Za socialismu se žilo lépe – tvrzení, kterému věří významná část obyvatel Česka, je už v dnešní době pouhým mýtem. Podle loňského průzkumu STEM k 35. výročí demokracie považuje 48 % české populace současný režim za lepší než ten před rokem 1989, naopak 31 % jej hodnotí jako horší. Výsledky přitom ukazují, že starší lidé a ti s nižším vzděláním či horším finančním zajištěním vnímají vývoj méně pozitivně než mladší, lépe zajištění a vzdělaní občané. Mladší generace si více cení otevřených možností, zatímco ta starší častěji vyjadřuje nostalgii po stabilitě, kterou tehdejší systém zajišťoval.
„Existuje mnoho příkladů, které svědčí o zvýšení životní úrovně. Přesvědčení, že život byl za socialismu lepší, lze připsat hlavně emocím. V poslední době společnost prošla několika krizemi. Zvýšily se také rozdíly v příjmech. Zatímco v ekonomice nedostatku si lidé z různých sociálních vrstev mohli dovolit kupovat víceméně stejné věci, dnes jsou rozdíly viditelné na první pohled. To je jeden z důvodů, proč v průzkumech socialismus oplakávají hlavně lidé s nižším vzděláním a nižšími příjmy,“ upozorňuje Lukáš Raška, analytik Portu.
Na to stejné pracujeme kratší dobu
Potvrzují to výpočty socialistických a současných cen v porovnání s průměrnou mzdou v roce 1989 a dnes. Z nich vyplývá, že z běžných potravin pracujeme déle pouze za chléb – v průměru navíc o pouhou 1 minutu, při průměrné čisté mzdě 38 815 Kč (zdroj: ČSÚ, 2. čtvrtletí 2025). V roce 1989 to bylo pouze 11 minut při čisté mzdě 2500 Kč (zdroj: ČSÚ). Jen o něco levnější je si vydělat na litr čerstvého polotučného mléka – dnes, to trvá 6 minut, před revolucí 8 minut.
Ostatní zboží denní potřeby výrazně zlevnilo, největší rozdíl je v elektronice. Například zatímco v roce 1989 trvalo na chladničku vydělat více než 2 měsíce, dnes to trvá 6,3 osmihodinových pracovních dnů. Kategorií samo o sobě jsou poté automobily. V roce 1989 by Čech na základní model Škody Favorit musel pracovat necelé 3 roky, dnes by na nákup Škody Fabia stačil necelý rok práce.
Spotřeba není všechno
Životní úroveň však nelze měřit pouze podle toho, kolik zboží a služeb si můžeme koupit za jednu výplatu. Kromě větší osobní svobody a možnosti cestovat nyní žijeme zdravěji, a proto i déle. Podle ČSÚ v roce 1989 dosahovala naděje dožití u mužů 68,1 let a u žen 75,5 roku. V roce 2024 dosáhlo stejné číslo na 77,2 u mužů a 83,1 u žen.
Tento vývoj byl z velké části způsoben snížením kojenecké úmrtnosti o více než polovinu a znečištění ovzduší je dnes výrazně nižší. S rostoucí délkou života se prodloužila i doba, jakou tráví lidé ve starobním důchodu. Loni v průměru trvala 24,62 roku. Od sametové revoluce v roce 1989 se čas strávený v penzi protáhl skoro o deset let. To navíc znamená, že je důležitější přemýšlet o životě v důchodu a finanční jistotě.
„Úkolem státu by mělo být zvyšování úrovně vzdělanosti občanů, včetně jejich finanční gramotnosti. Ve světě širokých možností se mohou cítit ztraceni a nostalgicky vzpomínat na dny, když byl svět jednodušší a všem se dařilo přibližně stejně špatně,“ dodává Raška.
Jsme zde, abychom vám umožnili pracovat se svými financemi tak, jak je to pro vás nejlepší. Budujeme místo, kam můžete peníze ukládat a nechat je vydělávat. A to vše jednoduše a bez starostí.
- Článek není investičním doporučením
- Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
- Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
- Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
- Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tématické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
