Týden v české ekonomice: Inflace se v červenci zrychlila na 1,7 % a nezaměstnanost dále roste
1. Inflace v červenci vzrostla na 1,7 procenta
Český statistický úřad zveřejnil 11. srpna údaje o vývoji spotřebitelských cen za červenec 2026. Meziroční inflace vzrostla na 1,7 %, o 0,2 procentního bodu více než v červnu. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,6 %, dvanáctiměsíční průměr činí 2,0 %. Hlavní číslo tak zůstává nedaleko cíle ČNB, byť s mírně rostoucí tendencí. Pro domácnosti i firmy je to zatím uklidňující zpráva – prudké cenové skoky z let 2022 a 2023 jsou minulostí a inflace se drží v pásmu, které ČNB dlouhodobě považuje za cenovou stabilitu.
Nejvíc zdražila rekreace a dovolené (+23,0 % meziměsíčně), jde o typický sezónní efekt letních prázdnin, který se v září obvykle částečně otočí. Dál rostlo nájemné (+6,1 % meziročně) a pohonné hmoty (+16,8 %meziročně). „Ceny pohonných hmot a potravin výrazně ovlivnily meziroční vývoj v červenci,“ uvedl Vladimír Cába, ředitel odboru statistiky cen ČSÚ. Zdražily i nealkoholické nápoje a drůbeží maso.
Naopak dál zlevňovaly základní potraviny – máslo o 12,2 %, vejce o 11,3 %, brambory o 9,8 %. Zboží tak meziměsíčně zlevnilo o 0,1 %, zatímco služby zdražily meziročně o 4,7 %. Právě rostoucí ceny služeb a nájemného zůstávají hlavním motorem české inflace, zatímco levnější potraviny ji naopak drží níž. Nákup do lednice tak bude v létě spíš levnější, výdaje na bydlení a služby ale dál rostou rychleji než celková inflace.
Eurozóna je na tom podle Eurostatu hůře. Inflace v ní v červenci vzrostla na 2,9 %. Souvisí to i s měnovou politikou: ČNB 6. srpna ponechala sazby na 3,75 %, což trh očekával, a inflace blízko cíli jí zatím nedává důvod měnit kurz. Do konce roku by se inflace podle analytiků měla dál držet mezi jedním a dvěma procenty.
2. Nezaměstnanost vzrostla na 5 procent, nejhůř za deset let
Úřad práce ČR zveřejnil 10. srpna data za červenec 2026: podíl nezaměstnaných osob vzrostl na 5,0 %, o 0,2 bodu více než v červnu. Meziročně je to výrazný skok – loni v červenci to bylo 4,4 %, potvrzuje se tak postupné ochlazování trhu práce od jara. Podle harmonizované metodiky Eurostatu, která se počítá jinak než český úřad práce, mělo Česko v červnu jen 3,3 % nezaměstnaných – jednu z nejnižších hodnot v celé EU, kde průměr dosahuje 6,0 procenta a v eurozóně 6,3 %. I zhoršující se domácí čísla je tak potřeba vnímat v mezinárodním srovnání.
Počet uchazečů o zaměstnání dosáhl 367 346, o 37 845 víc než před rokem. Přibylo ale i volných míst, na 100 932 (+1 078 oproti červnu) – firmy tedy dál hledají zaměstnance, jen o něco opatrněji propouštějí i nabírají než v minulých letech. Jde o typický, byť letos výraznější, projev sezónního letního útlumu.
Podle regionálního přehledu je nejhůř na tom Ústecký kraj s nezaměstnaností 7,3 % a nejlépe Praha s 3,9 %. Na okresní úrovni je rozdíl ještě výraznější – Karvinsko drží 10,4 %. Rozdíly odrážejí strukturu regionů – bývalé průmyslové oblasti se z útlumu těžkého průmyslu vzpamatovávají hůř než zbytek země.
„Letošní pětiprocentní nezaměstnanost znamená nejhorší výsledek za červenec v posledních deseti letech,“ uvedl Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas – potvrzuje to podle něj pokračující propouštění v tuzemském průmyslu. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) naopak červencový vývoj označil za potvrzení toho, že trh práce zůstává navzdory sezonním výkyvům ve velmi dobré kondici – hodnocení, které je s pohledem analytiků v rozporu.
