Týden v české ekonomice: 80 % Čechů považuje vlastní bydlení za nedostupné a další novinky

Každý týden přinášíme přehled nejdůležitějších událostí, které hýbou českou ekonomikou. Nahlédněte s námi pod pokličku klíčových čísel, trendů i faktorů, které ovlivňují trh, podnikatelské prostředí i peněženky Čechů.

1. 80 % Čechů považuje vlastní bydlení za nedostupné

Osm z deseti Čechů si myslí, že pořízení vlastního bydlení je nereálné, a 88 % nevěří ve zlepšení situace. Hlavními překážkami jsou vysoké ceny nemovitostí a stavebních nákladů. Přesto 76 % lidí bydlí ve vlastním a většina stále touží po rodinném domě (58 %) nebo bytě (25 %).

Na bydlení si pravidelně spoří 31 % Čechů, nepravidelně dalších 19 %, přičemž polovina šetří i pro své děti. O hypotéku má zájem 40 % lidí, úvěr ze stavebního spoření zvažuje 16 %. Problémem je růst úrokových sazeb – průměrná sazba hypoték se od roku 2020 zvýšila z 2,2 % na 4,7 % a návrat na dřívější úroveň se neočekává.

Naopak optimismus panuje v oblasti udržitelnosti. Čtyři z deseti Čechů považují své bydlení za energeticky úsporné a tři čtvrtiny očekávají zlepšení v příští dekádě.

2. ČNB drží sazby beze změny, další krok je otevřený

Česká národní banka jednomyslně rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na 3,75 %. Trhy tento krok očekávaly, a koruna proto zůstala klidná. Guvernér Aleš Michl uvedl, že centrální banka nevylučuje budoucí úpravy sazeb, zároveň však varoval před proinflačními riziky, jako je růst cen potravin a služeb či geopolitické napětí.

ČNB je v regionu jedinou centrální bankou, která letos sazby snížila. Analytici očekávají, že v květnu by mohla sazby opět o čtvrt bodu snížit, ale kvůli inflaci a geopolitickým rizikům pak může následovat delší pauza. Současné rozhodnutí představuje druhou přestávku ve snižování sazeb od prosince 2023.

Pro klienty bank se tímto krokem nic nemění – úroky u hypoték, spotřebitelských úvěrů či spořicích účtů zůstanou stabilní. Další vývoj bude záviset na ekonomických datech a přístupu ČNB k rizikům, která by mohla ovlivnit měnovou politiku.

3. Češi stále vládnou slevám, i lidé s vyššími příjmy hledají úspory

V roce 2024 se ve slevách v Česku prodalo 64 % zboží, což je nejvíce v Evropě. Podíl slev sice mírně klesl, ale Češi zůstávají národem akčních nákupů. Zájem o slevy roste i mezi lidmi s vyššími příjmy. Důvodem je inflace a dražší potraviny.

Privátní značky, které nabízejí levnější alternativu ke známým produktům, nadále posilují. Jejich podíl na tržbách za potraviny a drogerii vzrostl na 28 %. Největší úspory přináší mléčné výrobky (-30 %), dětská výživa (-28 %) nebo vejce (-10 %). Mladší generace odmítá platit za drahé značky a klesá loajalita ke konkrétním obchodům.

České domácnosti chudnou oproti Evropě. Průměrný disponibilní příjem klesl na 14 106 eur a odstup od unijního průměru se prohlubuje. Trendem jsou zdravější potraviny – biopotraviny, veganské výrobky (+189 %) nebo proteinové dezerty (+300 %). Fast food naopak ustupuje.

4. ČNB dosáhla rekordního zisku 151 miliard korun

Česká národní banka vykázala za loňský rok historicky nejvyšší zisk ve výši 151,4 miliardy korun. Hlavním faktorem bylo oslabení koruny vůči euru a dolaru, což zvýšilo hodnotu devizových rezerv. Kurzové zisky dosáhly 137 miliard korun, přičemž před dvěma lety ČNB kvůli opačnému vývoji zaznamenala rekordní ztrátu 412 miliard korun. Výrazně přispěly i investice do akcií a zlata, jejichž podíl v rezervách roste.

Centrální banka pokračuje v restrukturalizaci svých aktiv. ČNB zvýšila podíl akciových investic, které nyní tvoří 23 % devizových rezerv, s cílem dosáhnout 30 % do roku 2028. Podíl zlata vzrostl na 3 % a má se zvýšit na 5 %. Banka zároveň snižuje náklady – omezila počet zaměstnanců, uzavřela některé pobočky a přestala úročit povinné rezervy bank, čímž snížila výdaje na měnovou politiku ze 187 na 145 miliard korun.

Guvernér ČNB Aleš Michl zdůraznil, že cílem je zajistit dlouhodobou ziskovost centrální banky bez závislosti na kurzových pohybech. Kritizoval dřívější intervence na udržení kurzu koruny, které podle něj vedly k obrovským ztrátám ČNB a vysokým ziskům komerčních bank. Vedle hospodaření banka sleduje i inflační vývoj – průměrná inflace loni klesla na 2,4 %, což je nejnižší hodnota za posledních šest let.

5. Splátky úroků ze státního dluhu vzrostly na 1,6 % HDP

Splátky úroků ze státního dluhu v Česku loni vzrostly na 1,6 % HDP, což je meziroční nárůst o 0,3 procentního bodu. Hlavními důvody jsou přetrvávající inflace, vyšší úrokové sazby a obavy investorů z rostoucího zadlužení státu. Zároveň rostoucí výnosy státních dluhopisů prodražují financování dluhu – například výnos desetiletého dluhopisu se od roku 2020 zvýšil z 1,38 % na současných 4,23 %.

Významně se změnila i celková úroveň zadlužení. Před pandemií dosahoval český dluh necelých 30 % HDP, nyní je na 43 %. Rozpočtový schodek se stabilizoval ve stovkách miliard korun, a náklady na obsluhu dluhu tak výrazně rostou. Česko tak patří k zemím s nejrychlejším nárůstem těchto výdajů – jen od roku 2021 vzrostly z 0,7 % HDP na současných 1,6 %.

I když Česko stále platí na úrocích méně než průměr zemí OECD (3,3 % HDP), tempo růstu těchto výdajů je alarmující. Loni se splátky úroků zvýšily o více než 23 %, což může v budoucnu vytvářet tlak na státní rozpočet a zkomplikovat financování klíčových investic nebo podporu ekonomiky v krizových obdobích.

Minulé vydání z rubriky Týden v české ekonomice:

Lukáš Raška

Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.

Všechny články od autora