Každý týden přinášíme přehled nejdůležitějších událostí, které hýbou českou ekonomikou. Nahlédněte s námi pod pokličku klíčových čísel, trendů i faktorů, které ovlivňují trh, podnikatelské prostředí i peněženky Čechů.
1. Český HDP poroste letos jen o 2 %, říká Ministerstvo financí
Ministerstvo financí nově očekává, že česká ekonomika letos poroste pouze o dvě procenta, místo dříve predikovaných 2,3 %. Hlavním důvodem revize jsou nově zavedená americká cla na automobily, ocel a hliník, která negativně dopadají na český export. Ve výhledu zatím není započteno dvacetiprocentní clo na zboží z EU, které americký prezident Donald Trump sice oznámil, ale následně o 90 dnů odložil. Nejistota kolem celní politiky USA je podle ministra financí Zbyňka Stanjury nadále vysoká.
Pokud by Spojené státy skutečně uvalily všeobecné clo ve výši 20 %, růst českého HDP by se letos zpomalil na 1,6 % a příští rok by dosáhl pouze 1,7 %. Naopak bez tohoto opatření by mohla ekonomika v příštím roce vzrůst až o 2,4 %. Inflace by se přitom měla letos pohybovat kolem 2,4 %, v příštím roce mírně zpomalit na 2,3 %. Ministerstvo zároveň upozorňuje, že cla zvyšují náklady spotřebitelů ve všech zasažených zemích a Česko má zájem na jejich odstranění.
Navzdory celním rizikům má ekonomiku nadále táhnout silná domácí poptávka. Spotřeba domácností by měla letos stoupnout o 3,6 %, k čemuž přispěje i růst reálných mezd o zhruba čtyři procenta. Nezaměstnanost zůstává na nízké úrovni. Naopak růst investic byl revidován výrazně dolů – na 0,7 % z původních 2,8 %, což je důsledek nejistoty firem ohledně vývoje globálního obchodu.
2. Investice do komerčních nemovitostí v Česku nejvyšší od začátku pandemie
V prvním čtvrtletí 2025 dosáhly investice do českých komerčních nemovitostí rekordních 37 miliard korun, což je trojnásobek loňské hodnoty a nejvíce od začátku roku 2020. Tahounem byly zejména tuzemské subjekty, zhruba třetinu investic však tvořil americký kapitál. Největší zájem byl o skladové a průmyslové objekty (25 % objemu), následovaly multifunkční nemovitosti (24 %) a hotely (23 %).
Analýza očekává, že v roce 2025 poroste zájem o kancelářské nemovitosti, hlavně díky oživení domácích realitních fondů v reakci na pokles sazeb ČNB. Výnosy zůstaly většinou stabilní, mírně klesly jen u prémiových nemovitostí na hlavních ulicích. Průměrné výnosy se pohybují mezi 4,5 až 6 procenty v závislosti na typu nemovitosti.
3. Inflace v Česku zůstává stabilní, táhnou ji hlavně potraviny
Spotřebitelské ceny v Česku v březnu meziročně vzrostly o 2,7 %, stejně jako v únoru. Oproti předchozímu měsíci se ceny zvýšily o mírných 0,1 %. Růst táhly především potraviny – výrazně zdražila například vejce (+46 %), máslo (+27 %) a ovoce (+11 %). Naopak zlevnily pohonné hmoty, přičemž cena benzinu klesla na nejnižší úroveň od září 2021. Jádrová inflace zůstala stabilní na 2,5 %, což potvrzuje, že tlak na růst cen služeb přetrvává.
V evropském srovnání si Česká republika mírně pohoršila, aktuálně má 21. nejvyšší inflaci ze 41 sledovaných zemí. Ze sousedů mělo nižší inflaci pouze Německo (2,2 %), zatímco Polsko a Slovensko vykázaly výrazně vyšší hodnoty (4,9 %, resp. 4,3 %). Analytici očekávají, že inflace se v dalších měsících bude držet poblíž současných úrovní, přičemž hlavní riziko představuje vývoj světového obchodu a případné dopady amerických cel.
Česká národní banka inflaci o desetinu procentního bodu podcenila, a i nadále bude při uvolňování měnové politiky postupovat opatrně. Ministerstvo financí nečeká, že by americká cla měla výrazný vliv na spotřebitelské ceny. Průměrná inflace za celý rok by tak měla zůstat na úrovni 2,4 %, tedy stejné jako v roce 2024.
4. Deficit veřejných financí zůstane letos na 2,2 % HDP, zadlužení mírně poroste
Ministerstvo financí očekává, že deficit českých veřejných financí letos zůstane na úrovni 2,2 % HDP, tedy stejně jako loni. V roce 2025 by měl klesnout na 2 %. Zadlužení veřejného sektoru ale mírně vzroste – z loňských 43,6 % HDP na letošních 44,5 %, a v roce 2026 by mělo dosáhnout 45,1 % HDP. Stále však zůstává daleko pod úrovní dluhové brzdy (55 % HDP).
Česko tak i letos splní maastrichtská kritéria, přesto vláda termín přijetí eura nadále nestanovila. Odkazuje na přetrvávající rozdíly mezi českou ekonomikou a eurozónou, zejména v oblasti cen a mezd.
Ministr financí Zbyněk Stanjura zároveň představil plán navýšit obranné výdaje. V roce 2025 by měly činit 200 miliard korun (2,3 % HDP), a do roku 2027 až 225 miliard korun (2,45 % HDP), v souladu s cílem dosáhnout do roku 2030 obranných výdajů ve výši 3 % HDP. V loňském roce Česko poprvé splnilo závazek NATO na 2 % HDP.
5. Hypoteční trh ožil, objem úvěrů v březnu vyskočil o 29 % na 32,8 miliardy Kč
Hypoteční trh v Česku zažívá jarní oživení. V březnu banky a stavební spořitelny poskytly hypotéky za 32,8 miliardy korun, což je meziměsíčně nárůst o 29 %. Nových hypoték bez refinancování bylo za 27,2 miliardy Kč, jejich počet meziročně vzrostl o 47 % na 6680. Pomohly zejména akční nabídky bank z února, které se reálně projevily až nyní.
Průměrná úroková sazba klesla jen mírně – z 4,72 % na 4,68 %. Podle analytiků zatím ČNB zůstane kvůli inflačním tlakům opatrná, ale výhledově by sazby mohly klesnout až ke 4,25 %.
Refinancování meziměsíčně vzrostlo na 5,7 miliardy Kč, což je o 45 % více než loňský průměr. Průměrná výše nové hypotéky stoupla na 4,07 milionu Kč, tedy o téměř 2 % oproti únoru a o 19 % meziročně – vliv mají vyšší ceny nemovitostí i růst mezd.
Odborníci upozorňují, že banky se snaží lákat klienty hlavně na tříleté fixace a balíčky slev. Významnější pokles sazeb zatím brzdí globální nejistota, ale vývoj na trhu naznačuje rostoucí chuť domácností investovat do vlastního bydlení.
Minulé vydání z rubriky Týden v české ekonomice:
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
- Článek není investičním doporučením
- Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
- Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
- Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
- Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tématické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
