Týden v české ekonomice: Česká ekonomika v 1. čtvrtletí posilovala a další novinky

1. Český HDP vzrostl v 1. čtvrtletí 2025 meziročně o 2,2 %

Česká ekonomika v 1. čtvrtletí 2025 pokračovala v růstu. HDP vzrostl mezičtvrtletně o 0,8 % a meziročně o 2,2 %. Klíčovými tahouny byly investice a spotřeba domácností, zatímco zahraniční obchod přispěl neutrálně. Vývoz i dovoz sice rostly, ale s vyrovnaným efektem. Přebytek obchodní bilance činil 140,8 miliardy korun.

Největší podíl na růstu přidané hodnoty měly opět služby, výrazně si polepšilo i stavebnictví. Průmysl jako celek mírně rostl, ale zpracovatelský segment mírně oslabil. Spotřebitelské ceny meziročně stouply o 2,7 %, přičemž hlavním motorem inflace byly potraviny a nealkoholické nápoje. Ceny energií rostly pomaleji, oblečení dokonce zlevnilo.

Mzdy reálně vzrostly o 3,9 % – průměrná hrubá mzda dosáhla 46 924 Kč. Zaměstnanost rostla jak meziročně (o 1,1 %), tak mezičtvrtletně (o 0,7 %). Ekonomika tak podle statistik dál nabírá tempo, i když průmysl zatím zaostává za zbytkem hospodářství.

2. České mzdy rostou nejpomaleji ve V4, přesto zůstávají druhé nejvyšší

Průměrná mzda v českém soukromém sektoru letos dosáhla 1 849 eur (46 557 Kč), meziročně vzrostla o 4 %. To byl nejpomalejší růst mezi zeměmi V4 – ve Slovensku, Polsku i Maďarsku byl nárůst dynamický (10–12 %). Přesto zůstávají české mzdy druhé nejvyšší ve V4, hned po Polsku (1 988 eur).

Reálný růst mezd v Česku činil 3,9 %, nominálně mzda dosáhla podle ČSÚ 46 924 Kč. Nejvyšší mzdy v regionu pobírají Rakušané (5 009 eur), následováni Němci (4 634 eur). Minimální mzda v Česku (826 eur) je lehce pod průměrem zemí střední a východní Evropy (846 eur), ale výrazně pod úrovní Rakouska či Německa, kde přesahuje 2 000 eur.

3. Nejatraktivnější formou investování zůstávají nemovitosti

Češi nadále považují za nejatraktivnější investici vlastnictví nemovitostí – konkrétně domu nebo bytu. Jako nejlepší investiční volbu ji vidí 78 % Čechů. Stabilně vysoké oblibě se těší také vlastnictví pozemků (70 %). Na třetím místě zůstávají spořicí účty, které posílily na 58 %, pravděpodobně díky nižší inflaci a uchovávání relativně výhodných úroků u některých bank, které se blíží růstu cen.

Výrazně si polepšilo doplňkové penzijní spoření, které zaznamenalo meziroční nárůst zájmu o 5 procentních bodů na 37 %. V době nejistého důchodového systému se lidé více zaměřují na vlastní zabezpečení na stáří. Drahé kovy, zejména zlato, si udržují stabilní pozici – 53 % respondentů je stále považuje za atraktivní formu uchování hodnoty. Naopak mírný pokles zájmu postihl podílové fondy, které klesly na 34 %.

Z dlouhodobého pohledu je vidět, že preference Čechů se příliš nemění – největší důvěru si drží nemovitosti a tradiční spořicí produkty. Za posledních 5 let vzrostl zájem o akcie, dluhopisy i podílové fondy, zatímco stavební spoření a kryptoměny ztratily výrazně na oblibě. Například stavební spoření propadlo z 62 % na 27 %, kryptoměny z 32 % na 19 %, což odráží proměnlivý vývoj na trhu i pokles důvěry veřejnosti.

4. Českým bankám v 1. čtvrtletí stoupl čistý zisk o 1,5 miliardy

České banky vstoupily do roku 2025 úspěšně. V prvním čtvrtletí dosáhly čistého zisku 27,4 miliardy korun, což je meziročně o 1,5 miliardy více. Navzdory klesajícím úrokovým výnosům – ty se snížily o 32,2 miliardy – českým bankám rostly příjmy z poplatků a provizí o 1,9 miliardy na 16,7 miliardy korun. Celkový zisk z finanční a provozní činnosti vzrostl na 61,5 miliardy Kč. Analytici tento vývoj označují za pokračování evropského trendu, kdy ziskovost bank více stojí na poplatcích než na úrokových maržích.

Z jednotlivých bank si vedla nejlépe Česká spořitelna se ziskem 5,7 miliardy Kč. Výrazně však rostla i Komerční banka, která si meziročně polepšila o téměř 50 % na 4,2 miliardy korun. Dařilo se i ČSOB (4,4 mld. Kč), Raiffeisenbank (1,7 mld. Kč), Monetě (1,5 mld. Kč) a UniCredit Bank (2,7 mld. Kč). Celkově se očekává, že letošní rok bude pro bankovní sektor pozitivní, a to i díky zvyšující se aktivitě na hypotečním trhu.

Bilanční suma bank ke konci března činila 11,11 bilionu korun, mezičtvrtletně tak narostla o výrazných 481 miliard. To naznačuje vyšší aktivitu ve financování i větší objem spravovaných prostředků. Ačkoliv tlak na úrokové příjmy přetrvává, stabilní výnosy z poplatků i lepší kondice domácností a firem přispívají k robustní ziskovosti bankovního sektoru.

Minulé vydání z rubriky Týden v české ekonomice:

Týden v české ekonomice: Národní rozpočtová rada varuje před riziky spojená s plněním rozpočtu a další novinky

Lukáš Raška

Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.

Všechny články od autora