1. Systém důchodového pojištění skončil za 1. pololetí schodkem 9,2 miliardy Kč
Důchodový systém skončil v prvním pololetí roku 2025 se schodkem 9,2 miliardy korun, což je výrazné zlepšení oproti loňskému deficitu 31,7 miliardy. Jde o čtvrtý nejlepší výsledek od roku 2013, přičemž příjmy z pojistného byly rekordní – 352,2 miliardy korun, meziročně o 24 miliard více. Výdaje činily 361,4 miliardy korun, z toho 357,9 miliardy šlo přímo na penze. Lepší bilanci pomáhá vyšší výběr pojistného díky rostoucím mzdám i zpřísnění podmínek pro předčasné důchody.
Penzí všech typů pobíralo v první polovině roku 2,83 milionu lidí, z toho 2,35 milionu starobních důchodů. Průměrná výše starobního důchodu činila 21 052 korun, letos vzrostla o 358 korun. Penze v systémech ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti jsou obecně vyšší. Výdaje na důchody letos rostou pomaleji než v minulých letech, kdy je navyšovaly mimořádné valorizace i zavedení bonusu za dítě.
Vláda očekává, že na pomalejší růst výdajů bude mít vliv i platná důchodová reforma, která snižuje výpočty nových důchodů. Zároveň se ale zavádí minimální důchod ve výši 20 % průměrné mzdy nebo dřívější důchod za práci v riziku.
Česká populace stárne, důchodový účet je hluboko v minusu, a tak musí přijít nepopulární opatření. Chce-li někdo do penze dříve, nezbývá mu nic jiného, než se na to připravit z vlastních zdrojů. Možností může být i nový Dlouhodobý investiční produkt.
2. Česko v 1. pololetí získalo z Evropské unie o 24 miliard Kč víc, než do ní odvedlo
Česká republika získala v prvním pololetí roku 2025 z rozpočtu Evropské unie o 24 miliard korun více, než do něj odvedla. Celkové příjmy z EU dosáhly 55,5 miliardy korun, zatímco odvody činily 32,9 miliardy. Hlavními zdroji přijatých prostředků byly strukturální fondy a společná zemědělská politika. Čistá pozice Česka je sice meziročně nižší – loni v pololetí činila 33,7 miliardy korun – ale stále zůstává v kladných hodnotách.
Výrazný pokles letos zaznamenaly příjmy z evropského programu NextGeneration EU (NGEU), ze kterého Česko zatím získalo jen 1,4 miliardy korun oproti loňským 34,9 miliardy. Přesto ministerstvo financí očekává, že ve druhé polovině roku dorazí další peníze z tohoto programu, které by měly přispět k digitalizaci a modernizaci české ekonomiky. Česko čerpá prostředky z NGEU prostřednictvím Národního plánu obnovy.
Od vstupu do Evropské unie v roce 2004 získalo Česko z evropských fondů celkem 2,22 bilionu korun (včetně NGEU), zatímco do unijního rozpočtu odvedlo 969,5 miliardy. Čisté saldo za celé období členství tak činí více než 1,25 bilionu korun. Aktuální kladné saldo potvrzuje pokračující schopnost Česka efektivně čerpat evropské prostředky, zejména z klasických fondů EU.
3. Český stát zaplatí firmě KHNP za dva bloky Dukovan 407 miliard a 15 miliard za palivo
Stát zaplatí korejské společnosti KHNP 407 miliard korun za výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech a dalších 15 miliard za dodávky paliva. Smlouvu uzavřela firma Elektrárna Dukovany II, většinově vlastněná státem. Podstatná část dokumentu zůstává začerněná kvůli obchodnímu tajemství, ale ze zveřejněných informací vyplývá, že stát bude mít kontrolu nad výběrem subdodavatelů, což by mělo podpořit zapojení českých firem.
Ministr průmyslu Lukáš Vlček uvedl, že podíl domácích dodavatelů dosáhne 60 % a výstavba proběhne včas a v rámci rozpočtu. Projekt se stal hlavním tématem jeho cesty do Jižní Koreje, kde jednal s vedením KHNP i s novým jihokorejským premiérem. Obě strany potvrdily odhodlání pokračovat ve spolupráci nejen na Dukovanech, ale také v oblastech polovodičů, automobilového průmyslu či vzdělávání.
Stavba dvou nových bloků v Dukovanech má být dokončena do roku 2036 a půjde o největší investici v historii ČR. Vláda o ní rozhodla loni v červenci, když dala přednost nabídce KHNP před francouzskou EDF. Projekt má strategický význam nejen pro českou energetiku i domací hospodářství celkově.
4. Výrobní ceny v průmyslu klesly, potraviny ale dál zdražují
Ceny průmyslových výrobců v Česku v červnu meziročně klesly o 0,7 %, a to již pátý měsíc v řadě. K poklesu přispěly zejména nižší ceny koksu, ropných produktů, elektřiny a uhlí. Naopak růst zaznamenaly ceny oprav a údržby strojů či dřeva. Přestože od ledna 2023 ceny klesly o 3,2 %, oproti době před pandemií zůstávají přibližně o 40 % vyšší, a návrat k tehdejším úrovním podle analytiků nelze očekávat.
V zemědělství meziroční růst cen zpomalil, ale zůstává výrazný – v červnu dosáhl 13,4 %. Výrazně zdražila živočišná výroba, zejména vejce (+39 %), skot (+31 %) a mléko (+20 %). U rostlinné produkce vzrostly ceny například u ovoce a olejnin, brambory a vepřové maso naopak zlevnily. Vývoj naznačuje přetrvávající tlak na růst cen potravin, i když sezónní nabídka ovoce a zeleniny by mohla přinést jejich dočasné zlevnění.
Potraviny zůstávají hlavním rizikem pro další inflaci. Ceny v potravinářství meziročně vzrostly o 4,1 %, přičemž nejvíce zdražují mléčné výrobky. I když u většiny zboží nelze čekat další plošné zdražování, cenový vývoj v potravinářství zůstává problémem – jejich výroba a zpracování zdražují již dvanáctý měsíc v řadě. Spotřebitelé tak i nadále musejí počítat s vyššími cenami u části základních potravin.
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
- Článek není investičním doporučením
- Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
- Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
- Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
- Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tématické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
