Za všechno může Kevin Warsh?!

Kevin Warsh. Jméno Trumpova nominanta na příštího šéfa americké centrální banky, jehož nominaci prezident oznámil v pátek, se hojně skloňuje jako důvod posílení dolaru a prohloubení propadu cen komodit, jako je stříbro a zlato. Posílení dolaru ve spojení s poklesem cen komodit dává smysl. Když k tomu ale přidáme vývoj tržních sazeb, není to učebnicový příběh.

Kevin Warsh has an impressive record of leadership and experience. He will be a strong Chairman of the Federal Reserve and serve America with EXCELLENCE. 🇺🇸

⬇️⬇️ pic.twitter.com/AhtWs8YJ8G

— The White House (@WhiteHouse) January 30, 2026

Zatímco dolar sílil, výnosy amerických dluhopisů na kratších a středních splatnostech – zejména v pásmu od jednoho do pěti let – klesaly a s nimi rostly sázky na rychlejší pokles sazeb Fedu v letošním roce. Tržní nacenění letošního snížení se posunulo ze zhruba 42 bazických bodů ze začátku minulého týdne na přibližně 55 bodů na jeho konci. To je podstatný pohyb.

Někdo může argumentovat, že dopady na kurz tehdy neurčovaly střední splatnosti, ale ty dlouhé – například od deseti let výše. Warsh je, soudě podle jeho posledních komentářů, sympatizantem menší bilance Fedu, na což by z guvernérského postu mohl tlačit, byť sám nic nezmůže. V takovém případě by ale nejdelší výnosy musely růst. A v závěru týdne skutečně rostly – od dvacetileté splatnosti výše – avšak výrazně méně, než jak klesaly střední splatnosti. Navíc devizové pohyby často nejsou o nejdelším konci výnosové křivky, ale spíš o tom krátkém – například o vývoji jednoletých a dvouletých sazeb.

Za co tedy může Kevin? Za silnější dolar? Možná. Je ale nutné podotknout, že korekci oslabení americké měny v polovině minulého týdne odstartoval už ministr financí Bessent. Zmínil, že USA neopouštějí politiku silného dolaru a že k intervenci směrem k silnějšímu japonskému jenu nedošlo. První tvrzení slyšíme opakovaně – z Trumpovy administrativy nezazní oficiální stanovisko o žádoucím slabém dolaru. Druhé tvrzení je pravda. Tzv. rate check neboli kontrola kurzu, kdy se centrální banka informativně ptá na aktuální kotace vybraných měnových párů, není intervence.

V případě stříbra a zlata jsme začátek cenového propadu viděli už minulý týden, dřív, než byla Warshova nominace oficiálně oznámena. Posílení dolaru během pátečního odpoledne tak vlnu komoditního deleveragingu podpořilo, ale nevyvolalo. Deleveraging (oddlužování) zde znamená situaci, kdy spekulanti obchodující s pákou uzavírali pozice vsazené na další růst drahých kovů, protože se trh obrátil proti nim.

Otázkou je, co bude dál. Může trh dlouhodobě sázet na rychlejší pokles amerických sazeb a zároveň na udržení silného dolaru? Pravděpodobně ne. Warshova pozice, pokud ho Senát schválí, může být silná, pakliže si vydobude respekt a vliv. Zároveň se ale nemůže kompletně odklonit od vývoje americké ekonomiky – podobně jako to udělal dřív, konkrétně v roce 2010, kdy byl členem Rady guvernérů Fedu a kritizoval uvolněnou měnovou politiku navzdory nízké inflaci a vysoké míře nezaměstnanosti. Současné složení hlasujících centrálních bankéřů Fedu tomuto myšlenkovému nastavení podle mého názoru není nakloněné.