Zpět na články
Týden v české ekonomice: Ceny paliv budou od října znovu regulované a další novinky
1. Vláda od října znovu sáhne k zastropování marží u pohonných hmot
Jednání vlády přineslo návrat opatření, které řidiči znají z jara. Od 1. do 31. října bude podle tiskové zprávy ministerstva financí platit regulace cen benzinu a nafty s maximální marží 2,50 Kč na litr. Stát se tak vrací k regulaci, která platila letos od dubna do července. Opakovaný návrat ke stejnému nástroji ukazuje, že vláda považuje regulaci za rychlou odpověď na výkyvy cen, kterou lze podle potřeby zapnout i vypnout.
Maximální cenu bude ministerstvo vyhlašovat každý pracovní den. Bude přitom vycházet z třídenního klouzavého průměru velkoobchodních cen ze čtyř referenčních zdrojů, ke kterému se přičte regulovaná marže. Současně na jeden měsíc klesne spotřební daň z nafty z 9,95 Kč na 8,011 Kč za litr, tedy na minimum, které připouští evropská směrnice. Benzinu se snížení daně netýká. Opatření tak míří hlavně na naftu, na které stojí nákladní doprava, zemědělství i velká část firemních vozových parků, a její cena se proto rychle propisuje do nákladů dalších odvětví. Dopad na rozpočet za říjen ministerstvo odhaduje zhruba na 1,1 miliardy korun.
„Od 1. října obnovujeme osvědčenou regulaci cen pohonných hmot a zároveň na měsíc snižujeme spotřební daň z nafty na evropské minimum. Toto opatření bude působit výrazně protiinflačně, uleví firmám i domácnostem a udrží ceny paliv v ČR na nejpříznivějších úrovních v EU,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Důvodem zásahu je podle ministerstva eskalace konfliktu na Blízkém východě a omezení dodávek saúdské ropy. Podle údajů společnosti CCS, stál ve čtvrtek 17. září litr benzinu Natural 95 průměrně 45,55 Kč a litr nafty 49,13 Kč. „My jsme dnes rozhodli o zastropování marže na 2,50 koruny a o maximálním snížení spotřební daně na naftu, takže předpokládám, že se dostaneme znovu pod padesát korun,“ uvedl po jednání vlády premiér Andrej Babiš. Pro domácnosti i dopravce jde o krátkodobou úlevu. Obě opatření však ovlivňují jen marži a daň, nikoli cenu ropy na světových trzích, a jejich účinek tak do velké míry závisí na tom, jak dlouho napětí na Blízkém východě potrvá.
2. Rafinerie mají platit mimořádnou daň z nárůstu marž
S regulací úzce souvisí mimořádná sektorová daň, kterou vláda schválila rovněž minulé pondělí. Podle ministerstva financí budou rafinerské firmy v letech 2026 a 2027 odvádět státu 50 % z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025. Daň se týká jen velkých firem s významnou rafinerskou činností. V praxi jde o jediného poplatníka, protože obě české rafinerie provozuje jedna společnost. Zdanění mimořádných zisků přitom v Česku není novinkou. V letech 2023 až 2025 platila daň z neočekávaných zisků, která dopadala na energetické a palivové firmy i na velké banky.
Za letošní rok ministerstvo počítá s výnosem přibližně 5,5 miliardy korun. Peníze mají kompenzovat zvýšené výdaje státu a náklady opatření na ochranu spotřebitelů, tedy i snížení daně z nafty. Ministryně Schillerová v tiskové zprávě zdůraznila, že nejde o zdanění běžného podnikání a že daň nevytváří tlak na růst cen paliv. Kombinace regulované marže u čerpacích stanic a zdanění marže u rafinerií zasahuje do celého řetězce, a zda se zátěž nepřenese do velkoobchodních cen, ukážou až následující měsíce.
Na stejném jednání vláda schválila i návrh státního rozpočtu na rok 2027. Proti srpnové verzi ministerstva se schodek snížil z 389 na 386 miliard korun. K mírnému zlepšení přispěly i příjmy z emisních povolenek ve výši 7,8 miliardy korun, které podle ministerstva nešlo zahrnout do původní verze. Návrh nyní míří do Poslanecké sněmovny, kde se jeho konečná podoba ještě může změnit. Jednorázové příjmy, jako jsou emisní povolenky či sektorová daň, zlepšují čísla na papíře, dlouhodobou nerovnováhu mezi příjmy a výdaji však neřeší.
