1. ČNB drží sazby, inflační tlaky brání dalšímu uvolňování
Česká národní banka ponechala základní úrokovou sazbu na 3,5 %, což bylo v souladu s očekáváním finančních trhů. Inflační tlaky neumožňují další snižování, a proto je prioritou udržet inflaci poblíž dvouprocentního cíle. Bankovní rada rozhodla jednomyslně a současně uvedla, že si pro budoucí jednání ponechává všechny možnosti otevřené.
K růstu cen přispívají zejména potraviny, služby, rychle rostoucí mzdy a vyšší vládní výdaje. Naopak protiinflačně působí silnější kurz koruny. Nejistotu do vývoje přinášejí i globální faktory, například válečné konflikty nebo obchodní spory. Prudší růst mezd a přetrvávající tlaky ve službách či na trhu nemovitostí naznačují, že cyklus uvolňování měnové politiky zahájený koncem roku 2023 již pravděpodobně skončil.
Samotné rozhodnutí nemělo výrazný vliv na korunu ani na trh s hypotékami. Česká měna na krok centrální banky prakticky nereagovala a ani hypoteční sazby se pravděpodobně v dohledné době výrazně nezmění. Pro domácnosti to znamená stabilitu splátek, nikoliv však jejich očekávané zlevnění.
2. Český autoprůmysl mírně klesá, elektromobily naopak prudce rostou
Výroba osobních automobilů v Česku za prvních osm měsíců letošního roku meziročně klesla o 2,1 % na 953 tisíc vozů. Přestože léto poznamenaly celozávodní dovolené a neplánované odstávky, červencová a srpnová produkce byla meziročně vyšší o 3,4 %. Silným trendem zůstává růst elektromobility – počet vyrobených čistě elektrických aut stoupl o 105 %, celkově na více než 140 tisíc kusů. Automobilky však narážejí na to, že evropská poptávka po elektromobilech výrazně zaostává za regulatorními požadavky.
Z jednotlivých výrobců se nejvíce dařilo Škodě Auto, která navýšila produkci o dvě procenta na více než 610 tisíc vozů. Výrazně rostla výroba elektrických modelů, jež se více než zdvojnásobila. Hyundai naopak zaznamenal pokles o 30 tisíc aut, částečně kvůli srpnovým odstávkám. Toyota v Kolíně vyrobila téměř 150 tisíc vozů, tedy o 1,4 % méně než loni, s tím že více než polovinu tvořily hybridní Yarisy.
Lepší výsledky hlásí segment autobusů, kde výroba vzrostla o více než pětinu na 3538 kusů, tažena především růstem produkce ve vysokomýtském Ivecu. U motocyklů Jawa Moto se trend otočil výrazně dolů – produkce spadla téměř o třetinu na pouhých 525 strojů. Celkový obraz tak ukazuje stagnující výrobu aut, ale dynamický růst elektromobility a silné výsledky u autobusů.
3. Aukce státních dluhopisů přilákala silný zájem investorů
Ministerstvo financí v zářijové aukci prodalo státní dluhopisy za 9,6 miliardy korun, což je o 1,6 miliardy více, než původně plánovalo. Zájem investorů byl přitom dvojnásobný, když celková poptávka dosáhla 20,5 miliardy korun. Největší zájem směřoval k obligacím se splatností v roce 2034, jejichž objem ministerstvo navýšilo na 5,4 miliardy korun při průměrném výnosu 4,42 %.
Investoři se výrazně zajímali také o dluhopisy splatné v roce 2036, kde poptávka přesáhla nabídku více než dvojnásobně. Ministerstvo jich prodalo za 3,2 miliardy korun s průměrným výnosem 4,52 %. Emise se uskutečnila i u dluhopisů se splatností v roce 2044, které se prodaly v objemu jedné miliardy korun s výnosem 4,84 %. Celkově tak zářijové aukce přinesly 20,8 miliardy korun.
Za prvních osm měsíců letošního roku ministerstvo vydalo dluhopisy za 248 miliard korun, přičemž za celý rok počítá s emisí v rozmezí 350 až 450 miliard. To je výrazně více, než se původně očekávalo. Výnosy z dluhopisů stát využívá k financování rozpočtového deficitu, který by měl letos dosáhnout 241 miliard korun, a také k refinancování starších závazků.
4. Důvěra v českou ekonomiku mírně roste, táhnou ji hlavně spotřebitelé
Souhrnný indikátor důvěry v ekonomiku v září vzrostl o 0,8 bodu na hodnotu 101,9. Mírné zlepšení zaznamenali jak podnikatelé, tak spotřebitelé. Podnikatelská důvěra se posunula jen nepatrně, o 0,1 bodu na 101,6, zatímco spotřebitelská důvěra rostla výrazněji o 4,5 bodu na 103,5.
U podnikatelů přispělo k růstu především zlepšení sentimentu v průmyslu (+2 body), stavebnictví (+3 body) a obchodu (+1,2 bodu). Pokles však nastal ve službách, kde se důvěra snížila o 2,3 bodu. Podle ČSÚ tak pozitivní vývoj v průmyslu, obchodu a stavebnictví kompenzoval slabší náladu ve službách.
Spotřebitelská důvěra je nyní na nejvyšší úrovni od začátku roku 2022. Domácnosti méně často očekávají zhoršení ekonomické situace v příštích dvanácti měsících a častěji věří v lepší finanční vyhlídky. Zároveň ubývá těch, kteří hodnotí svou současnou finanční situaci hůře než loni. Ochota pořizovat velké nákupy se přitom zásadně nezměnila.
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
- Článek není investičním doporučením
- Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
- Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
- Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
- Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tématické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
