Vzhledem k tomu, že jsme začali upisovat vzácný model Ferrari 250 Coupé Pinin Farina, neuškodí připomenout si celou řadu 250, která pro automobilku a svět tolik znamenala.
Ferrari se ve 40. letech výrazně proslavilo v závodech. Ostatně celé dědictví značky je až do současnosti spojováno s rozpáleným asfaltem závodních okruhů, řvoucími motory a máváním cílového praporku. Do doby, než se objevil model 250 Europa automobilka o vozidle třídy touring (tedy silniční sportovně-cestovní vůz) vážně neuvažovala. Několik kupé a kabrioletů už sice vzniklo, ale každé z nich bylo jedinečné a jedno od druhého se výrazně odlišovalo. Své umění v té době předváděly světu karosárny Touring z Milána, Vignale či Ghia z Turína. Prakticky ze závodních strojů tehdy stavěly sice krásná, ale docela baculatá kupé, z nichž žádné se nedostalo do sériové výroby. Ostatně většinou si takové vozy na základě vysloužilých závodních šasi nechali stavět výjimeční (a bohatí) zákazníci. Ovšem vize výroby automobilu, který se bude cítit dobře na bulvárech i závodním okruhu, pomalu vznikala. Ostatně bylo logické, že se automobilka pokusí přetavit prestiž a vítězství na závodištích v úspěch komerční.
Ferrari 250 Europa Coupé
Stopu sériového GT automobilu Ferrari lze sledovat až do přelomu let 1948/49, do doby, kdy v malých sériích vznikal model 166 Inter s motorem Colombo V12 o objemu 2,0 litrů a výkonu 110 koní. Z něj se postupně vyvinul model 195 Inter (s větším motorem 2,3 litru a výkonem 130 k) a následně, v roce 1952, poslední z řady Inter značený 212, opět s větším motorem (2,6 litru a výkonem 170 k). Využíval novou pětistupňovou převodovku a dvě délky rozvoru (SWB, LWB). Ten již u karosáren Ghia, Farina, Touring a Vingale vznikal v malých počtech jako kupé třídy touring.
Posledním zvětšením objemu motoru vznikl typ 250 Export, který vyšlapal cestu využitelnějšímu typu 250GT Berlinetta, pod jehož kapotu se pro změnu nastěhoval motor V12 Lampredi o objemu 3,0 litru a výkonu 220 k. Motor vybavený se třemi 4komorovými karburátory Weber byl následně použit i v modelu 250MM pro závody Mille Miglia.
Ferrari 250 GT California Passo Corto
V letech 1953 až 1955 byly konečně realizovány první seriózní pokusy o sériovou výrobu a vznikly dva modely typu 250 Europa. Tím vznikla základní konfigurace ke všem následujícím vozů třídy touring a závodním vozům, které následovaly. Model 250 Europa s motorem Lampredi byl předveden veřejnosti v roce 1953 v Paříži a při výkonu 200 k zvládl maximální rychlost až 218 km/h. S dlouhým rozvorem 2800 mm a stylem karoserie připomínajícím model 375 America, z něhož částečně (mimo motoru) vycházel, byl skutečným zástupcem třídy grand touring. Za designem celkem 22 vozů stály studia Pinin Farina a Vignale.
Řada 250 dostala motor Colombo a začala se postupně rozvíjet a rozdělila se na dvě základní větve: závodní vozy a cestovní sportovní automobily třídy GT. Prvním závodním modelem byl typ 250 S berlinetta, prakticky prototyp, s nímž posádka G. Bracco/A. Rolfo v roce 1952 nakonec zvítězila při Mille Miglia před Mercedesem. Následovalo konvenčnější 250 MM s delším rozvorem, představené v Ženevě roku 1953.
