalších 10 %. Zároveň přislíbil obchodní opatření na veškerý dovoz z EU, která vykazuje přebytek mezinárodního obchodu se Spojenými státy.
V reakci na to všichni reagovali připraveností vrátit úder zavedením cel na dovoz amerických výrobků. Finanční trhy se zalekly, protože deglobalizace sníží produktivitu a efektivitu, což povede k nižšímu světovému hospodářskému růstu. Známé akciové indexy S&P 500 nebo evropský Euro Stoxx 50 na začátku týdne prudce klesly.
Situace se uklidnila poté, co Trump o měsíc odložil zavedení obchodních omezení vůči důležitým obchodním partnerům. Do té doby bude se svými protějšky hledat řešení, jak se vyhnout globální obchodní válce.
Co bude dále?
Investoři se změnami v mezinárodním obchodě počítali, protože Trump dlouhodobě používá obchodní cla jako svou značku. Někteří však možná počítali s tím, že jeho první kroky nebudou tak tvrdé, jak sliboval v kampani. Tento předpoklad se nepotvrdil a Trump byl nekompromisní i vůči takovým spojencům, jako je Kanada.
Zatím není důvod k výrazné korekci na akciovém trhu, ale problém je v tom, že nikdo neví, kam se situace může vyvinout. Čína již podnikla odvetná opatření a Kanada, Mexiko a EU se připravují na odvetu. Pokud se globální obchodní válka skutečně rozpoutá, sníží efektivitu, produktivitu, zvýší inflaci, zpomalí globální ekonomiku, sníží zisky a s nimi i akciové trhy.
Investoři však mohou případný pokles na finančních trzích vnímat jako příležitost k levnějším nákupům, podobně jako tomu bylo v případě pandemie Covidu nebo následného poklesu během energetické krize. Z dlouhodobého hlediska jsou finanční trhy efektivní a výnosnost investování je prověřená časem. Není však jasné, zda Trump nechá situaci dojít tak daleko, protože mu záleží na tom, jak se finanční trhy vyvíjejí.
V každém případě investoři na Portu nemusí přemýšlet o změnách své investiční strategie. Portfolia od Portu jsou diverzifikována po celém světě, a proto i v případě, že se nálada investorů změní a začne se dařit jiným trhům, nikoliv USA, budou z toho profitovat i naši investoři.
O co Trumpovi jde?
Trump je posedlý myšlenkou, že Spojené státy budou i nadále dominovat jako supervelmoc. Technologickou, ekonomickou a vojenskou. Přitom na cestě k dosažení svých cílů mění pravidla hry v globální ekonomice. Trump chce, aby Spojené státy měly nejsilnější ekonomiku, armádu a technologie, a to z jednoduchých důvodů. Životní úroveň zůstane vysoká a především si USA udrží status globální supervelmoci, což jim umožní prosazovat svůj vliv. Mezitím jsou jeho oči pevně upřeny na jediného vyzyvatele – Čínu.
V Trumpových očích je Čína jediným geopolitickým soupeřem, který zároveň získává stále větší geopolitický vliv. Výzvu Pekingu bere velmi vážně a poté, co v roce 2018 ostře kritizoval obrovský obchodní deficit a dlouhodobý transfer know-how, zahájil s druhou největší ekonomikou světa obchodní válku. Postupně zavádí cla a omezení na vývoz nejvyspělejších technologií, zejména chytrých čipů, s cílem zbrzdit čínský boom a udržet si vedoucí postavení.
Ačkoli Trump vidí v geopolitickém ringu především Čínu, jeho kroky nejsou namířeny pouze proti ní. Slíbil, že zavede cla na veškeré zboží ze zahraničí. Trump však hodlá svou politiku vyrovnané obchodní bilance uplatňovat i vůči spojencům v EU. „Oni nás skutečně využívají. Máme deficit 300 miliard dolarů. Neberou nám auta, neberou nám zemědělské produkty, neberou nám téměř nic, a my bereme všechno, miliony aut, obrovské množství zemědělských produktů,“ prohlásil Trump, když oznamoval brzké zavedení cel. Evropské společnosti, zejména německé automobilky, tak budou tlačeny k přesunu výroby přímo do USA.
Na oplátku žádá evropské státy, aby nakupovaly více amerického plynu a ropy, což by vyrovnalo vzájemnou obchodní bilanci. Cílem vysokých cel je podpořit domácí průmysl, který by byl v podstatě nezávislý na zahraničí. Řada společností oznámila svůj záměr investovat ve Spojených státech v objemech za desítky miliard amerických dolarů. Tato politika však bude mít dalekosáhlé hospodářské důsledky pro země, které mají vůči Spojeným státům obchodní přebytek. Jedná se zejména o Čínu, Německo, Japonsko, Mexiko a Kanadu.
Trumpova politika na tenkém ledě
Trump věří, že celý svět je v mezinárodním obchodě závislý na Spojených státech a že ekonomická síla USA donutí partnery přijmout jeho pravidla hry. Pokud by se mu podařilo prosadit své zájmy a vyrovnat obchodní deficity, ochránil by tradiční průmysl a posílil ekonomickou nezávislost.
Problémem však je, že překážky světového obchodu zvyšují inflaci, což by zase mohlo znemožnit další snižování úrokových sazeb. Vysoké úrokové sazby však zpomalují ekonomiku. Otazníkem jsou také vysoké vládní deficity USA. Pokud se novému úřadu DOGE pro zefektivnění státní správy, v jehož čele stojí Elon Musk, nepodaří výrazně snížit náklady, bude Trumpova administrativa nakonec nucena navzdory plánům na zvýšení výdajů spíše škrtat. To by zase poškodilo ekonomiku.
Trumpovy plány na posílení vedoucí úlohy USA jsou nesmírně odvážné, ale také křehké. Potenciálně se mohou rozpadnout jako domeček z karet.
Marek pracuje ako analytik a špecializuje sa predovšetkým na makroekonómiu, globálne akciové trhy, prípadne komodity. Jeho cieľom je zvýšiť investičnú gramotnosť na Slovensku a približovať odborné témy ľudským jazykom. Marekove komentáre a analýzy vychádzajú v popredných médiách v Česku a na Slovensku.
- Článek není investičním doporučením
- Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
- Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
- Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
- Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tématické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