3. Sazby hypoték vzrostly na 4,90 %
Česká bankovní asociace 14. srpna zveřejnila data za červenec 2026: průměrná sazba nových hypoték vzrostla na 4,90 %, o 0,11 procentního bodu víc než v červnu (4,79 %) a o 0,37 bodu víc než před rokem. Sazby tak rostou už několik měsíců v řadě, odráží to i vyšší sazby ČNB a přísnější pravidla pro poskytování úvěrů.
Objem nově poskytnutých hypoték (bez refinancování) v červenci meziměsíčně klesl o 16 % na 30,8 miliardy korun, počet smluv o 14 % na 6 706. Od začátku roku banky poskytly hypotéky za 246,6 miliardy korun, průměrná výše úvěru dosahuje 4,59 milionu korun.
„Hypoteční trh zůstal navzdory vyšším sazbám a přísnějším pravidlům ČNB odolný,“ uvedl Jaromír Šindel, hlavní ekonom České bankovní asociace. Podle dat asociace jsou aktuální sazby jen 0,6 procentního bodu nad tržními swapovými sazbami, což je pod dlouhodobým průměrem od roku 2014 – banky si tedy oproti minulosti neúčtují nijak nadstandardní marži.
Souvisí to i s tím, že bankovní rada ČNB drží základní sazbu na 3,75 % a bankám se levnější financování zatím nevyplácí. Přesnou strukturu nových hypoték podle fixací a typu úvěru přitom sleduje i ČNB ve vlastní statistice, dostupné v databázi ARAD. Pro zájemce o vlastní bydlení vyšší sazby znamenají nižší dostupnost hypoték než v letech s levnějším financováním – a pro leckoho i důvod zvážit, zda část prostředků na budoucí akontaci raději dlouhodobě nezhodnocovat, než je nechávat ležet na spořicím účtu.
4. Silná koruna tlumí růst cen dovozu i vývozu
Čtvrtou zprávou týdne jsou data ČSÚ o cenách zahraničního obchodu za červen, zveřejněná rovněž 11. srpna, součást širší statistiky zahraničního obchodu se zbožím. Vývozní ceny vzrostly meziročně o 1,6 %, dovozní o 3,3 %. Pro malou otevřenou ekonomiku, jakou je ta česká, jde o důležitý, byť méně sledovaný ukazatel toho, jestli země v zahraničním obchodě spíš získává, nebo ztrácí. Směnné relace (poměr vývozních a dovozních cen) se tak meziročně zhoršily na 98,3 %, meziměsíčně se naopak mírně zlepšily na 100,6 procenta.
Za rozdílem stojí hlavně energie – dovozní ceny elektřiny a ropných produktů vzrostly meziročně o víc než 40 procent, ceny elektřiny na straně vývozu o 23,4 procenta. Vyšší dovozní ceny energií se navíc s odstupem měsíců obvykle promítají i do spotřebitelské inflace, ať už přes pohonné hmoty, nebo výrobní náklady firem. Naopak ceny potravin klesaly na obou stranách, výrazněji u dovozu. Energie tak zůstávají zdaleka nejkolísavější a nejvlivnější položkou celého zahraničního obchodu.
„Meziročně vzrostly vývozní ceny o 1,6 % a dovozní o 3,3 %. Tento růst tlumilo meziroční posílení koruny vůči euru a dolaru,“ shrnul Vladimír Klimeš, vedoucí oddělení cenových statistik průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ.
Silná koruna tak funguje jako přirozený tlumič dovezené inflace, byť exportérům naopak snižuje konkurenceschopnost na zahraničních trzích. Česká ekonomika zůstává silně provázaná s Německem – slabší poptávka odtud se promítá jak do cen zahraničního obchodu, tak do ochlazování trhu práce popsaného výše – obě letošní témata tak spolu souvisí víc, než se na první pohled zdá.
Kuba je studentem Digitální ekonomiky a je součástí analytického týmu Portu jako stážista. Je fanouškem trhů a inovací, zaměřuje se především na propojení financí a moderních technologií. Jeho cílem je přiblížit hlubší pochopení trhu běžným investorům.
