Zpět na články
Vladimir 518: Od graffiti přes knihy a film až na plátno
Začínal na zdech, pokračoval rapem a knihami
Jeho příběh nezačíná v ateliéru, ale na ulici. Vladimir 518, vlastním jménem Vladimír Brož (*1978), se v devadesátých a nultých letech vyprofiloval jako jedna z nejvýraznějších postav pražské graffiti scény. Širší veřejnost ho zná jako rappera, který vystupuje se skupinou Peneři strýčka Homeboye i samostatně.
Hudbou to však nekončí. Byl vůdčí osobností labelu BiggBoss, zaměřeného na knižní a hudební projekty o současné městské kultuře, a vedl ho v letech 2006 až 2021. Jedním z prvních velkých nakladatelských projektů byla kniha Kmeny z roku 2011, která mapovala české městské subkultury a jejímiž hlavními autory byli Karel Veselý, Vladimir 518 a fotograf Tomáš Souček. Na její motivy vznikl dokumentární cyklus, který Česká televize vysílala v roce 2015 v podobě šestnácti půlhodinových dílů. Už tehdy se ukázalo, že jeho projekty dokážou přerůst z úzké komunity k mnohem širšímu publiku.
Architektura 58–89: z knihy televizní cyklus i film
Nejširší veřejný ohlas pravděpodobně přinesl projekt Architektura 58–89. Dvousvazková publikace vyšla v roce 2022 a podílelo se na ní třicet historiků a historiček architektury. Oba svazky mají přes čtyřicet kapitol a téměř 1 400 stran. V roce 2023 byla kniha nominována na Literu za nakladatelský čin, kde soupeřila s Deníky Karla Teigeho a Spisy Jana Zábrany, tedy s tituly z nejvyšší ligy české ediční práce.
U knihy ale projekt neskončil. Česká televize na ni navázala osmidílným cyklem, jehož půlhodinové díly uváděla od 20. září do 8. listopadu 2023. Poté přišel celovečerní dokument Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka, natočený podle námětu Vladimira 518. Film měl premiéru na karlovarském festivalu v červnu 2024 a 7. listopadu 2024 jej do kin uvedla společnost Aerofilms. Vznikl v koprodukci s Českou televizí a slovenskou RTVS a jeho výrobu podpořily Státní fond kinematografie, Audiovizuálny fond a Pražský audiovizuální nadační fond. Snímek se nakonec dostal mezi pět nominovaných na Českého lva 2024 za nejlepší dokumentární film.
Vladimir 518, spoluautor nového dokumentárního snímku Architektura ČSSR 58–89. (Zdroj: Aktuálně)
Výtvarník s vlastní výstavní linií
Za hudbou, knihami a filmem by se snadno ztratilo to podstatné: Vladimir 518 se soustavně věnuje volné tvorbě. V létě 2021 vystavil v DSC Gallery soubor s názvem Pád, kde představil velkoformátové malby, kresby i kovové plastiky. V roce 2024 následovala v Galerii NoD výstava Jjáássaajjííccíí hhřřbbiittoovv s kurátorem Pavlem Kubesou. Její těžiště tvořila série objektů z materiálu, který autor zachraňoval z demolic v okolí Nádražní ulice na Smíchově.
Důležitá je i kontinuita. S pražskou galerií Platforma 15 spolupracuje opakovaně: v listopadu 2023 tam představil cyklus Vše, co si o sobě myslím, mi začalo připadat bytostně podezřelé a na jaře 2026 se vrátil s výstavou Věčný hledání vody tam, kde ve skutečnosti není, na níž vedle velkoformátových maleb ukázal i kresby a sítotisky. Od 22. května do 4. října 2026 vystavuje v trutnovském Centru současného umění EPO1 projekt Vzpomeň sobě, že není všechno štěstí, inspirovaný nalezenými památníčky z let 1920 až 1990. Pravidelné výstavy jsou pro sběratele jedním ze signálů, že autor nestojí jen na své popularitě z jiných oborů.
Vladimir 518 (vlastním jménem Vladimír Brož) vyrostl na graffiti scéně a odkazy na ni se promítají i do jeho aktuálních kreseb a maleb. (Zdroj: Portu Gallery)
Proč by to mohlo zajímat investory
Portu Gallery nyní nabízí soubor pěti děl Vladimira 518. Tvoří ho triptych Útěk z roku 2021, jehož tři plátna dohromady měří na šířku 4,5 metru, a dvojice kovových objektů Dva antropocentristé z roku 2024.
U většiny současných autorů stojí poptávka na poměrně úzkém okruhu galerijních sběratelů. Vladimir 518 je v jiné pozici. Rozpoznatelnost, kterou si vybudoval hudbou, knihami a architektonickou osvětou, mu pravděpodobně otevírá okruh sběratelů, k němuž se většina autorů jeho generace nedostane. Roli může hrát i vzácnost formátu. Velká plátna se na sekundárním trhu objevují jen výjimečně, a triptych takového rozsahu proto nepatří k běžně dostupným dílům.
Je fér říct i druhou stranu. U žijícího autora střední generace je vývoj ceny spojen s vyšší nejistotou než u etablovaných klasiků. Aukční historie zatím čítá jen několik výsledků, likvidita může být omezená a horizont případného zhodnocení bývá delší. Kontinuální výstavní činnost a mimořádný formát triptychu by však mohly být solidním východiskem pro dlouhodobou držbu. Investoři tak mohou získat podíl na tvorbě autora, jehož vliv sahá daleko za hranice galerií.
Investiční argument u Vladimira 518 stojí převážně na šíři a stabilitě jeho publika. (Zdroj: Portu Gallery)
Aneta se v rámci Portu Gallery podílí na zajišťování úpisů nových investičních příležitostí, realizaci eventů a výstav zaměřených na současné umění. Věnuje se odborné činnosti v oblasti uměleckého trhu, sběratelství a kurátorské práce.
