Zpět na články
Zachová si Fed nestrannost? Výhled měnové politiky pro začátek nového roku
Americký Fed je nejdůležitější centrální banka na světě. Jeho rozhodnutí o úrokových sazbách hýbou nejen americkou ekonomikou, ale i kurzem dolaru, výnosy státních dluhopisů a valuacemi akcií po celém světě. Dopad mají i na Vaše portfolio v Česku. V posledních měsících čelí Fed hned několika výzvám současně: vyšší inflaci po vlně nabídkových šoků a cel, zpomalující, ale stále relativně silné ekonomice, uvolňujícímu se trhu práce a také politickému tlaku, konkrétně ze strany Donalda Trumpa. Ten otevřeně mluví o tom, že chce Fed „přetvořit“ k obrazu svému.
Do toho se blíží změna v čele Fedu – mandát Jeromea Powella má skončit v roce 2026 a často se spekuluje o tom, že jeho nástupcem by mohl být Kevin Hassett, dlouholetý Trumpův ekonomický poradce. Pro drobného investora vzniká koktejl, který umí vyvolat hodně šumu. Je proto důležité oddělit, co je skutečně podstatné, co je spíše mediální hluk a jak z celé situace vytěžit něco pro své dlouhodobé investování.
Tři tábory uvnitř Fedu
Uvnitř Fedu se dnes formují tři hlavní názorové proudy. První tábor chce stabilitu – sazby ponechat a čekat na další data. Druhý usiluje o pozvolné snižování k neutrální úrovni kolem tří procent, kdy už měnová politika ekonomiku výrazně nebrzdí. Třetí, nejvíce „holubičí“ skupina, prosazuje razantnější pokles sazeb o půl procentního bodu.
Fed už sice dostal sazby z extrémně nízkých úrovní do pásma, které inflaci brzdí, ale v datech je stále hodně nejistoty: inflace u služeb, zejména u bydlení, je zvýšená, trh práce mírně chladne a do cen se dál promítají cla. Pro investora to znamená nečekat návrat k nulovým sazbám, ale spíše postupný přesun do éry „normálnějších“ úroků, pokud nedojde k prudkému zhoršení ekonomiky.
Zasedání Fedu jako krátkodobý šum
Finanční trhy dnes často žijí od jednoho zasedání Fedu k druhému. Každé jednání je super událost a drobné změny v očekávání vývoje sazeb hýbou krátkodobými výnosy i akciemi. Dříve se centrální bankéři více soustředili na celou výnosovou křivku – tedy hlavně na to, kde budou sazby za jeden až tři roky. Dnes se Fed i ECB odvolávají na „data-dependent“ přístup a rozhodování „zasedání od zasedání“. Trhy tak přeceňují poslední čísla, zatímco centrální banky méně jasně popisují výhled.
Pro drobného investora ale není podstatné trefit rozhodnutí na příštím zasedání, nýbrž to, jak vypadají dlouhodobé reálné sazby, inflační očekávání a stabilita prostředí pro firmy a domácnosti. Jedno zasedání je šum, důležitý je dlouhodobý trend.
Duální mandát: inflace i zaměstnanost
Fed má na rozdíl od ČNB či ECB duální mandát – cenovou stabilitu i maximální udržitelnou zaměstnanost. Kromě inflace proto detailně sleduje trh práce. Aktuálně řeší tři klíčové oblasti.
- První jsou ceny dovozů a cla – část nákladů absorbovali exportéři a dovozci, část už je ve spotřebitelských cenách a další dopady se mohou projevit při novém nastavování ceníků.
- Druhou oblastí je trh práce, kde firmy díky více flexibilnímu prostředí rychleji propouštějí a mění mzdy, zatímco domácnosti citlivě reagují na vývoj na trzích a hodnotu majetku.
- Třetí je „pricing power“ firem – tedy zda domácnosti ještě akceptují další zdražování, nebo je vyčerpala předchozí inflace a drahé bydlení. Pro investora je klíčové sledovat delší časové řady jádrové inflace, mezd a nezaměstnanosti, ne jednotlivé měsíce.
Tip: Pusťte si celý podcast na konci tohoto článku, kde je rozhovor doplněný o vysvětlivky v průběhu celého videa.
Trump, Hassett a politický tlak
Donald Trump vstoupil do debaty o měnové politice neobvykle přímo. Kritizuje současného šéfa Fedu Powella, tlačí na rychlejší snižování sazeb a dává najevo, že v čele centrální banky chce „svého“ člověka. Často zmiňovaným kandidátem je Kevin Hassett, bývalý ekonom Fedu a Trumpův poradce. Ten dříve hájil nezávislost Fedu a rozhodování podle dat, nyní ale přebírá část tvrdší rétoriky ve prospěch uvolněnější politiky a důrazu na zaměstnanost.
Pokud by se stal šéfem Fedu, pravděpodobně nebude slepě plnit politické pokyny – bude muset hledat konsenzus v radě – ale těžiště důrazu může posunout více k zaměstnanosti a nižším sazbám, pokud mu to data dovolí.
