Každý týden přinášíme přehled nejdůležitějších událostí, které hýbou českou ekonomikou. Nahlédněte s námi pod pokličku klíčových čísel, trendů i faktorů, které ovlivňují trh, podnikatelské prostředí i peněženky Čechů.
1. Česká Ekonomika loni vzrostla o jedno procento
Česká ekonomika v roce 2024 vzrostla o 1 %, přičemž hlavním tahounem byla spotřeba domácností. Ve čtvrtém čtvrtletí se HDP meziročně zvýšil o 1,8 % a mezikvartálně o 0,7 %, což bylo více, než očekávala ČNB. Spotřeba domácností vzrostla o 3,2 % díky růstu reálných příjmů a nízké inflaci, zatímco zahraniční poptávka a investice ekonomiku spíše brzdily.
Pro letošní rok analytici očekávají zrychlení růstu HDP k 2 %, ale upozorňují na rizika, zejména slabou německou ekonomiku a možnou obchodní válku mezi USA a EU. Přestože vyšší spotřeba podporuje růst, někteří experti varují, že ekonomika stále nevykazuje dostatečnou přidanou hodnotu, což může zpomalit další oživení.
2. Český státní dluh dál roste
Státní dluh ČR v roce 2024 vzrostl o 254,3 miliardy Kč na 3,365 bilionu Kč, což odpovídá 42 % HDP. Nárůst byl způsoben hlavně emisí nových státních dluhopisů na pokrytí rozpočtového schodku 271,4 miliardy Kč a refinancování starších závazků. Výdaje na obsluhu dluhu vzrostly na 88,5 miliardy Kč kvůli vyšším úrokovým sazbám.
Přestože se dluh od pandemie zdvojnásobil, zůstává ve srovnání s EU relativně nízký. Většina závazků je financována korunovými dluhopisy, které drží domácí investoři. Očekává se, že letošní deficit 241 miliard Kč zvýší zadlužení na 43 % HDP.
3. Nemovitosti v ČR loni zdražily o více než 10 %
Ceny nemovitostí v Česku v roce 2024 vzrostly průměrně o 10,7 %, přičemž prodeje nemovitostí se zvýšily o 34 %, přičemž u novostaveb dokonce o 51 %. Největší nárůst cen byl zaznamenán u starších bytů, kde ceny v Praze vzrostly o 18 %, a u rodinných domů, které v hlavním městě zdražily o 15 %. Ceny novostaveb rostly mírněji, o 8 % celorepublikově a o 9 % v Praze. Praha, Brno a Středočeský kraj stále dominují v počtu prodejů, přičemž v těchto oblastech je nabídka nových bytů dlouhodobě nedostatečná.
Vysoké ceny nemovitostí, pomalé dokončování nových bytů a rostoucí hypoteční splátky nadále zhoršují dostupnost bydlení v ČR. Přestože je v plánu více zahajování staveb v roce 2025, zůstává počet dokončených bytů pod dlouhodobým průměrem, což vytváří deficit přes 20 000 bytů, přičemž polovina z tohoto deficitu se nachází v Praze a Středočeském kraji. Tento stav spolu s nízkým růstem disponibilního příjmu obyvatel i nadále komplikuje situaci na trhu s nemovitostmi.
4. Americká cla mohou citelně zasáhnout Česko
Plánovaná 25procentní cla na dovoz zboží z EU do USA zasáhnou především Českou republiku, Slovensko a další země střední Evropy, varuje S&P Global. Největší vliv budou mít cla na německý automobilový sektor, který tvoří významnou část vývozu pro země jako ČR, Slovensko, Maďarsko nebo Rumunsko. Ačkoli přímý obchod mezi těmito státy a USA není vysoký, růst ekonomiky v regionu by mohl být výrazně zpomalen prostřednictvím poklesu poptávky po německých automobilech, které tvoří velkou část exportu do těchto zemí.
Závislost střední Evropy na zahraničním obchodu je vysoká, což znamená, že americká cla mohou zpomalit hospodářské oživení v regionu, který již čelí problémům, jako jsou vysoké inflace a slabší německá ekonomika. Odhaduje se, že celkové HDP ve střední Evropě by mohla cla snížit o 0,5 %. Nicméně, analytici upozorňují, že silnějším faktorem pro region může být slábnoucí čínská poptávka po německých automobilech, která má na středoevropské ekonomiky větší dopad než americká cla.
5. Útlum těžby uhlí v Česku zrychluje
Těžba uhlí v České republice loni opět poklesla, když se vytěžilo 25 milionů tun hnědého a černého uhlí, což je o 17 % méně než v předchozím roce. Tento pokles je součástí trendu útlumu těžby, který souvisí s vládním plánem na postupný odklon od spalování uhlí v elektrárnách a teplárnách do roku 2033. V roce 2022, kvůli energetické krizi, těžba naopak vzrostla, ale i tak už předloni klesla o 15 %.
Drtivá většina vytěženého uhlí je hnědé, jehož produkce loni poklesla o 18 % na 23,68 milionu tun. Těžba černého uhlí, které v ČR tvoří menší podíl, klesla o 1,5 % na 1,35 milionu tun. S poklesem těžby černého uhlí došlo i ke snížení výroby koksu, která meziročně klesla o třetinu na 1,37 milionu tun. Zůstává také poslední činný černouhelný důl ČSM na Karvinsku, jehož těžba by měla pokračovat do poloviny roku 2026.
Další informace ze světa
Chcete být každý týden informováni o nejdůležitějších událostech z oblasti ekonomiky, financí a investování nejen v Česku, ale i ve světě? Přihlaste se k odběru našeho oblíbeného newsletteru a přidejte se k 200 tisícům lidí, kteří jsou díky němu pravidelně v obraze.
Minulá vydání z rubriky Týden v české ekonomice:
Potraviny zlevňují a nízká nezaměstnanost
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
- Článek není investičním doporučením
- Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
- Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
- Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
- Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tématické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
