Měnové zajištění: Jak funguje a jak ho řeší Portu?

Co je měnové riziko a proč vzniká

Měnové riziko je riziko změny směnného kurzu, které může ovlivnit hodnotu zahraniční investice při přepočtu do domácí měny. Pokud jako český investor investujete do zahraničních aktiv (například amerických akcií v dolarech nebo evropských akcií v eurech), hodnota vaší investice v korunách bude kolísat nejen podle vývoje ceny těchto aktiv v jejich měně, ale i podle pohybu směnného kurzu koruny vůči této cizí měně. 

Jinými slovy, i kdyby zahraniční investice vydělala například +5 %, ve výsledku můžete v korunách získat více, nebo naopak méně – záleží na tom, jak se mezitím změnil kurz koruny vůči měně této investice. 

Měnové riziko vzniká proto, že hodnota měn se neustále mění vlivem tržních a ekonomických faktorů (úrokové sazby, inflace, geopolitická situace apod.). Pro českého investora obecně platí, že posilující česká koruna snižuje korunovou hodnotu zahraničních investic, zatímco oslabující koruna ji naopak zvyšuje. 

Jak měnové riziko ovlivňuje výnosy investic

Měnovému riziku jste vystaveni vždy, když investujete v jiné měně, než je vaše domácí. Může se stát, že silná výkonnost zahraničních akcií bude negována zpevněním koruny. Stejně tak může být případný pokles akcií zmírněn oslabením koruny vůči dolaru.

Příkladem může být letošní vývoj dolaru vůči koruně. Během prvního čtvrtletí dolar oslabil o 5,2 % (z 24,31 na 23,04 CZK/USD), což znamená, že koruna posílila. Tento kurzový pohyb se projevil i na výkonnosti všech dolarových investic. Pro české investory posilování koruny znamenalo, že po přepočtu na domácí měnu byly výnosy ze všech dolarových instrumentů nižší, než jak ukazovala samotná dolarová výkonnost.

Například index S&P 500 během prvního čtvrtletí 2025 oslabil v amerických dolarech o 4,6 %. Pokud by tuto investici držel americký investor, jeho ztráta by skutečně činila zmíněných 4,6 %. Pro českého investora ale výsledek závisí nejen na vývoji samotného trhu, ale také na směnném kurzu mezi americkým dolarem a českou korunou. Během stejného období totiž koruna vůči dolaru posílila – tedy jeden dolar bylo možné na konci období směnit za méně korun než na začátku.

Tento posun ve směnném kurzu znamená, že hodnota americké investice přepočtená do korun klesla více, než naznačoval samotný vývoj indexu. Konkrétně, zatímco S&P 500 ztratil 4,6 % v USD, ztráta v korunách dosáhla cca -9,5 %. Rozdíl způsobila právě posilující koruna, která dále snížila korunovou hodnotu amerických aktiv.

Důležité je uvědomit si, že měnové riziko nemá investor pod kontrolou. Jedná se o vnější faktor. I konzervativní investice v dolarech tak může pro českého investora znamenat ztrátu, pokud koruna náhle výrazně posílí. Měnové riziko tak hraje u zahraničních investic klíčovou roli, protože vývoj měnového kurzu může převážit i samotný výnos podkladového aktiva. Pokud by koruna dlouhodobě výrazně posilovala, pak český investor bez měnového zajištění vydělá v korunách podstatně méně než zahraniční investor, který investuje ve své domácí měně.

Měnové zajištění a jeho princip

Měnové zajištění je strategie, která má za cíl eliminovat nebo snížit měnové riziko. Princip spočívá v tom, že investor podnikne takové kroky, které fixují budoucí směnný kurz nebo kompenzují případný pohyb měnového kurzu, takže výnos investice nebude těmito změnami ovlivněn. 

