1. Český rozpočet na příští rok čeká vyšší schodek
Státní rozpočet Česka se v příštím roce dostane do hlubšího deficitu než letos, varoval ministr financí Zbyněk Stanjura. Podle jeho odhadu může schodek dosáhnout až 280 miliard korun, přičemž klíčovými faktory budou růst výdajů na obranu a financování výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech. Jen půjčka pro společnost EDU II by měla činit 24 miliard. I bez výdajů nad zákonem stanovená 2 % HDP na obranu by se deficit držel kolem 255–257 miliard korun.
Zvyšování výdajů na obranu souvisí se závazkem vůči NATO a plánem české vlády dosáhnout do roku 2030 úrovně 3 % HDP. Pro rok 2026 chce Stanjura navrhnout růst obranného rozpočtu na 2,3 % HDP, což by znamenalo dodatečných 25 miliard.
Pozitivní zprávou je, že strukturální schodek veřejných financí – očištěný o hospodářský cyklus – by měl podle ministra mírně klesnout a splnit zákonný limit 1,75 % HDP pro příští rok. Národní rozpočtová rada ale upozorňuje, že bez dalších úsporných kroků se cíl 1,25 % HDP v roce 2027 nepodaří naplnit. Po rekordním deficitu 419,7 miliardy v roce 2021 se sice rozpočtové hospodaření postupně zlepšuje, ale i loňských 271,4 miliardy bylo pátým nejvyšším schodkem v historii Česka.
2. Růst mezd ve firmách zpomaluje, ale zůstává nad inflací
Mzdy v českých firmách letos rostou pomaleji než v předchozích letech, přesto jejich tempo nadále překonává inflaci. Průměrný i mediánový růst základních mezd se ustálil na 4,5 %. Jedná se o druhý rok v řadě, kdy reálné mzdy zaměstnanců rostou, tedy zvyšují jejich kupní sílu.
Zpomalení růstu mezd naznačuje ochlazování dynamiky trhu práce po období výrazných tlaků na navyšování platů, které byly reakcí na vysokou inflaci a nedostatek pracovníků. Firmy se zřejmě více zaměřují na stabilizaci mzdových nákladů a optimalizaci odměňovacích systémů v době, kdy ekonomika prochází konsolidační fází a náklady zůstávají vysoké.
Přestože 4,5% růst není tak výrazný jako v předchozích letech, signalizuje návrat k udržitelnějšímu tempu. Pro zaměstnance je pozitivní zejména fakt, že mzdy reálně rostou, což bylo v letech 2021–2022 výjimkou. Mírný růst mezd tak v kombinaci s nižší inflací podporuje spotřebu domácností a pomáhá udržovat stabilitu v ekonomice.
3. Česká ekonomika vzrostla nejrychleji za 3 roky. Tahounem je spotřeba domácností
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,4 %, což je nejrychlejší tempo od poloviny roku 2022. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím HDP vzrostl o 0,7 %. Hlavními motory růstu byla spotřeba domácností a veřejného sektoru, zatímco zahraniční obchod zůstával brzdou. Vyplývá to ze zpřesněných dat ČSÚ, na konci května přitom úřad odhadoval meziroční nárůst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,2 procenta.
Domácnosti podle statistiků začínají více utrácet díky zlepšení své finanční situace – reálné příjmy ze zaměstnání meziročně vzrostly o 2,8 % a spotřeba domácností na obyvatele se zvýšila o 2,7 %. Míra úspor však klesla na 18,3 %, i tak ale zůstává nadprůměrná.
Za celý rok by ekonomika měla vzrůst kolem 2 %, což by bylo zrychlení oproti loňskému 1,1 %. Podle nich by měl pokračovat pozitivní trend spotřeby, obnovit by se mohla i investiční aktivita. Ta však zatím zůstává slabší – firmy kvůli vysokým nákladům a nejistotě investice stále odkládají.
Jako riziko se jeví možné zavedení amerických cel vůči EU, které by mohlo negativně ovlivnit exportní výkonnost i chuť firem investovat. Celkově ale vývoj za první čtvrtletí naznačuje, že česká ekonomika se pomalu dostává z útlumu a domácí poptávka zůstává jejím hlavním pilířem.
4. Koruna je k dolaru nejsilnější za čtyři roky, k euru za poslední rok
Česká koruna výrazně zpevňuje – vůči euru se obchodovala za 24,7 Kč, nejpevněji za poslední rok, a vůči dolaru dokonce za 21,1 Kč, což je nejsilnější kurz od června 2021. Od konce května si vůči dolaru polepšila o 90 haléřů, k euru o více než 20 haléřů.
Za posilováním stojí kombinace globálních i domácích faktorů. Patří mezi ně slábnoucí americký dolar, vyšší úrokové sazby v Česku oproti eurozóně, rekordní devizové rezervy ČNB, solidní veřejné finance a důvěra investorů v evropské i české ekonomické vyhlídky. K důvěře v českou měnu přispívá i fakt, že Česko má jeden z nejlepších ratingů v EU, relativně nízký veřejný dluh a stabilizované rozpočty.
Posilující koruna přispívá k relativnímu zlevňování zahraničních dovolených. Naopak ale kvůlik měnovému riziku snižuje výnosy českým investorům.
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
- Článek není investičním doporučením
- Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
- Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
- Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
- Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tématické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
