1. Maloobchodní tržby v ČR v červnu meziročně stouply o 4,5 %
V červnu vzrostly maloobchodní tržby v Česku meziročně o 4,5 %, tedy podobně jako v květnu. K růstu přispěl zejména prodej pohonných hmot, nepotravinářského zboží a internetových nákupů, zatímco tržby za potraviny se po květnovém poklesu vrátily k mírnému růstu. Ačkoliv odhady počítaly s ještě vyšším číslem, výsledek lze hodnotit pozitivně a je z něj patrná pokračující ochotu lidí utrácet. Naopak ve službách došlo ve druhém čtvrtletí ke zpomalení růstu tržeb na 2,3 %, což je důsledek úsporného chování firem.
V meziměsíčním srovnání utržili obchodníci bez motoristického segmentu o 0,3 % více, zatímco tržby ve službách na jaře mezičtvrtletně vzrostly o 0,2 %. Nejvýraznější meziroční nárůst v maloobchodě zaznamenaly pohonné hmoty (+11,3 %) a internetové obchody (+10 %). Většina ostatních segmentů ale rostla pomaleji než dříve. Za vývojem stojí mimo jiné návrat spotřebitelů k vyšší spotřebě díky rostoucím reálným mzdám a nízké nezaměstnanosti, která zůstává nejnižší v EU.
Výhled pro maloobchod zůstává pozitivní, přestože rizikem je případný růst nezaměstnanosti vlivem slabšího výkonu průmyslu. Dočasným oslabením by mohl být červnový meziměsíční pokles tržeb ve službách o 0,2 %, který navázal na stagnaci z předchozího měsíce. K růstu tržeb ve službách za druhé čtvrtletí nejvíce přispěly informační a komunikační činnosti, profesní a technické služby a ubytování a stravování. Ve většině odvětví ale dynamika zpomalila, s výjimkou pohostinství, které se po slabším období opět vrátilo k růstu.
2. Počet dokončených bytů i nově zahájené výstavby meziročně klesl
V prvním pololetí letošního roku se v Česku dokončilo 16 962 bytů, což představuje meziroční pokles o 3,3 %. Nová výstavba se zahájila u 16 295 bytů, tedy o 5,4 % méně než loni. Pokles je patrný u všech kategorií bydlení, přičemž nejvíce se stavělo v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. V Praze dominovala výstavba bytových domů, zatímco ve Středočeském kraji převažovaly rodinné domy.
Útlum nové výstavby je problémem, protože poptávka po bydlení zůstává vysoká a v budoucnu se ještě zvýší. Silné ročníky narozené v letech 2005–2010 budou v následujících letech vstupovat na trh a hledat své první bydlení. Nedostatečná nabídka tak povede k dalšímu prohlubování propasti mezi poptávkou a nabídkou, což nejvíce dopadne na mladé generace.
Současný hypoteční boom zvyšuje zájem o byty pro vlastní bydlení, zatímco poptávka po investičních bytech zůstává vysoká. Problémy přetrvávají i ve stavebním řízení, které brzdí povolování nových projektů a tím tlačí ceny nemovitostí vzhůru.
3. Nájmy ve 2. čtvrtletí zdražily oproti prvním třem měsícům roku o 3,2 %
Ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostly nájmy v Česku oproti předchozím třem měsícům o 3,2 % na průměrných 326 Kč za metr čtvereční. Nejvýraznější nárůst zaznamenal Hradec Králové (+6,2 %), zatímco pokles cen se projevil pouze v Liberci a Jihlavě. Praha, kde je bydlení dlouhodobě nejdražší, zdražila jen mírně (+0,5 %) na 440 Kč za m². Regionální rozdíly odrážejí místní poptávku, ekonomické příležitosti a infrastrukturu, přičemž nejlevnějším městem zůstává Ústí nad Labem.
V Praze byla nejdražší Praha 1 s nájemným 487 Kč za m² (+5,2 %), následovaná Prahou 2 s cenou 474 Kč, kde došlo k mírnému poklesu. V Praze 3 nájmy zlevnily o 3,1 % na 463 Kč, zatímco Praha 7 zdražila nepatrně na 460 Kč. Vedle Prahy se nad celorepublikovým průměrem drží už jen Brno, kde nájemné stouplo o 1,9 % na 370 Kč za m². Hradec Králové je třetím nejdražším městem (309 Kč) a výrazný růst zaznamenala i Olomouc (+3,9 % na 292 Kč) a Ostrava (+3,1 % na 235 Kč).
Podle typu nemovitostí nejvíce zdražily byty v cihlových domech (+3,2 % na 325 Kč/m²), následovaly panelové domy (+2,9 % na 280 Kč/m²). Nejvyšší průměrné nájmy jsou v nových developerských projektech, kde se cena zvýšila o 2,3 % na 395 Kč za metr čtvereční, i když tyto byty tvoří nejmenší část trhu.
4. ČNB snížila odhad schodku a čeká vyšší růst mezd
Česká národní banka nově odhaduje, že letošní schodek veřejných financí dosáhne 1,9 % HDP, což je mírně lepší výsledek než květnový odhad 2,1 %. Hospodaření státu by se oproti loňským 2,2 % HDP mělo zlepšit, nicméně v příštích letech se má deficit opět zvýšit. V roce 2026 by měl být 2,2 % a v roce 2027 2,3 % HDP. Zadlužení veřejného sektoru by letos mělo dosáhnout 43,5 % HDP, tedy méně než původně předpokládaných 44,3 %, ale v dalších letech se má postupně zvyšovat až na 44,8 % v roce 2027.
Mzdy by letos měly růst rychleji než ČNB původně čekala. Nominálně se očekává zvýšení o 6,6 %, reálně po započtení inflace o 3,9 %. I v příštích letech má reálný růst pokračovat, ale zpomalit na 3,1 % v roce 2026 a 2,4 % v roce 2027. Centrální banka tak potvrzuje, že kupní síla zaměstnanců se po období vysoké inflace vrací k růstu, i když tempo v dalších letech oslabí.
Nezaměstnanost podle nové prognózy mírně vzroste. Letos by měla dosáhnout 4,4 % oproti loňským 3,8 %, což je vyšší hodnota, než banka očekávala v květnu. V roce 2026 by se měla zvýšit na 4,5 % a na této úrovni zůstat i v roce 2027. Prognóza tak naznačuje mírné ochlazení trhu práce, přesto však zůstává nezaměstnanost v českém kontextu nízká.
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
- Článek není investičním doporučením
- Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
- Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
- Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
- Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tématické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
