Týden v české ekonomice: Pražská burza má za sebou nejlepší květen v historii a další novinky

1. Pražská burza má za sebou nejlepší květen v historii indexu PX-TR

Pražská burza v květnu zazářila. Index PX-TR přidal rekordních 9 %, což je nejlepší květnová výkonnost od jeho vzniku v roce 2006. Hlavní index PX vzrostl o 6,4 %. Od začátku roku už PX-TR zhodnotil přes 26 %. Tahouny byly akcie ČEZ (spekulace na výkup minorit), ERSTE (vstup na polský trh) a KOFOLA (výsledky a vyšší dividenda). Výrazně posílily také akcie COLT a GEN DIGITAL mimo hlavní index.

Výrazný růst předvedly akcie PHILIP MORRIS, které se obchodují poblíž 20letých maxim. Ve čtvrtek budou naposledy s nárokem na dividendu 1 220 Kč. Skokanem měsíce se staly akcie E4U, které díky rekordní dividendě v květnu přidaly téměř 50 %, od začátku roku už přes 100 %. Naopak GEVORKYAN byl nejslabším titulem kvůli zprávám o možném ředění akcií.

2. České mzdy dále rostou

Mzdy v Česku v prvním čtvrtletí dál rostly, a to jak nominálně, tak reálně. Česká národní banka odhaduje meziroční reálný růst o čtyři procenta, přičemž přesná data zveřejní Český statistický úřad ve středu. Podle odhadů analytiků ale panují rozdílné názory na to, jak rychlý růst skutečně byl – záleží mimo jiné na vývoji v jednotlivých odvětvích a vlivu inflace.

Jedna skupina analytiků očekává, že růst mezd proti loňskému čtvrtému čtvrtletí zrychlil. Reálné mzdy podle těchto odhadů rostly zhruba o šest procent, přičemž tahouny byly sektory jako IT, energetika nebo nemovitosti. Nejslabší vývoj naopak zaznamenal veřejný sektor, kde se mzdy zvyšovaly jen minimálně. Část analytiků upozorňuje, že vláda cíleně omezuje rozdíly mezi veřejným a soukromým sektorem, což však může mít negativní dopady například na školství.

Jiní experti naopak předpokládají, že růst mezd zpomalil. Odhady mluví o reálném růstu kolem tří procent, přičemž se výrazněji přidávalo například ve stavebnictví nebo službách. V jiných odvětvích, jako je energetika nebo zemědělství, byl růst spíše mírný. Navzdory rozdílným názorům panuje shoda v tom, že mzdová dynamika zůstává zvýšená, protože zaměstnanci se snaží kompenzovat předchozí propad reálných příjmů. Průměrná mzda ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku činila 49 229 korun, medián pak 41 739 korun.

3. Deficit za květen stoupl na 170,5 miliardy, příjmy rostou rychleji než výdaje

Státní rozpočet se ke konci května propadl do schodku 170,5 miliardy korun, oproti dubnu tak deficit narostl o více než 44 miliard. I přes to jde o meziroční zlepšení – loni ve stejném období činil schodek 210,4 miliardy. Příjmy meziročně vzrostly o 7,3 %, výdaje jen o 1,4 %, což podle ministerstva financí potvrzuje pozitivní dopad konsolidačních opatření.

Příznivý vývoj na příjmové straně táhl především vyšší výběr daní z příjmů fyzických osob (nárůst o 16 %), DPH (8,2 %) i povinného pojistného (7,6 %). Pod růstem stojí vyšší mzdy, úpravy daňových slev i větší spotřeba domácností. Stát rovněž vybral devět miliard korun na dani z neočekávaných zisků, meziročně však o téměř 30 % méně.

Hlavní výdajovou položkou zůstávají sociální dávky, na které stát vynaložil přes 386 miliard korun. Z toho 299 miliard šlo na důchody, jejich objem letos stagnuje. Obsluha státního dluhu si vyžádala 37,8 miliardy, o 8,4 % více než loni. Kapitálové výdaje klesly o 3,4 %, především kvůli nepravidelným investicím z fondů EU a nižším nákupům obrany. Naopak více peněz šlo do dopravní infrastruktury.

Rozpočet zatím plní plán konsolidace, ale experti varují, že vývoj nebude lineární a s blížícími se volbami může vláda čelit tlaku na vyšší výdaje. Strukturální deficit navíc přetrvává, a bez hlubších reforem zůstane státní aparát finančně náročný a málo efektivní.

4. Nájem je dál levnější než hypotéka, rozdíl přesahuje 9000 Kč

Na konci roku 2024 zůstávalo nájemní bydlení výrazně levnější než pořízení bytu na hypotéku. V prosinci činil rozdíl mezi měsíční splátkou hypotéky a nájmem 9245 korun, což je sice o něco méně než v listopadu, ale více než o rok dříve. Hlavním důvodem jsou rychle rostoucí ceny bytů, které převyšují tempo růstu nájmů, a zároveň klesající hypoteční sazby nedokážou tento rozdíl dostatečně vyrovnat.

Podle dat Asociace nájemního bydlení se ekonomická výhodnost nájemního bydlení oproti hypotékám drží od roku 2022 v rozmezí 7000 až 10 000 korun měsíčně. V době největšího rozdílu činil tento rozdíl přes 10 000 korun. Výpočty vycházejí z průměrného bytu o ploše 52,6 m² a berou v úvahu aktuální ceny nemovitostí, vývoj nájmů i průměrné sazby hypotečních úvěrů. Asociace zároveň upozorňuje, že s poklesem úrokových sazeb by se rozdíl mohl snižovat – vše ale záleží na dalším vývoji cen bytů.

V posledním čtvrtletí loňského roku byty v Česku zdražily o téměř šest procent a průměrná cena za metr čtvereční dosáhla 110 100 korun. Zdražování se týkalo zejména krajů jako Královéhradecký a Karlovarský. Naopak nájemné mezičtvrtletně mírně kleslo, i když na začátku letošního roku opět rostlo. Průměrná sazba hypoték v květnu klesla pod pět procent, konkrétně na 4,96 %, což představuje první takový pokles od jara 2022. I přesto zůstává hypotéka výrazně nákladnější variantou.

Minulé vydání z rubriky Týden v české ekonomice:

Týden v české ekonomice: Trump hrozí 50% clem na EU, dopad by výrazně cítilo i Česko

Lukáš Raška

Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.

Všechny články od autora