Týden v České ekonomice: Česká ekonomika letos podle Evropské komise poroste o 2,4 % a další novinky

1. Česká ekonomika letos podle Evropské komise poroste o 2,4 %

Česká ekonomika by podle podzimní prognózy Evropské komise měla letos růst tempem 2,4 %, tažená zejména vyšší soukromou spotřebou. Domácnosti začínají více utrácet díky růstu reálných mezd a postupnému snižování míry úspor. V roce 2026 však komise očekává zpomalení růstu na 1,9 %, a to i přes relativně stabilní zahraniční poptávku. Ekonomická nejistota ve světě tak nadále představuje brzdu pro razantnější ekonomické oživení.

Hrubý domácí produkt by měl v roce 2027 opět zrychlit na 2,4 %, podpořený růstem investic i spotřeby domácností. Důvěra spotřebitelů se od dubna 2024 postupně zlepšuje, což pomáhá domácí poptávce. Evropská komise zároveň zvýšila výhled růstu celé EU – letos i v roce 2026 na 1,4 % a v roce 2027 na 1,5 % –, což vytváří příznivější prostředí i pro český export.

Inflace by měla v roce 2025 klesnout na 2,3 %, hlavně díky zlevňujícím energiím a zmírňující inflaci služeb. Vyšší ceny potravin sice budou inflaci mírně tlačit nahoru, celkový trend však zůstává příznivý. Do roku 2027 má inflace dále zpomalovat. Navzdory konsolidačnímu balíčku, útlumu energetických opatření či důchodovým reformám by měl deficit veřejných financí zůstat kolem dvou procent HDP – bude tedy stabilizovaný, ale nikoli vyrovnaný.

Jak porazit inflaci? Investujte s Portu

Investujeme tak, abyste dlouhodobě dosahovali lepších výnosů než v tradičních bankovních produktech a podílových fondech.

2. Počet bankrotů podnikatelů roste nejrychleji za dekádu

V Česku letos výrazně zrychlil růst bankrotů podnikatelů. Za prvních deset měsíců roku soudy vyhlásily 5271 bankrotů, což představuje meziroční nárůst o 17 %, což je nejrychlejší tempo za posledních deset let. Podaných návrhů na bankrot přibylo 15 %. Dynamika začala výrazně sílit od poloviny roku: zatímco v prvním pololetí byl nárůst 11%, ke konci října už 17 %. Přesto jsou absolutní počty bankrotů stále nižší než v letech 2020 a 2021, kdy podnikatelé čelili pandemickým dopadům.

Růst bankrotů je patrný napříč regiony. Nejvíce jich letos soudy vyhlásily v Moravskoslezském a Středočeském kraji a v Praze, nejméně na Vysočině a v Karlovarském kraji. Nejrychleji však počty rostou právě v Karlovarském kraji, a to o 36 %, následovaném Jihočeským krajem s 28 %. Dlouhodobě nejnižší míru bankrotů vykazuje Praha, kde na 10 tisíc aktivních podnikatelů připadá jen 39 bankrotů, zatímco například v Karlovarském kraji je to více než dvojnásobek.

Podle struktury podnikání nejčastěji krachují podnikatelé ve stavebnictví, obchodě a zpracovatelském průmyslu. Největší meziroční nárůst bankrotů hlásí administrativní a podpůrné činnosti. Zároveň přibývá podnikatelů, kteří končí relativně brzy po vstupu na trh. Letos už téměř polovina bankrotů připadla na subjekty působící méně než deset let. Tento trend může naznačovat vyšší citlivost novějších firem na ekonomické výkyvy i rostoucí nároky na stabilní finanční řízení.

3. Firmy chystají navýšení mezd, překonat by mělo opět inflaci

Téměř 70 % českých firem plánuje v roce 2026 zvýšit mzdy, převážně do pěti procent. Další čtvrtina podniků chce přidat mezi pěti a deseti procenty, což odpovídá aktuálním makroekonomickým očekáváním a nižší inflaci. Zvyšování mezd má podpořit návrat kupní síly domácností, avšak firmy zároveň upozorňují, že výraznější růst by již narážel na jejich finanční limity.

Nejvíce se bude přidávat ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví, kde růst mezd plánuje přes 70 % podniků. Naopak ve službách je prostor pro navýšení omezenější kvůli vyšším mzdovým nákladům. Největší pravděpodobnost růstu mezd mají zaměstnanci středních a velkých firem — téměř 85 % z nich plánuje mzdy zvyšovat, přičemž střední podniky častěji uvažují o růstu nad pětiprocentní hranici.

Napjatá situace na trhu práce vede zaměstnavatele k opatrnosti. Přesto většina firem letos nehlásí zásadní změny v počtu zaměstnanců — 65 % ponechalo stavy beze změny, zatímco pětina je snížila a 15 % je navýšilo. Míra nezaměstnanosti v říjnu vzrostla na 4,6 %, což je více než před rokem, ale z pohledu firem zůstává trh práce stále relativně napjatý a tlak na udržení kvalitních zaměstnanců přetrvává.

4. ČNB ponechává sazby beze změny, obavy ze službové inflace trvají

Bankovní rada ČNB ponechala základní úrokovou sazbu na úrovni 3,5 % a považuje ji za neutrální. Vyplývá to ze záznamu z posledního jednání rady, který ČNB zveřejnila. V prostředí výrazné nejistoty musí mít připravený manévrovací prostor oběma směry. Podle viceguvernéra Jana Fraita měnová politika již není restriktivní, k mírnému zpřísnění však přispívá silnější koruna. Rada zdůraznila nutnost reagovat pružně v případě materializace proinflačních i protiinflačních rizik.

Zásadním tématem jednání byla inflace ve službách, která se dál drží výrazně nad dvouprocentním cílem ČNB. V říjnu dosáhly ceny služeb meziročního růstu 4,6 %, tedy téměř dvojnásobku celkové inflace. Podle členů rady jde zčásti o přirozený projev konvergence, přesto panuje obava, že tempo růstu je stále příliš vysoké. Hlavní příčinou je podle bankovní rady napjatý trh práce a rychlý růst mezd, který zatím nic nenasvědčuje, že by měl zásadně zpomalit.

ČNB také upozornila na vliv realitního trhu na celkový inflační vývoj. Růst cen nemovitostí označila rada za významný proinflační faktor. Podle členů rady bude klíčové sledovat, zda a kdy se dynamika cen bydlení skutečně začne lámat směrem dolů. Bez zpomalení růstu cen služeb i nemovitostí bude dosažení stabilně nízké inflace obtížnější.

Lukáš Raška

Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.

Všechny články od autora