1. Inflace překvapivě zpomalila, k dvouprocentnímu cíli má Česko blízko
Inflace v Česku v září zpomalila výrazněji, než se čekalo. V meziročním vyjádření zpomalila na 2,3 % ze srpnových 2,5 %. Meziměsíčně spotřebitelské ceny dokonce klesly o 0,6 %. Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu se na zpomalení podepsaly hlavně levnější energie a pohonné hmoty, jejichž ceny meziročně klesly o 3,3 %. Bez těchto položek by inflace činila 3,1 %. Ceny potravin, alkoholu a tabáku vzrostly o 2,9 %, což znamená další zmírnění tempa růstu.
Zářijový pokles inflace byl překvapivě silný. K výraznějšímu zvolnění přispěly zejména nižší ceny másla a sezónní zlevnění ovoce. K poklesu přispěla i levnější ropa a silnější kurz koruny. Ceny potravin letos kolísají více než obvykle – zatímco srpen přinesl nečekané zdražení, září přineslo naopak úlevu. V dalších měsících by se inflace mohla díky vysoké srovnávací základně a dalšímu zlevňování energií ještě více přiblížit k dvouprocentnímu cíli ČNB.
Navzdory příznivým číslům však není pravděpodobné, že by Česká národní banka reagovala dalším snížením úrokových sazeb. Růst cen ve službách zůstává stabilní na 4,7 %, což centrální bance naznačuje přetrvávající tlak na domácí ceny. Bankovní rada tak pravděpodobně ponechá základní sazbu na současných 3,5 % po delší dobu, aby zajistila trvalé ukotvení inflace u svého cíle.
2. Rozpočtový schodek klesl na šestileté minimum
Státní rozpočet Česka dosáhl na konci září deficitu 153,9 miliardy korun, což je o 11,5 miliardy méně než v srpnu. Jedná se o nejnižší zářijový schodek za posledních šest let, a přestože zůstává šestým nejhlubším v historii země, vývoj odpovídá plánům vlády. Ministerstvo financí uvedlo, že celoroční cíl ve výši 241 miliard korun by měl být splněn. K lepšímu výsledku přispěly zejména vyšší daňové příjmy a příliv téměř 19 miliard korun z evropského Nástroje pro oživení a odolnost.
Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o 7,8 % na 1,56 bilionu korun, zatímco výdaje stouply o 5,2 % na 1,71 bilionu. Daňové inkaso rostlo napříč všemi kategoriemi, nejrychleji u daně z příjmů právnických osob (+16,5 %) a fyzických osob (+12,2 %), k čemuž přispěl růst mezd. Největší podíl příjmů tvoří DPH s výběrem 296 miliard korun, zatímco windfall tax přinesla 32,9 miliardy. Příjmy z pojistného se zvýšily o 7,2 %, což odráží silný trh práce.
Na výdajové straně dominují sociální dávky v objemu 690,8 miliardy korun, z čehož většinu tvoří důchody. Kapitálové výdaje vzrostly o 29 % na téměř 149 miliard, což souvisí s vyšší investiční aktivitou ve druhém pololetí, zejména ve stavebnictví a dopravní infrastruktuře. Plnění letošního rozpočtu se tak vyvíjí podle plánu, i když příští rok může být kvůli politickým změnám a potřebě snižovat strukturální deficit rozpočtově náročnější.
3. Růst české ekonomiky táhne spotřeba domácností, firmy brzdí investice
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,6 % a mezičtvrtletně o 0,5 %, což je nejvyšší tempo za poslední tři roky. Hlavním motorem růstu byla spotřeba domácností, kterou podporuje zvyšování reálných mezd. Domácnosti tak po období vysoké inflace opět začínají více utrácet, i když jejich míra úspor zůstává nadprůměrná. Reálné příjmy ze zaměstnání vzrostly o 4,1 %, průměrná mzda dosáhla 52 560 korun.
Naopak podnikové investice zůstávají slabým místem ekonomiky. Firmy čelí rostoucím mzdovým nákladům a nejistotě spojené s obchodní politikou USA i slabou zahraniční poptávkou. Investiční aktivita firem se snižuje, což může do budoucna omezit růstový potenciál české ekonomiky.
Podle odhadů by české hospodářství letos mělo vzrůst o zhruba 2 %, tedy rychleji než loni, kdy HDP přidal 1 %. Příznivý vývoj může pokračovat i v příštím roce díky růstu spotřeby a vládních výdajů, nicméně export zůstává ohrožen slabým evropským průmyslem a americkými cly na dovoz z EU.
4. Podle ČNB mohou úrokové sazby růst oběma směry, vývoj ekonomiky zůstává nejistý
Bankovní rada České národní banky se na svém posledním zasedání shodla, že úvahy o zvýšení úrokových sazeb jsou v současné době předčasné. Základní úroková sazba tak zůstává na úrovni 3,5 %, kde se drží od začátku května. Současné nastavení měnové politiky spolu se silným kurzem koruny představuje dostatečně restriktivní podmínky pro udržení inflace pod kontrolou.
Centrální bankéři však upozorňují na přetrvávající proinflační rizika, zejména kvůli rychlému růstu mezd a rozpočtovému deficitu. Podle ČNB celková mzdová dynamika v prvním pololetí přesáhla sedm procent, což je nad úrovní odpovídající inflačnímu cíli. Do budoucna vidí rizika také v možné rozvolněné fiskální politice po volbách, v zavedení evropského systému emisních povolenek pro domácnosti či dopadech obchodních válek.
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
- Článek není investičním doporučením
- Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
- Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
- Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
- Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tématické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
