Zpět na články
Týden v české ekonomice: Ceny změdělských produktů klesají a další novinky
1. Pražská burza přerušila čtyřtýdenní růst, koruna je nejsilnější od roku 2023
Index PX uzavřel minulý týden na 2 784,6 bodu, tedy o 0,19 % níž než o týden dřív. Šlo o první ztrátový týden po čtyřech rostoucích a index se tak vzdálil od nedávno dosažených historických maxim nad hranicí 2 800 bodů. Trh přitom klesal první čtyři obchodní dny v řadě a teprve páteční seance mírně korigovala.
Za pohybem ale nestojí zlom v náladě, spíš prázdninový kalendář. Průměrný objem obchodů dosahoval jen necelých 40 % dlouhodobého průměru, což znamená, že i relativně výrazné pohyby jednotlivých titulů vznikaly na tenkém trhu. „Hlavní index pražské burzy PX klesal první čtyři dny v týdnu, i když oslabení v pondělí, úterý a čtvrtek bylo opravdu jen kosmetické,“ popsal týden akciový analytik Komerční banky Bohumil Trampota, podle nějž na trhu stále pokračuje prázdninový mód. Právě nízké objemy jsou důvodem, proč srpnovým výkyvům na pražském parketu obvykle nestojí za to přikládat velkou váhu.
Nejhůř dopadla zbrojovka CSG, jejíž akcie odepsaly zhruba 6 % a po pěti rostoucích týdnech tak přišly na řadu s korekcí. Oslabily i akcie Erste Group a Primoco. Na druhé straně žebříčku skončil ČEZ s růstem o 0,81 %, těsně následovaný společností Doosan Škoda Power. Přidaly také VIG, Philip Morris ČR, Moneta a Komerční banka.
Zajímavější příběh než akcie ale nabídla koruna. Vůči euru posílila za týden zhruba o půl procenta až k hranici 24,12 za euro – pokud odhlédneme od krátkodobého výkyvu z loňského prosince, byla naposledy takto silná ve druhé polovině roku 2023. Vůči dolaru zakončila týden na 20,66 za euro. Za posilováním středoevropských měn stálo především oslabení dolaru. Silná koruna má přitom dvě tváře: tlumí ceny dovážených surovin a energií, a pomáhá tak držet českou inflaci nízko, zároveň ale ukrajuje z korunových tržeb exportérů, kteří tvoří páteř tuzemského průmyslu. Aktuální kurzy zveřejňuje denně Česká národní banka.
2. Ceny zemědělských výrobců klesly meziročně o 13 procent
Podle rychlé informace Českého statistického úřadu, zveřejněné v pondělí 17. srpna, byly ceny zemědělských výrobců v červenci meziročně nižší o 13,0 %, meziměsíčně pak o 1,3 %. Jde přitom o ceny „u brány farmy“ – tedy o to, co za svou produkci inkasuje samotný prvovýrobce ještě předtím, než se do konečné ceny promítne zpracování, logistika a marže obchodníka. Právě proto jde o jeden z nejužitečnějších předstihových ukazatelů budoucí potravinové inflace.
Za poklesem stojí především živočišná výroba, kde byly ceny meziročně nižší o 18,1 %. Nejvýrazněji spadly ceny vepřového, a to o 27,5 %, a ceny mléka o 26,7 %. Skot zlevnil o 3,9 % a vejce o 1,6 %. V rostlinné výrobě, kde ceny klesly o 8,1 %, se nejvíc propsaly obiloviny s poklesem o 13,4 %. Proti trendu naopak šly ceny drůbeže, ovoce a brambor.
Pro spotřebitele je to dobrá zpráva s odloženou účinností. Mezi cenou u zemědělce a cenou na účtence stojí celý řetězec zpracovatelů a obchodníků, který pracuje s dlouhodobými kontrakty, zásobami a vlastní marží. Pokles výkupních cen o 13 % proto v žádném případě neznamená o 13 % levnější nákup – projeví se postupně, tlumeně a s několikaměsíčním zpožděním. „Dnes zveřejněné výsledky výrobních cen docela jasně naznačují, že ceny potravin mohou klesat ještě několik dalších měsíců a brzdit tak českou inflaci i na podzim,“ komentoval data Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
Zbytek výrobní vertikály ale míří opačným směrem. Ceny průmyslových výrobců byly meziročně vyšší o 1,6 %, tažené hlavně chemickými látkami a rafinovanými ropnými produkty, a nejsilnější tlak panuje ve stavebnictví – ceny stavebních prací vzrostly o 4,5 % a ceny stavebních materiálů dokonce o 6,9 %. Levné potraviny tedy nejsou plošné zlevňování, ale spíš jednorázově otevřené okno. Analytička Raiffeisenbank Tereza Krček navíc upozorňuje, že současné ceny stále odrážejí loňskou úrodu, zatímco do dalších měsíců se negativně promítne slabší letošní sklizeň spojená s vlnou extrémních veder. Kompletní časové řady cen výrobců zveřejňuje ČSÚ měsíčně.
