Týden v české ekonomice: Nezaměstnanost v dubnu stagnovala na 4,3 % a další novinky

1. Nezaměstnanost v dubnu stagnovala na 4,3 %, sezonní práce ji nezlomily

Navzdory očekáváním zůstala dubnová nezaměstnanost v Česku na březnové úrovni 4,3 %, což je nejvyšší hodnota pro tento měsíc od roku 2017. Meziročně je vyšší o 0,6 procentního bodu. Sezonní práce tak zatím nedokázaly vyvážit slabou výkonnost průmyslu, který podle analytiků brzdí celkový pokles nezaměstnanosti.

Počet nezaměstnaných mírně klesl na 318 540 osob, zatímco volných pracovních míst přibylo na 95 798. Na jedno místo tak připadá průměrně 3,3 uchazeče. Stále více se ukazuje nesoulad mezi nabídkou pracovních sil a poptávkou firem. Zaměstnavatelé poptávají především pracovníky do stavebnictví, skladů a dopravy, zatímco do evidence se nově hlásí lidé přicházející hlavně z maloobchodu, výroby a veřejného sektoru. Ekonomové si všímají i rostoucí délky nezaměstnanosti – podíl krátkodobě nezaměstnaných klesl na 26 %.

Nejvyšší nezaměstnanost byla v Ústeckém (6,6 %) a Moravskoslezském kraji (6 %), nejnižší v Praze (3,1 %), která ale jako jeden z mála regionů zaznamenala meziměsíční nárůst. Analytici očekávají, že letos nezaměstnanost v průměru vzroste na 4,3–4,5 %, přičemž rizikem zůstává oslabení průmyslu a případné nové obchodní bariéry.

2. ČNB zlepšila výhled deficitu, příští rok ale čeká nárůst kvůli obraně

Česká národní banka nově odhaduje, že letošní schodek veřejných financí dosáhne 2,1 % HDP, což je zlepšení oproti únorové prognóze, která počítala se schodkem 2,4 %. Důvodem pozitivního vývoje je zejména efekt konsolidačního balíčku, který loni snížil deficit na 2,2 % HDP. Strukturální deficit, očištěný o cyklické a mimořádné vlivy, klesl na přibližně dvě procenta HDP.

V příštím roce však ČNB očekává opětovné mírné prohloubení schodku na 2,3 % HDP. Důvodem jsou plánované vyšší výdaje na obranu, které podle centrální banky mohou vést k trvalejšímu zatížení veřejných rozpočtů. Strukturální deficit by se měl zvýšit na 2,2 % HDP. Celkové zadlužení vládního sektoru letos vzroste na 44,3 % HDP a v roce 2026 dosáhne 45,2 %.

Makroekonomická prognóza počítá i s pokračujícím, ale zpomalujícím růstem reálných mezd. Letos by měly vzrůst o 3,6 % a příští rok o 2,7 %. Nezaměstnanost se bude mírně zvyšovat — letos na 4,2 % a v roce 2026 na 4,4 %. Trh práce podle ČNB dál oslabuje, mimo jiné kvůli přesunu pracovní síly z průmyslu do služeb.

3. Průměrná sazba hypoték klesla pod pět procent

Průměrná nabídková sazba hypoték v Česku poprvé od jara 2022 klesla pod pět procent, konkrétně na 4,96 %. Nejvýhodnější jsou nyní hypotéky s tříletou fixací, jejichž průměrná sazba se pohybuje kolem 4,6 %. Pokles je podle analytiků pomalý a odráží uvolňování měnové politiky i jarní akční nabídky některých bank.

Banky však s dalším zlevňováním zatím nespěchají. Důvodem je relativně silná poptávka po hypotékách a spokojenost s objemy sjednaných úvěrů. Podle odborníků navíc panuje nejistota ohledně vývoje světové ekonomiky, která drží finanční instituce v opatrnosti. Snížení sazeb ze strany ČNB tak zatím nemusí mít na hypotéky zásadní dopad.

Z pohledu realitního trhu může mírný pokles sazeb přilákat více zájemců, kteří nyní dosáhnou na vyšší úvěry. Zásadní obrat ale analytici neočekávají. Banky nemají důvod výrazněji zlevňovat ani se uchylovat k agresivním marketingovým kampaním. Hypoteční trh tedy zůstává stabilní, ale bez dramatických změn.

4. Stavebnictví roste, průmysl stagnuje, obchodní bilance překvapila

Stavební výroba v Česku v březnu výrazně posílila, když meziročně vzrostla o 12,1 %, což je nejlepší výsledek za poslední tři roky. Hlavními faktory byly příznivé počasí a rostoucí poptávka po bydlení, podpořená klesajícími úrokovými sazbami. Významný nárůst zaznamenala výstavba budov i infrastruktury. I přes tento pozitivní vývoj zůstávají obavy z nízkého počtu stavebních povolení a administrativních bariér.

Průmysl si meziročně polepšil o 1,4 %, ale odborníci zůstávají opatrní. Výsledky byly částečně ovlivněny zvýšenou výrobou elektřiny, zatímco zpracovatelský sektor nadále stagnuje. Podle analytiků stále chybí nové zakázky a poptávka, zejména ze zahraničí – především z Německa. Výhled do dalších měsíců zůstává nejistý, a případné zavedení cel na unijní zboží ze strany USA může další oživení ohrozit.

Obchodní bilance v březnu překvapila přebytkem 32,5 miliardy Kč. Pomohl jí mimo jiné silný vývoz do USA, který meziročně vzrostl o 23,2 %, protože se firmy snažily expedovat zboží před zavedením cel. Přebytek obchodování s automobily vzrostl o 7,4 miliardy Kč, i když celkový přebytek byl meziročně nižší. Zatímco krátkodobě může obchod s USA působit pozitivně, z dlouhodobého hlediska představuje nejistota v globálním obchodě pro českou ekonomiku riziko.

Minulé vydání z rubriky Týden v české ekonomice:

Týden v české ekonomice: Inflace zpomalila na 1,8 % a další novinky

Lukáš Raška

Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.

Všechny články od autora