3. Průměrný důchod od ledna vzroste o 304 korun
Vláda v pondělí schválila také řádnou valorizaci důchodů pro rok 2027. Základní výměra, kterou dostávají všichni důchodci stejně, vzroste na 5 170 Kč. Průměrný starobní důchod tak od ledna stoupne o 304 korun na 22 196 Kč měsíčně. Navíc se koalice dohodla na jednorázovém příspěvku 2 000 korun pro všechny důchodce.
Tak nízké zvýšení je přímým důsledkem zákonného valorizačního mechanismu, který se odvíjí hlavně od vývoje cen. Zákon zaručuje, že důchody drží krok s růstem cen u domácností důchodců, a k tomu přidává třetinu růstu reálných mezd. Ta se ale příští rok neprojeví, protože mechanismus nejprve dorovnává dřívější propad reálných mezd. Při zpomalení zdražování je proto logicky skromnější i valorizace. Inflace se letos drží nízko, v srpnu podle ČSÚ činila 1,9 %. „Relativně nízká valorizace je z jednoho pohledu také pozitivní zprávou, protože odráží nízkou inflaci,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Méně příznivý je pohled na relativní úroveň důchodů. Podle odhadu ministerstva klesne poměr průměrného důchodu k průměrné hrubé mzdě v roce 2027 ze 41,9 na 40,2 %. Důchody tedy porostou pomaleji než mzdy a relativní životní úroveň seniorů vůči pracujícím se sníží. Tento pokles má jednorázový příspěvek částečně vyrovnat, aniž by se natrvalo zvýšila měsíční výplata důchodů. Pro státní rozpočet znamená samotná valorizace v příštím roce výdaj přibližně 10,3 miliardy korun.
Pro dnešní pracující z toho plyne jednoduchý závěr. Pokud důchody porostou pomaleji než mzdy i v dalších letech, role vlastních úspor a dlouhodobého investování na stáří poroste. Čím dříve člověk začne pravidelně odkládat část příjmu, tím více času mají jeho peníze na zhodnocení a tím méně bude jeho životní úroveň ve stáří záviset jen na rozhodnutích státu. Stát k tomu nabízí i daňové pobídky, například u dlouhodobého investičního produktu.
4. Důvěra podnikatelů v září klesla
Nálada v české ekonomice se v září rozdělila. Podle konjunkturálních průzkumů ČSÚ zveřejněných ve čtvrtek se souhrnný indikátor důvěry snížil na 99,5 bodu. Za poklesem stojí firmy, jejichž důvěra klesla o 1,8 bodu na 98,4 bodu. Domácnosti naopak po dvouměsíčním propadu zlepšily náladu na 105,1 bodu. Samotný pokles souhrnného indikátoru přitom není dramatický, podstatnější je, co se skrývá pod ním.
Mezi podnikateli se nálada zhoršila téměř plošně. Ve vybraných službách klesla důvěra o 2,3 bodu, v průmyslu o 2,0 bodu a ve stavebnictví o 0,6 bodu. Jedinou výjimkou byl obchod, kde se důvěra zvýšila o 1,7 bodu. „Za tímto vývojem stálo zejména výrazné snížení poptávky v průmyslu a zhoršení sentimentu ve službách,“ uvedl Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
U spotřebitelů podle statistiků ubylo obav ze zhoršení hospodářské situace v Česku a mírně přibylo těch, kteří v příštích dvanácti měsících očekávají zlepšení vlastní finanční situace. Velké nákupy ale domácnosti plánují o něco méně než v srpnu. Optimismus se tedy zatím nepřenáší do ochoty utrácet. To je podstatné, protože spotřeba domácností patří k hlavním pilířům hospodářského růstu a opatrnost při větších nákupech by jej mohla přibrzdit.
Rozevřené nůžky mezi firmami a domácnostmi stojí za pozornost. Slabší poptávka v průmyslu může naznačovat, že dražší energie a nejistota ohledně cen ropy se začínají promítat do zakázek. Průmysl je pro exportně orientovanou českou ekonomiku citlivým barometrem, protože změny poptávky v zahraničí se v jeho zakázkách projevují dříve než v jiných odvětvích. Jednoměsíční výkyv sám o sobě trend nedělá. Varovným signálem by byl až pokles nálady firem trvající několik měsíců po sobě.
Kuba je studentem Digitální ekonomiky a je součástí analytického týmu Portu jako stážista. Je fanouškem trhů a inovací, zaměřuje se především na propojení financí a moderních technologií. Jeho cílem je přiblížit hlubší pochopení trhu běžným investorům.
