Zpět na články
Týden v české ekonomice: Ceny starších bytů vzrostly o 14 % a další novinky
1. ČNB ponechala úrokové sazby na 3,75 %
Bankovní rada České národní banky na svém zasedání ve čtvrtek 17. září ponechala úrokové sazby beze změny. Dvoutýdenní repo sazba, od které se odvíjí úročení spořicích účtů i nových úvěrů, tak zůstává na 3,75 %, diskontní sazba na 2,75 % a lombardní sazba na 4,75 %. Pro rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady, verdikt byl tedy jednomyslný. Pokus Vás téma zajímá více do hloubky přehled všech letošních měnověpolitických jednání i aktuální nastavení sazeb můžete najít na stránkách ČNB.
Sazby se nepohnuly od červnového zasedání, na kterém je bankovní rada zvýšila o čtvrt procentního bodu. Guvernér Aleš Michl po jednání uvedl, že červnové zvýšení vedlo prozatím k dostatečnému zpřísnění měnových podmínek a že v ekonomice převažují rizika směrem k vyšší inflaci. Na nejbližším jednání, které se uskuteční 5. listopadu, se podle něj bude rada rozhodovat mezi stabilitou sazeb a jejich dalším růstem. Snížení sazeb tedy v tuto chvíli na stole není.
Zajímavý je ovšem kontext, ve kterém se rozhodovalo. Zatímco Evropská centrální banka i americký Fed v září ke zpřísnění měnové politiky přistoupily, česká centrální banka si mohla dovolit vyčkávat. Domácí sazby jsou totiž dlouhodobě výše než ty v eurozóně a úrokový diferenciál zůstává i po podniknutých zářijových krocích v zahraničí solidním polštářem. Část práce navíc za bankovní radu odvádějí samotné finanční trhy, na kterých tržní sazby v posledních týdnech vzrostly a tlumí tak úvěrovou aktivitu i bez formální změny repo sazby. Detailní inflační výhled včetně scénářů dalšího vývoje sazeb zveřejňuje ČNB ve své prognóze.
Pro domácnosti to v praxi znamená, že úročení spořicích účtů ani sazby hypoték se v nejbližších týdnech nejspíš výrazně nezmění. Kdo čeká na levnější úvěr na bydlení, bude se muset trpělivě vyčkat minimálně do konce roku.
2. Ceny starších bytů meziročně vzrostly o 14 %
Český statistický úřad zveřejnil v pondělí 14. září indexy realizovaných cen bytů za 2. čtvrtletí. Na rozdíl od nabídkových cen, které sledují, za kolik se byty inzerují, jde o ceny skutečně zaplacené v uzavřených transakcích. A ty ukazují, že český bytový trh stále nevychladl.
Ceny starších bytů v celé České republice byly ve druhém čtvrtletí meziročně vyšší o 14,0 % a proti prvnímu čtvrtletí přidaly 3,2 %. Rozdíl mezi metropolí a zbytkem republiky přitom zůstává výrazný: v Praze ceny meziročně vzrostly o 11,9 %, mimo Prahu o 14,5 %. Regiony tak zdražují rychleji než hlavní město už několik čtvrtletí po sobě. Dobře je to vidět na dlouhodobém srovnání: index cen starších bytů mimo Prahu vyšplhal na 344,1 bodu oproti průměru roku 2010, zatímco v Praze na 293,5 bodu.
Zcela jiný příběh se týká nových bytů v Praze. Ty ve druhém čtvrtletí meziročně zdražily jen o 3,1 % a mezičtvrtletně jejich ceny dokonce o 1,0 % klesly. Ještě ve druhém čtvrtletí loňského roku přitom novostavby v metropoli zdražovaly meziročně o 15,6 %. Jde o první mezičtvrtletní pokles cen nových pražských bytů za více než dva roky.
Tento výrazný rozdíl dává smysl. Nové byty v Praze narazily na strop dostupnosti, protože při současných úrokových sazbách a cenových hladinách na ně dosáhne stále menší okruh kupujících. Poptávka se proto přelévá do levnějšího staršího fondu a do regionů, kde je poměr ceny k příjmům příznivější. Pro investory je to připomínka, že realitní trh není jeden souvislý celek a že celorepublikový průměr může snadno zakrýt protichůdné trendy uvnitř jednotlivých segmentů.
3. Ceny zemědělských výrobců klesaly už devátý měsíc v řadě
Ve středu 16. září vydal statistický úřad indexy cen výrobců za srpen. Nejvýraznější pohyb hlásí zemědělství, kde ceny meziročně klesly o 11,8 % poté, co v červenci byly nižší o 13,0 %. Za propadem stojí především živočišná výroba s meziročním poklesem o 20,1 %, uvnitř které zlevnilo mléko o 27,3 %. Rostlinná výroba byla meziročně levnější o 3,0 %.