Ferrari 625 TRC 250 Testa Rossa
V dalším roce se objevil hybrid v podobě modelu 250 Monza, kombinujícím lehký čtyřválcový model 750 Monza s řadou 250. S rokem 1957 přišel jeden z nejslavnějších závodních modelů značky, Ferrari 250 Testa Rossa. Skvělý závodní stroj v motorem V12 Colombo nabídl výkon až 300 koní, a to ve voze o hmotnosti 800 kg! Následovala celá řada úspěchů: tři vítězství v Le Mans, čtyři v Sebringu a tak dále. Dnes jeden z nejcennějších modelů značky. Začátek 60. let přivítal do závodního světa skutečnou legendu: závodní vrchol řady 250 v podobě modelu 250 GTO, aktuálně nejcennějšího vozu značky.
Ferrari 250 GTO
V letech 1962 až 1964 vzniklo pouze 36 těchto unikátních vozů, postavených kvůli homologaci FIA do závodů třídy GT (GTO znamená Gran Turismo Omologato). Jen doplním, že souběžně z prototypu 250 P vznikl další ikonický závodní stroj, Ferrari 250 LM. Připomeňme, že v závěru vývoje závodních prototypů třídy P bylo i Ferrari 330 P3, které soupeřilo s Fordem při slavném závodě Le Mans v roce 1966, jehož filmové zpracování můžete aktuálně vidět v kinech.
Ferrari 250 LM
Linie vozů třídy GT byla podobně pestrá. Pro zjednodušení řekněme, že začala zmíněným modelem 250 Europa s motorem Lampredi a buclatým, zakulaceným tvarem. Následující modely počínaje modelem 250 Europa GT již využívaly motor Colombo 250 V12. Kupé, představené roku 1954 v Paříži, sice už mělo karosérii od Pinin Fariny, ale i další přispívaly svou troškou do mlýna.
Ferrari 250 GT Boano
K jisté standardizaci výroby řady 250 GT došlo až v roce 1956, ale i tak stále vznikaly jedinečné kousky: například 250 GT Boano a následně jeho upravené verze zvané 250 GT Ellena. Řada 250 vzkvétala – objevily se i první kabriolety (kromě různých one-off kousků), hlavně pak 250 GT Cabriolet Pinin Farina či 250 GT California Spyder od studia Scaglietti. Otevřený vůz, stejně jako různá další kupé, určená především pro závody, vznikal i na krátkém rozvoru, známém jako SWB.
Ferrari 250 GT Coupé
Z dalších modelů, které definovaly silniční Ferrari 50. a 60. let zmiňme ve zkratce například 250 GT Berlinetta Tour de France (dle francouzského desetidenního závodu vozů, nikoliv byciklů), elegantně jednoduché, jízdně vyspělé Ferrari 250 GT Coupé Pinin Farina, jehož spoluvlastníky se nyní díky Portu Gallery můžete stát i vy, nebo 250 GT/E, jímž se téma LWB 250 GT rozšířilo směrem k praktičnosti, a to díky vnitřnímu uspořádání 2+2. To bylo prakticky prvním sériově vyráběným čtyřmístným Ferrari, celkem jich vzniklo zhruba 1000 kusů. Zřejmě nejkrásnějším příkladem silničního Ferrari řady 250 pak zůstává 250 GT Lusso s typickým tvarem splývavé zádi a nespornou elegancí ryzích oblin, jimž neodolal například ani Eric Clapton či Steve McQueen. Řadu 250 v polovině 60. letech nahradily nové modely s motorem V12 vpředu, nejprve typ 275 a o něco později 330. To už je ale jiný příběh.
Ferrari 250 GT Lusso
Přehled je to sice hodně strohý a jistě neúplný, ale doufám, že alespoň v některých z vás vzbudí dostatek zájmu k hlubšímu studiu historie jedné z nejslavnějších značek symbolizujících naší společnou vášeň. Mohu vám jen slíbit, že objevíte nevídanou krásu klasických Ferrari, která z velké části formovali kult, který kolem úchvatných italských plnokrevníků přetrvává do současnosti a soudě podle zájmu a poptávky se nijak zmenšovat nebude. Je to krása, co říkáte?
Foto: Ferrari, Bohnams, Artcurial, RM Sotheby´s, archiv
