1. Do dlouhodobého investičního produktu investovalo už 184 tisíc Čechů
Do dlouhodobého investičního produktu (DIP), který slouží k tvorbě úspor na stáří, vložilo za necelé dva roky peníze přes 184 tisíc Čechů. Vyplývá to z dat Asociace pro kapitálový trh (AKAT). Celkový objem prostředků v DIP činil ke konci září 5,9 miliardy korun, z čehož 89 % tvoří investice do fondů, sedm procent depozita a čtyři procenta ostatní investice. DIP mohou nabízet banky, investiční společnosti i obchodníci s cennými papíry a doplňuje tak tradiční penzijní spoření.
Počet klientů DIPu se rychle blíží hranici 200 tisíc a průměrná investice dosahuje 32 tisíc korun na smlouvu. Spolu s průměrným objemem 160 tisíc korun v penzijních fondech tak DIP přispívá k rychlejšímu růstu penzijních úspor prostřednictvím investic. Další zrychlení počtu klientů v DIPu se dá čekat s koncem roku, kdy lidé tradičně využívají daňových výhod spojených s těmito produkty.
K rozvoji dlouhodobého investování přispívají i zaměstnavatelé, kteří svým zaměstnancům do DIP přispívají. Naopak počet lidí spořících si na penzi se státním příspěvkem v penzijního spoření letos klesl o 54 tisíc na 3,94 milionu.
Dlouhodobý investiční produkt nabízíme i v Portu, kde díky němu investuje už přes 36 tisíc klientů. Řadíme se tak mezi největší poskytovatele DIPu v Česku. U Portu se klienti nemusí omezovat nabídkou tradičních penzijních fondů. Nechte si spravovat důchodové Portfolio od Portu nebo si nastavte investice zcela podle sebe. Investice tak mohou být i dynamičtější a více vydělat.
2. Státní dluh Česka vystoupal na rekordních 3,5 bilionu korun
Český státní dluh dosáhl na konci třetího čtvrtletí historického maxima 3,518 bilionu korun, což znamená zadlužení ve výši 42 % HDP. Od začátku roku se dluh zvýšil o 152,7 miliardy korun a na každého obyvatele tak teoreticky připadá 323 tisíc korun. Za růstem dluhu stojí především prodej státních dluhopisů určených k refinancování starších závazků a pokrytí rozpočtového schodku, který ke konci září činil 153,9 miliardy korun.
Ministerstvo financí prodalo za prvních devět měsíců roku střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy v hodnotě 327 miliard korun a navíc využilo i pokladniční poukázky. Jejich čistá emise v korunách dosáhla téměř 70 miliard, zatímco u eurových poukázek ministerstvo více splatilo, než vydalo. Průměrná doba splatnosti českých státních dluhopisů činí 6,2 roku, přičemž zhruba 44 % drží domácí banky a čtvrtinu zahraniční investoři.
Dluh Česka se za posledních šest let více než zdvojnásobil — z 1,64 bilionu korun na konci roku 2019 na současných 3,5 bilionu. Ministerstvo financí očekává, že do konce letošního roku státní dluh dále vzroste na 3,614 bilionu korun, což by odpovídalo zadlužení 43,1 % HDP.
3. Vlastní bydlení se vzdaluje. Většina Čechů jeho koupi neplánuje
Více než 60 % Čechů kvůli růstu cen energií, inflaci a vysokým úrokům neplánuje pořízení vlastního bydlení, další čtvrtina ho odkládá. Zároveň se výrazně zhoršila dostupnost nájmů – za stejnou částku si dnes nájemníci pronajmou zhruba o 20 m² menší byt než v roce 2020.
Pětina lidí je nyní ochotná platit nájem mezi 20 a 25 tisíci Kč měsíčně, což je čtyřnásobek oproti roku 2020. Naopak pětina domácností už nemá prostor pro jakékoli zvýšení nájmu. V Praze si lze za 20 000 Kč pronajmout byt o 45 m² (2+kk), zatímco před pěti lety to bylo 65 m² (3+kk).
Hlavními důvody zhoršující se dostupnosti bydlení jsou drahé energie, inflace a vysoké sazby. Třetina domácností dnes platí za bydlení alespoň o 10 % více než loni a dalších 30 % čelí nárůstu nákladů až o čtvrtinu.
4. Každý čtvrtý český start-up zvažuje přesun do zahraničí
O přesunu sídla mimo Česko vážně uvažuje čtvrtina tuzemských start-upů, dalších šest procent už tak učinilo. Největšími překážkami pro rozvoj jsou podle firem vysoké daně, byrokracie a složitý trh práce.
Daňové zatížení označilo za problém 72 % start-upů, administrativní zátěž téměř dvě třetiny a problémy s náborem zaměstnanců tři pětiny. Firmy kritizují zejména právní nejistotu při spolupráci s OSVČ a obtížné přijímání pracovníků ze zahraničí. Zhruba 60 % také postrádá lepší přístup ke kapitálu – investice do start-upů jsou v Česku ve srovnání se západní Evropou či USA stále nízké.
Naopak pozitivně hodnotí stabilní prostředí, nižší provozní náklady a kvalitní IT pracovníky. Výsledky průzkumu mají být podkladem pro chystaný zákon o start-upech, který má zlepšit jejich podmínky.
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
- Článek není investičním doporučením
- Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
- Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
- Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
- Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tématické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