Nezávislost Fedu jako klíčová pojistka
Pro trhy je oslabení nezávislosti centrální banky velmi citlivé. Jakmile investoři začnou pochybovat, že Fed rozhoduje čistě na základě ekonomických dat, automaticky do dlouhodobých očekávání započtou vyšší inflační riziko. To vede k požadavku vyšších výnosů na dlouhém konci výnosové křivky, tedy k dražším dlouhodobým úvěrům i financování státního dluhu. V krajním případě může politický tlak snížit krátkodobé sazby, ale dlouhodobé výnosy naopak zvednout.
Extrémním příkladem je Turecko, kde zásahy politiků do centrální banky skončily měnovou krizí a vysokou inflací. Fed má sice silnější instituce, ale princip střetu politiky s měnovou nezávislostí platí všude.
Bilance Fedu: QE vs. technické operace
Velkou pozornost přitahuje bilance Fedu a otázka, zda znovu „tiskne peníze“. Je však důležité rozlišit skutečné kvantitativní uvolňování (QE) a technické operace s rezervami. QE znamená masivní nákupy dlouhodobých dluhopisů, aby se stlačil dlouhý konec výnosové křivky a systém dostal likviditu v době nulových sazeb – typicky po krizi 2008/2009 nebo během covidu.
Čtěte také: Názor hlavního ekonoma: Americká centrální banka začne opět nakupovat aktiva
Naproti tomu technické operace mají jen udržet dostatek rezerv a zabránit výkyvům krátkodobých sazeb mimo cílové pásmo. Část splácených dluhopisů se může reinvestovat například do krátkodobých poukázek. Pro dlouhodobého investora to nejsou nová „velká QE“, ale spíše nástroj stabilizace krátkého konce trhu.
Centrální banky jsou dnes k QE mnohem opatrnější než dříve. Vnímají ho sice jako nástroj, který pomohl zabránit horším scénářům, ale zároveň je udržel v extrémně uvolněné politice příliš dlouho.
Výsledkem jsou obří bilance, ztrátové hospodaření a politická kritika, že „tisk peněz“ nahrává hlavně růstu cen aktiv a bohatším domácnostem. Fed i ECB se proto shodují, že QE v arzenálu zůstává, ale má být využito jen výjimečně a v krajních situacích. Přirovnání k hasičům platí: přijedou, když opravdu hoří, ale nebudou kvůli malému kouři vyprazdňovat celou cisternu.
Debata o změně inflačního cíle
V posledních letech se diskutovalo, zda by Fed neměl změnit samotný cíl měnové politiky. Někteří ekonomové navrhují zvýšit inflační cíl z dvou na tři procenta nebo zacílit nominální růst HDP – tedy součet reálného růstu a inflace. Teoreticky by to mohlo lépe zvládat nabídkové šoky, kdy ceny rostou a výstup klesá.
V praxi má však cílení nominálního HDP zásadní slabiny: měří se jen čtvrtletně, s velkým zpožděním a častými revizemi, takže centrální banka by často ani nevěděla, zda svůj cíl plní. Navíc může dlouhodobě ovlivňovat hlavně cenovou hladinu, nikoli potenciál ekonomiky. Změny potenciálního růstu by proto vyžadovaly úpravu cíle, což je komunikačně složité. Proto velké centrální banky, včetně Fedu, nakonec zůstávají u klasického inflačního cílování.
Co z toho plyne pro retailového investora?
Pro retailového investora z toho plyne několik jednoduchých závěrů. Nemá smysl honit každé zasedání Fedu a snažit se odhadovat, zda sazby klesnou o čtvrt nebo o půl bodu – to je hra pro profesionální tradery. Pro dlouhodobé investování je důležité, zda Fed udrží kontrolu nad inflací a alespoň relativní nezávislost na politice. Zároveň je rozumné počítat s érou „normálnějších“ sazeb: inflace kolem dvou až tří procent a sazby přibližně mezi dvěma a půl a čtyřmi procenty. Pro akcie to znamená střízlivější valuace, ale stabilnější prostředí, pro dluhopisy návrat k roli smysluplné složky portfolia.
Diverzifikace jako pojistka proti chybám
Silnou obranou proti politickým zásahům i případným chybám centrálních bank je diverzifikace. Riziko, že se Fed dostane pod tlak politické reprezentace, je reálné, ale většinou nejde o scénář „všechno nebo nic“. Globálně diverzifikované portfolio napříč regiony, sektory a třídami aktiv výrazně snižuje závislost na vývoji v jedné zemi nebo jednom scénáři. Klíčovou výhodou je navíc dlouhodobý horizont a systematický přístup – historicky mají trhy značnou schopnost přizpůsobit se, zatímco největším rizikem pro drobného investora je panika a časté měnění strategie.
Podívejte se na video přímo na YouTube
Jsme zde, abychom vám umožnili pracovat se svými financemi tak, jak je to pro vás nejlepší. Budujeme místo, kam můžete peníze ukládat a nechat je vydělávat. A to vše jednoduše a bez starostí.
