Týden v české ekonomice: Inflace v červnu vzrostla na 2,9 % a další novinky

1. Meziroční inflace v červnu zrychlila na 2,9 %

Inflace v Česku v červnu dosáhla letošního maxima, když spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 2,9 %, což představuje zrychlení o 0,5 procentního bodu oproti květnu. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,3 %, a to zejména kvůli dražší rekreaci, dopravě a bydlení. Tahounem růstu byly především potraviny – výrazně zdražily například vejce, máslo, káva nebo čokoláda. Ceny zboží celkově vzrostly o 1,6 %, zatímco služby zdražily o 5 %, a právě v sektoru služeb zůstává inflace nejodolnější.

Na růst cen působilo i zvýšení nájemného, cen dovolených a stravovacích služeb. Naopak protiinflačně působily levnější pohonné hmoty a energie, zejména elektřina a zemní plyn. Inflace bez započtení nákladů na vlastnické bydlení dosáhla 2,7 %. V rámci Evropy se Česko i přes zrychlení inflace udrželo na 24. místě ze 41 zemí – nižší inflaci mělo jen Německo. Z pohledu průměrného růstu cen za posledních 12 měsíců činila inflace 2,6 %, což je stále v relativně mírném pásmu.

Analytici i ČNB zrychlení inflace očekávali, zároveň ale předpokládají, že v dalších měsících se tempo růstu cen zpomalí. Největší nejistotu však nadále představuje vývoj cen ve službách, kde zůstává silná poptávka a hrozí poptávkově tažená inflace. To je i důvod, proč ČNB podle ekonomů pravděpodobně neuspěchá další snižování úrokových sazeb – ke snížení by mohlo dojít nejdříve v listopadu, a to pouze o čtvrt procentního bodu. Cenový vývoj v ekonomice tak nadále vyžaduje opatrný a obezřetný přístup měnové politiky.

2. Průměrná sazba hypoték v červenci stoupla na 5,03 %

Průměrná sazba hypoték v Česku na začátku července opět překročila hranici pěti procent a dosáhla hodnoty 5,03 %. To představuje meziměsíční nárůst o 0,09 procentního bodu. Nejvýraznější zdražení nastalo u pětiletých fixací, zatímco sazby u jednoletých fixací zůstaly téměř beze změny. Navýšení indexu je podle expertů způsobeno hlavně technickými faktory, jako je ukončení akčních nabídek a tradiční letní útlum poptávky.

Navzdory oficiálnímu nárůstu zůstávají reálné sazby pro bonitní klienty téměř beze změny. Banky si mezi sebou stále konkurují a zájemcům s dobrým profilem nabízí individuálně lepší podmínky – často se sazbou začínající čtyřkou. Česká národní banka zatím ponechává repo sazbu beze změny, což spolu s mírným růstem mezibankovních sazeb naznačuje spíše stabilitu než dramatické pohyby na trhu.

Do budoucna analytici očekávají spíše stagnaci úrokových sazeb s mírnou tendencí k poklesu. Hypoteční trh by se mohl oživit díky vstupu klientů, kteří čekali na výhodnější podmínky, a také korekci cen starších nemovitostí. Objevují se ale i nové faktory, například zhoršení podmínek pro energeticky náročné nemovitosti. Měsíční splátka průměrné hypotéky tak v červenci vzrostla jen mírně – o 184 korun.

3. V letošním 1. pololetí bylo nejvíce osobních bankrotů od roku 2021

V první polovině letošního roku bylo v Česku vyhlášeno 8249 osobních bankrotů, což je nejvíce od roku 2021 a meziročně o 13 % více. Počet návrhů na osobní bankrot také vzrostl – na 8533, tedy o 12 % oproti stejnému období loňského roku. Růst souvisí nejen s legislativními změnami, které oddlužení zpřístupnily širšímu okruhu lidí, ale také s aktuálními ekonomickými podmínkami, jako je mírný nárůst nesplácených úvěrů či vyšší spotřebitelská aktivita.

Nejvíce bankrotů bylo v Moravskoslezském, Ústeckém a Středočeském kraji, zatímco nejméně na Vysočině a v Karlovarském kraji. Ústecký kraj dlouhodobě zůstává regionem s nejvyšším rizikem osobního bankrotu – připadá zde 30 bankrotů na 10 000 obyvatel. Naopak nejnižší riziko mají obyvatelé Zlínského kraje (10 bankrotů na 10 000 obyvatel) a Prahy, kde sice počet bankrotů výrazně stoupl, ale v přepočtu na obyvatele zůstává nízký.

Za posledních 12 měsíců bylo v celé zemi vyhlášeno téměř 14 700 osobních bankrotů, tedy o 9 % více než v předchozím období. Dynamika růstu bankrotů i návrhů v první polovině letošního roku však naznačuje, že trend může pokračovat i v dalších měsících. Ekonomická situace zůstává nejistá, a ačkoliv rostou mzdy a spotřeba domácností, část obyvatel se dostává do dluhových pastí, z nichž cestou ven zůstává právě osobní bankrot.

4. Kompenzace pro firmy postižené výpadkem proudu nejsou podle Vlčka na stole

Vláda zatím neplánuje kompenzace pro firmy, které utrpěly škody v důsledku pátečního výpadku elektřiny. Po pondělním jednání to oznámil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček s tím, že kompenzace nyní nejsou na stole. Nejvíce po náhradách volá gastronomický sektor, který odhaduje ztráty v řádu desítek milionů korun. O vyčíslení škod a vytvoření kompenzačního mechanismu požádaly vládu i podnikatelské svazy.

Vlček zároveň odmítl spekulace, že výpadek elektřiny způsobila přetížení ze zvýšené produkce obnovitelných zdrojů v zahraničí. Podle něj nebyl páteční den nijak výjimečný z hlediska toků energie přes českou přenosovou soustavu. Příčinou výpadku, který zasáhl zhruba milion odběratelů, bylo podle provozovatele ČEPS technické selhání — konkrétně roztržený vodič na páteřní přenosové lince.

Ministr se také ohradil vůči kritice, že k výpadku došlo kvůli podceněným investicím do infrastruktury. Podle Vlčka jsou výdaje na přenosovou soustavu nyní o 50 % vyšší než za minulé vlády a investiční aktivita ČEPS je rekordní. Přesná příčina výpadku bude ještě předmětem vyšetřování.

Lukáš Raška

Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.

Všechny články od autora