Na diverzifikaci záleží. Pro většinu investorů je diverzifikace klíčem k dlouhodobému úspěchu. Dokáže totiž alespoň částečně ochránit portfolio před ztrátami. Ve chvíli, kdy vlastníte akcie jediné firmy, nesete na svých bedrech celé její podnikatelské riziko. Pokud se firmě nedaří, nedaří se ani vám a pokud firma zbankrotuje, můžete přijít o vše. S počtem vlastněných titulů se extrémy zahlazují a vy se tak více a více blížíte cestě uprostřed. Netrefíte sice „Amazon budoucnosti“, ale vyhnete se pravděpodobnější situaci, kdy o celou částku přijdete. Jenže i diverzifikace má svá pravidla a při investování je důležité jim rozumět a investovat v souladu s nimi.
Vlastnit více akcií je správný základ. Burzovně obchodovatelné fondy (ETF), které sledují určitý index, jsou pak ideálním způsobem, jak peníze napříč společnostmi rozdělit. Místo toho, abyste museli kupovat firmu po firmě, koupíte koš obsahující desítky, stovky nebo klidně i tisíce firem. Při větším množství už ovšem není tak podstatné, kolik firem ještě přidáte. S každou další společností je vaše portfolio sice diverzifikovanější, pohybujete se ale stále v rámci jednoho rozměru diverzifikace. Těch je přitom hned několik. Pro správné nastavení investice je proto ideální diverzifikovat na více frontách.
Diverzifikace napříč aktivy
Diverzifikace napříč aktivy je právě to, co je popsáno v předchozích odstavcích. V principu jde o vlastnictví akcií nebo dluhopisů napříč různými společnostmi. K akcii Applu přidáte akcii Microsoftu a časem třeba ještě Facebooku. Rázem váš osud nezávisí pouze na jedné firmě, ale hned na třech. Všechny ovšem tíhnou k jednomu sektoru, pro jistotu tak doplníte ještě třeba Coca-Colu a Walmart.
V praxi pro podobnou diverzifikaci existují ETF sledující různé indexy. Nemusíte tak řešit nákupy jednotlivých akcií a platit za každý pokyn zbytečné poplatky. Místo toho vlastníte jeden burzovně obchodovatelný fond sledující například index S&P 500. V takovém případě získáte záběr na 500 největších amerických firem a z každé vlastníte procentuální podíl odpovídající její velikosti.
Diverzifikace napříč třídami aktiv
Odhadnout, jaká třída aktiv bude dosahovat vyšší výkonnosti, je takřka nemožné. Občas se více daří velkým firmám, občas menším. Některé roky by bylo lepší držet dluhopisy a jindy by bylo nejlepší se z kapitálových trhů úplně stáhnout. Na základě historických dat je možné odhadovat, jaký výnos nebo jakou volatilitu u dané třídy dlouhodobě očekávat, ale záruky do budoucnosti neexistují žádné. Investovat veškeré volné finance do akcií velkých amerických firem jen proto, že se jim v posledních letech dařilo více, nemusí být tedy nejrozumnější. Vhodné je naopak kombinovat takové třídy, jejichž vývoj spolu co nejméně koreluje, tedy tak, aby u portfolia docházelo ke zvyšování výnosů očištěných o riziko.
To stejné platí i z hlediska území. Spojené státy vždy patřily mezi kolébky inovací, i proto tržní kapitalizace amerických firem tvoří výraznou část celosvětového součtu. Také zde ale dochází ke změnám. V posledních letech můžeme sledovat především klesající vliv evropských firem a naopak sílící postavení Číny. Právě kvůli geografickým změnám je proto dobré zařadit do svého portfolia i neamerické firmy a přidat tak společnosti z celého světa.
Diverzifikace napříč časem
Poslední rozměr diverzifikace neovlivňuje složení portfolia jako spíše jeho financování. V ideálním světě by bylo příjemné vložit na samotném začátku investičního horizontu velkou částku a následně si jen užívat kouzel složeného úročení. Realita je ovšem složitější a většina lidí si vydělává peníze způsobem (mzda, bonusy,…), který tento přístup neumožňuje. Pravidelné investování jim ovšem poskytuje zásadní výhodu – diverzifikaci v čase.
A co se týká jednorázových vkladů? To je otázka, kterou investoři často řeší. Tak dlouho se obávají, že k zainvestování vyberou „špatný den“, že nakonec neinvestují vůbec. V důsledku časování se připravují o drahocenný čas, během kterého by se jejich úspory mohly zhodnocovat.
Jak tedy s větší jednorázovou investicí naložit? Jednou z možností je rozložit investici na více částí a jednotlivé díly poté podle předem stanoveného plánu investovat. Pokud například vkládáte milion korun, můžete ho rozdělit na 5 stejně velkých kusů a každý měsíc investovat 200 000 Kč.
Graf níže znázorňuje situaci, ve které by se investor rozhodl investovat zmiňovaný milion v polovině února minulého roku – tedy těsně před propuknutím pandemie covid-19. Pro zjednodušení je předpokládána investice do instrumentu sledujícího pouze index S&P 500. Fialová čára označuje jednorázový vklad milionu korun 19.února 2021. Zelená čára pak předpokládá, že ve stejný den došlo k investování pouze 200 000 Kč. Dalších 200 tisíc bylo investováno 19. března a poté ještě 3x až k poslednímu vkladu 19. června 2020. Částečně se tak podařilo zabránit špatnému načasování trhu, a to se projevilo i na konečné částce po více než roce.
Zatímco první přístup bez časové diverzifikace by přinesl zhodnocení milionového vkladu o zhruba 24 %, v druhém případě došlo ke zhodnocení o více než 45 %. Nutno však podotknout, že stejný princip funguje i naopak a pokud by místo propadu došlo k rychlému růstu, o část výnosů se investor připraví.
—————————————————————–
Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?
– Článek není investičním doporučením
– Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
– Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
– Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
– Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tematické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
