Zpět na články
Týden v české ekonomice: Vláda zasahuje do cen paliv a další novinky
1. Vláda zasahuje do cen paliv. Zastropuje marže a sníží spotřební daň na naftu
Vláda reaguje na prudký růst cen pohonných hmot razantním zásahem do trhu – zavádí cenové stropy, omezení marží a zároveň snižuje spotřební daň na naftu. Marže distributorů nově nesmí přesáhnout 2,50 Kč na litr a stát bude navíc denně určovat maximální cenu paliv. Cílem je rychle zmírnit dopady zdražování, které odstartoval konflikt na Blízkém východě a které posunulo ceny nafty i benzinu výrazně výše oproti konci února.
Podle vlády by kombinace opatření měla přinést okamžitou úlevu řidičům, například u nafty snížení ceny o zhruba dvě koruny na litr. Zároveň jde ale o výrazný zásah do veřejných financí, kdy samotné snížení spotřební daně znamená výpadek příjmů v řádu miliard korun. Kabinet navíc plánuje legislativní změny, které by umožnily regulaci cen a marží zavádět operativně i do budoucna.
Ekonomové však hodnotí opatření výrazně skeptičtěji a upozorňují na rizika deformace trhu. Vedle omezeného dopadu na konečné ceny hrozí i přesuny nákladů mezi jednotlivými čerpacími stanicemi, pokles dostupnosti paliv nebo dokonce uzavírání menších pump. V případě dlouhodobější regulace navíc nelze vyloučit ani nedostatek paliv, protože administrativní zásahy mohou narušit motivaci distributorů dodávat palivo za ekonomicky udržitelných podmínek.
Investujeme tak, abyste dlouhodobě dosahovali lepších výnosů než v tradičních bankovních produktech a podílových fondech.
2. Inflace zrychluje, hlavním tahounem jsou energie a pohonné hmoty
Meziroční inflace v Česku podle předběžného odhadu ČSÚ v březnu zrychlila na 1,9 %, čímž se přiblížila dvouprocentnímu cíli centrální banky. Oproti únoru tak došlo k výraznějšímu nárůstu cenové dynamiky, když spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,6 %. Hlavním faktorem zdražování byly energie, včetně pohonných hmot, jejichž ceny reagují na vývoj na globálních trzích.
Struktura inflace zůstává nerovnoměrná. Zatímco ceny služeb rostou relativně rychlým tempem, zboží zdražuje jen minimálně a ceny potravin meziročně dokonce klesají. Bez započtení energií by inflace dosahovala 2,4 %, což naznačuje, že cenové tlaky v jádrové složce ekonomiky zůstávají o něco vyšší, než ukazuje celkový index.
Za aktuálním zrychlením stojí především růst cen ropy a pohonných hmot v souvislosti s geopolitickým napětím na Blízkém východě. Inflace tak po předchozím výrazném zpomalení znovu mírně akceleruje, i když stále zůstává relativně nízká. Další vývoj bude záviset zejména na cenách energií, které mohou v následujících měsících hrát klíčovou roli.
3. Rozpočet měl v 1. čtvrtletí schodek 27,6 mld. Kč, výsledek ale zkresluje provizorium
Státní rozpočet skončil v prvním čtvrtletí ve schodku 27,6 miliardy korun, což je nejlepší výsledek od roku 2019. Meziročně jde o výrazné zlepšení oproti loňskému deficitu přes 90 miliard korun. Klíčovým faktorem byl ale režim rozpočtového provizoria, který až do druhé poloviny března výrazně omezoval výdaje státu a tím krátkodobě vylepšil hospodaření.
Na příjmové straně rozpočet těžil z růstu ekonomiky, mezd i z vyššího výběru daní a pojistného. Výrazně rostlo inkaso daně z příjmů právnických i fyzických osob a sociálního pojištění, zatímco DPH přidala jen mírně. Naopak výdaje byly meziročně nižší právě kvůli omezením provizoria, i když některé položky, jako důchody nebo investice, nadále rostly.
Další vývoj však zůstává nejistý. S koncem rozpočtového provizoria se výdajová dynamika pravděpodobně zvýší a zároveň se mohou projevit negativní dopady geopolitického napětí, zejména přes nižší ekonomický růst a případná vládní opatření. Plánovaný schodek 310 miliard korun tak může být v průběhu roku pod tlakem, zejména pokud by se naplnily pesimističtější scénáře vývoje ekonomiky.
Investice do nemovitostí jednoduše
Realitní fond WOOD & Company s růstem 7–9 % ročně, a to po odečtení poplatků.
4. Porodnost v Česku klesá ještě rychleji, než se čekalo
Porodnost v Česku loni klesla na historické minimum 77 636 dětí, což představuje výrazný meziroční pokles a pokračování negativního trendu posledních let. Úbytek narozených dětí je doprovázen i poklesem sňatků a prohlubující se převahou zemřelých nad narozenými, která je nejvyšší za více než sto let. Pokles je navíc plošný napříč všemi skupinami a signalizuje hlubší strukturální změnu ve společnosti.
Za propadem stojí kombinace demografických a ekonomických faktorů. Slabší populační ročníky žen v plodném věku hrají roli, samotný pokles je ale výraznější, než se očekávalo. Přispívá k tomu i nejistota posledních let, včetně vysoké inflace, geopolitických krizí či změny životních preferencí mladší generace. Výsledkem je nejen nižší počet narozených dětí, ale i pokles průměrného počtu dětí na jednu ženu.
Dlouhodobé dopady nízké porodnosti budou zásadní pro fungování celé ekonomiky. Menší počet pracujících zvýší tlak na důchodový systém, veřejné finance i pracovní trh, zejména v sektorech jako zdravotnictví či sociální péče. Zároveň se otevírá otázka, jak efektivně zapojit dostupné pracovní zdroje, například rodiče malých dětí, a jak reagovat na regionální rozdíly, kdy zatímco velká města čelí nedostatku kapacit, periferní oblasti se potýkají s úbytkem obyvatel.
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
