1. Česká ekonomika roste nejrychleji od roku 2022. V Evropě patří růst ČR k nejrychlejším
Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,7 % a mezičtvrtletně o 0,7 %, čímž překonala očekávání. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu růst podpořily především výdaje domácností a investice do kapitálu, zatímco zahraniční poptávka přispěla k mezikvartálnímu zlepšení. Dařilo se stavebnictví, obchodu i službám. Zaměstnanost meziročně vzrostla o 0,9 %.
Jedná se o nejlepší výsledek od druhého čtvrtletí roku 2022. Ekonomika těží z obnovené spotřebitelské důvěry, růstu reálných mezd a nízké inflace. Pomohly také vysoké vládní investice, zejména do infrastruktury, které podpořily stavebnictví. Překvapivě dobrý výkon podal i zahraniční obchod, a to navzdory slabšímu průmyslu a nejistotě v souvislosti s americkými cly.
V porovnání s Evropskou unií patří Česká republika mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky. Zatímco HDP v eurozóně meziročně vzrostl o 1,3 % a v EU o 1,5 %, český růst dosáhl 2,7 %. Pokud se trend potvrdí, ekonomika by se mohla v roce 2025 přiblížit celoročnímu růstu kolem 2,5 %.
2. Dluhy českých domácností dál rostou, poptávku táhnou úvěry na bydlení
Dluhy českých domácností u bank v září vzrostly o 20 miliard korun na rekordních 2,525 bilionu Kč. Meziročně tak stouply o 185 miliard. Vyplývá to z předběžných údajů České národní banky. Růst zadlužení domácností je trvalý už od roku 2016, přičemž jedinou výjimkou byl duben 2022 po odebrání licence české pobočce Sberbank.
Více než tři čtvrtiny úvěrů domácností dlouhodobě tvoří půjčky na bydlení, jejichž objem se v září zvýšil o 0,8 % na 1,94 bilionu korun. Poptávka po úvěrech na bydlení tak zůstává stabilní i přes vyšší úrokové sazby a pomalejší růst reálných příjmů.
Dluhy nefinančních podniků se v září zvýšily o 18 miliard na 1,477 bilionu korun. Největší podíl na nich mají dlouhodobé úvěry (53 %), zatímco krátkodobé i střednědobé tvoří po 23 %. Právě krátkodobé úvěry v září rostly nejrychleji – jejich objem se zvýšil o 15 miliard korun. Podle ČNB statistika vychází z údajů 43 bank a poboček zahraničních bank působících v Česku.
3. ČNB pravděpodobně ponechá úrokové sazby beze změny
Bankovní rada České národní banky podle odhadů na čtvrtečním jednání opět ponechá základní úrokovou sazbu na úrovni 3,5 %. Stejně vysoká je od konce května. Důvodem jsou přetrvávající inflační tlaky a celkově dobrý výkon české ekonomiky. Stabilita sazeb pravděpodobně zůstane zachována minimálně do konce letošního roku.
ČNB nemá aktuálně důvod ke snižování úroků – inflace je stále mírně nad cílem a koruna neposiluje natolik, aby uvolnění měnové politiky mělo smysl. Bankovní rada tak pravděpodobně ponechá sazby i svou rétoriku beze změny. Další rozhodnutí bude záviset na datech o růstu HDP, mzdách a inflaci, které dorazí koncem listopadu.
První možnou změnu sazeb lze čekat až v roce 2026, pokud inflace začne rychleji klesat. V opačném případě by centrální banka mohla sazby i zvýšit. Stabilní měnová politika tak odráží obezřetný přístup ČNB, která se snaží udržet rovnováhu mezi podporou ekonomiky a kontrolou inflace.
4. Programové prohlášení vznikající vlády slibuje vysoké výdaje, ale chybí mu zdroje
Programové prohlášení vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů obsahuje řadu nákladných opatření, ale jen minimum reálných zdrojů, jak je financovat. Výsledkem může být výrazný tlak na růst deficitu – krátkodobě o desítky, dlouhodobě až o stovky miliard korun ročně. Kabinet mezi své priority řadí levnější energie, dostupné zdravotnictví, důchody a bezpečnost.
Kombinace rostoucích výdajů a snižování daní by mohla vést k návratu vyšší inflace. Plánované příjmy například z omezení šedé ekonomiky nebo obnovení EET pak jen těžko mohou stačit na pokrytí slibovaných výdajů. K nejdražším opatřením by mělo patřit snížení daně z příjmu firem, růst platů ve veřejném sektoru, dotace na bydlení a energie či změny v důchodovém systému.
Přestože vznikající vláda slibuje udržet deficit pod třemi procenty HDP, rozsah plánovaných kroků tuto hranici ohrožuje. Uvolněnější fiskální politika by mohla krátkodobě ekonomiku povzbudit, ale v delším horizontu přinést vyšší náklady na obsluhu dluhu a riziko ztráty fiskální stability.
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
- Článek není investičním doporučením
- Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
- Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
- Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
- Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tématické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