„Ceny v zemědělství meziročně klesaly již devět měsíců v řadě. V srpnu tento pokles činil 11,8 %. Naopak, ceny v průmyslu se meziročně zvýšily o 2,0 %. Meziroční růst byl také zaznamenán u cen stavebních prací o 4,4 % a cen tržních služeb pro podniky o 2,7 %,“ upozorňuje Jiří Šulc, vedoucí oddělení statistiky cen zemědělství, stavebnictví a služeb ČSÚ.
Průmyslové ceny tedy míří opačným směrem a jejich meziroční růst na 2,0 % z červencových 1,6 % lehce zrychlil. Tahounem byly chemické látky a přípravky, které zdražily o 12,1 %, a dřevo a dřevěné výrobky s růstem o 11,3 %. Naopak elektřina, plyn a pára byly meziročně levnější o 4,8 % a potravinářské výrobky o 5,6 %. V členění podle hlavních průmyslových skupin však energie zdražily o 3,4 %. Bez energií rostly ceny průmyslových výrobců o 1,5 %.
Pro centrální banku je to smíšený obrázek. Levnější zemědělské komodity a energie tlumí nákladové tlaky v potravinovém řetězci, zatímco ceny stavebních prací s růstem o 4,4 % a tržních služeb pro podniky o 2,7 % ukazují, že v domácích službách zůstává cenová dynamika svižná. Právě to je segment, který ČNB dlouhodobě sleduje nejpozorněji, protože se zde nejvíce promítá růst mezd. V evropském srovnání navíc Česko patří k zemím s nejmírnějším cenovým růstem v průmyslu, což při srovnání s vývojem v celé Evropské unii vyznívá pro českou konkurenceschopnost příznivě. Pokus Vás toto téma zajímá více můžete se podívat na ceny výrobců vydané Českým statistickým úřadem.
4. Automobilky vyrobily za osm měsíců bezmála 1 milion aut
Sdružení automobilového průmyslu v pátek 18. září oznámilo, že tuzemské automobilky od ledna do konce srpna vyrobili bezmála 967 tisíc osobních automobilů, meziročně o 1,4 % více. Samotné letní měsíce červenec a srpen, tradičně poznamenané celozávodními dovolenými a odstávkami kvůli údržbě, přinesly 187 280 vyrobených vozidel.
„Ani během letních prázdnin se motor českého průmyslu nezastavil. Navzdory období, které automobilky tradičně využívají k úpravám a modernizaci provozů nebo přípravě náběhu nových modelů, zůstává dosavadní objem výroby nad loňskými výsledky,“ říká Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu.
Celkové číslo ovšem zakrývá velmi odlišné trajektorie jednotlivých výrobců. Škoda Auto vyrobila v tuzemských závodech 648 393 vozů, tedy o 6,2 % více než loni, a elektrické modely se na její produkci podílely 26,1 %. Nošovický Hyundai naopak vykázal pokles o 10,8 % na 173 060 vozidel a kolínská Toyota vyrobila 145 435 automobilů, meziročně o 2,5 % méně. Obě automobilky přitom procházejí přípravou na nové modely, což výrobu dočasně brzdí.
Dlouhodobě nejzajímavějším trendem zůstává elektrifikace. Vozů s nějakou formou elektrického pohonu sjelo z českých linek 401 600, což je meziročně o 27 % více a odpovídá to více než 41 % celkové produkce. Z toho bylo 201 700 hybridů, 166 511 čistě elektrických vozů a 33 389 plug-in hybridů. Podrobné měsíční přehledy výroby a odbytu zveřejňuje sdružení ve své sekci data a statistiky.
Automobilový průmysl zůstává páteří české ekonomiky a jeho výsledky se promítají do exportu, průmyslové produkce i zaměstnanosti. Letošní zpomalení tempa růstu na 1,4 % po dvouciferných přírůstcích z předchozích let je ale připomínkou, že sektor se pohybuje spíše v režimu stabilizace než expanze. Pro investory je klíčové sledovat, jak se oznámené investice do nových modelů a technologií promítnou do výrobních čísel v příštím roce.
Kuba je studentem Digitální ekonomiky a je součástí analytického týmu Portu jako stážista. Je fanouškem trhů a inovací, zaměřuje se především na propojení financí a moderních technologií. Jeho cílem je přiblížit hlubší pochopení trhu běžným investorům.