3. Obecná míra nezaměstnanosti vzrostla na 3,1 procenta
Ve stejný den zveřejnil ČSÚ i výsledky výběrového šetření pracovních sil za druhé čtvrtletí. Obecná míra nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce dosáhla 3,1 %, meziročně o 0,3procentního bodu více. Bez práce bylo 163,1 tisíce lidí, tedy o 17,1 tisíce více než před rokem, přičemž vzestup byl výraznější u žen než u mužů.
Vyšší nezaměstnanost ale v tomto případě neznamená slabší trh práce. Zaměstnaných bylo více než 5,33 milionu osob, meziročně o 87,2 tisíce více, a míra zaměstnanosti ve věkové skupině 15–64 let vystoupala na 76,1 %. Současně ubylo ekonomicky neaktivních osob o 31,1 tisíce. Do statistiky nezaměstnaných se tak z části přesouvají lidé, kteří dřív práci vůbec nehledali, a to je jiný typ pohybu než propouštění. Za pozornost stojí i to, že obecná míra nezaměstnanosti ze šetření pracovních sil není totéž co podíl nezaměstnaných evidovaný Úřadem práce: první vychází z dotazování domácností podle mezinárodní metodiky a je srovnatelná napříč Evropou, druhá počítá reálně registrované uchazeče a bývá vyšší.
Strukturálně je zajímavé, kdo přibyl. Nejvíc rostla zaměstnanost ve věkové skupině 60 a více let, zatímco ve věku 25 až 29 let pracujících naopak ubylo. Průměrný věk pracujícího Čecha je dnes 44,8 roku, tedy o 3,5 roku více než v roce 2010, jak vyplývá z analýzy ČSÚ k druhému čtvrtletí. Stárnutí pracovní síly tak přestává být tématem dlouhodobých prognóz a stává se každodenní realitou personálních oddělení, která musejí řešit nábor v generaci početně slabší než ta odcházející.
4. Ministerstvo financí zhoršilo výhled růstu ekonomiky na 1,9 procenta
Týden uzavřela ve čtvrtek 20. srpna zveřejněná srpnová makroekonomická predikce Ministerstva financí. Hrubý domácí produkt by měl letos vzrůst o 1,9 % a v roce 2027 o 2,4 %. Proti dubnové predikci, která pro letošek počítala s růstem 2,1 %, jde o zhoršení o dvě desetiny procentního bodu. Ministerstvo přesto konstatuje, že „česká ekonomika navzdory ozbrojenému konfliktu na Blízkém východě vykazuje relativní odolnost“.
Hlavním tahounem růstu má zůstat domácí poptávka, tedy spotřeba domácností doplněná oživením podnikových investic. To je pokračování trendu posledních čtvrtletí, kdy českou ekonomiku drží nad vodou domácí spotřebitel spíš než export. Takový růst má ale svou křehkost: stojí na ochotě domácností utrácet, a ta se dokáže obrátit rychle – stačí, aby se zhoršila očekávání ohledně cen energií nebo jistoty zaměstnání a spotřebitel odloží větší nákupy.
Výhled inflace ministerstvo naopak zlepšilo. Průměrná míra inflace by měla letos dosáhnout 2,2 % místo dubnem předpokládaných 2,5 %, příští rok pak 2,7 %. Zůstala by tedy v blízkosti dvouprocentního cíle České národní banky. Trh práce vidí ministerstvo podobně jako statistici: míra nezaměstnanosti by měla letos vystoupat na 3,0 % a v roce 2027 se vrátit na 2,8 %. Nedostatek pracovníků přitom přetrvává napříč obory a udržuje tlak na mzdy – objem mezd a platů má letos vzrůst o 7,8 % a příští rok o 6,2 %. Právě mzdová dynamika je dnes hlavní domácí proinflační silou a zároveň tím, co drží spotřebu domácností nad vodou.
U veřejných financí predikce počítá s deficitem sektoru vládních institucí ve výši 2,7 % HDP a s veřejným dluhem na úrovni 45,8 % HDP. Deficit běžného účtu platební bilance by měl v obou letech dosáhnout 0,4 % HDP, mimo jiné kvůli silnější investiční aktivitě a nákladům na dovoz energií. Jako hlavní riziko celého scénáře ministerstvo označuje „vývoj vojenského konfliktu na Blízkém východě“, k němuž se přidávají obchodní bariéry a nejistota globální hospodářské politiky. Kompletní dokument je k dispozici na webu Ministerstva financí.
Uplynulý týden tak nabídl poměrně konzistentní obrázek. Česká ekonomika roste pomaleji, než se čekalo na jaře, ale ceny drží pod kontrolou a trh práce zůstává napjatý navzdory mírně vyšší nezaměstnanosti. Rizika přicházejí zvenčí – z cen energií a z geopolitiky – a právě ta budou rozhodovat o tom, jestli se optimističtější výhled na rok 2027 naplní.
Kuba je studentem Digitální ekonomiky a je součástí analytického týmu Portu jako stážista. Je fanouškem trhů a inovací, zaměřuje se především na propojení financí a moderních technologií. Jeho cílem je přiblížit hlubší pochopení trhu běžným investorům.