Možností, jak měnové riziko omezit, existuje více. Zpravidla se k tomu využívají deriváty, což mohou být buď opce nebo možná častěji využívané swapy a forwardy. Jedná se o termínované kontrakty, které umožňují fixovat směnný kurz na předem stanovené období. Při sjednávání těchto termínovaných kontraktů se tedy stanoví délka období, po které se bude kurz fixovat, včetně konkrétního data vypořádání a předem dohodnutého směnného kurzu.

Měnové zajištění tak chrání investora před posilováním domácí měny, které by jinak mohlo snížit korunový výnos zahraniční investice. Na druhou stranu ale zároveň brání profitovat z případného oslabení domácí měny, protože kurz je po dobu zajištění pevně stanoven. 

Měnové zajištění se obvykle používá tehdy, když chce investor snížit rizikovost a kolísání portfolia nebo když očekává posílení domácí měny a nechce kvůli tomu přijít o část zisku. Individuální investor si může měnové zajištění zařídit sám například pomocí forwardu u banky či brokera, případně pomocí měnových futures nebo na mezinárodním devizovém trhu Forexu. Pro drobného investora to však bývá komplikované a nákladné –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vyžaduje to odborné znalosti, dostatečný kapitál a často i vyšší poplatky za takové operace.

Potřeba extra hotovosti – kolaterálu

Pokud by si chtěl investor otevřít kontrakty měnového zajištění napřímo přes brokera nebo banku, je zcela obvyklé, že bude muset složit tzv. kolaterál, tedy extra zálohu v hotovosti. Tento kolaterál slouží k pokrytí případných ztrát na měnovém zajištění na straně investora. Výše kolaterálu se zpravidla pohybuje mezi 5 až 10 % z objemu zajištěné částky, v závislosti na délce a parametrech kontraktu. 

Po celou dobu zajištění je tato hotovost blokována a nelze ji nijak investovat ani použít. V praxi tak investor přichází o část flexibility i výnosového potenciálu. U Portu při měnovém zajištění potřeba držet vysoký kolaterál není. Není ani potřeba sledovat vývoj marže nebo jej průběžně doplňovat. Portu vše řídí automaticky samo v rámci portfolia, jehož přirozenou součástí je 2% hotovostní složka. 

Měnové zajištění u Portu

U produktu Portfolia nabízí Portu službu měnového zajištění. Měnové zajištění probíhá automatizovaně, bez nutnosti uzavírat složité obchody nebo mít pokročilé znalosti finančních derivátů. Za zapnutí této služby klienti neplatí žádné extra poplatky.

Pokud si u Portu sestavujete Portfolio podle sebe, můžete si zajištění měnového rizika zapnout na jedno kliknutí. Rozhodnutí, zda zajišťovat, či ne, je jen na vás.
Pokud zvolíte Portfolio od Portu, ve výchozím nastavení bude zajištění měnového rizika buď zapnuté nebo vypnuté podle aktuálního doporučení investiční komise Portu. To se v čase může měnit. Pokaždé, když se názor komise Portu změní, dá klientům vědět, aby mohli případně nastavení měnového zajištění upravit. 

Co když nemám funkci měnového zajištění aktivní?

Funkce měnového zajištění může být nedostupná, pokud jsme na základě odpovědí v investičním dotazníku vyhodnotili, že nemáte dostatečné znalosti a zkušenosti pro používání měnových derivátů. Pokud byste i přesto měli zájem si měnové zajištění zapnout, neváhejte nás kontaktovat.

Jak Portu měnové zajištění provádí?

Pokud je měnové zajištění Portfolia zapnuté, Portu na základě měnové struktury instrumentů zahrnutých v Portfoliu (např. ETF či akcií) otevírá odpovídající zajišťovací kontrakty. 

Ne vždy je však možné dosáhnout 100% zajištění měnového rizika. Nastává to zejména v případech, kdy zvolené instrumenty obsahují podkladová aktiva v různých měnách nebo jejich bazická měna (tj. měna, ve které se instrument obchoduje) neodpovídá měně těchto podkladových aktiv. Příkladem je třeba ETF zaměřené na akcie malých společností, které se obchoduje v dolarech. Ne všechny akcie v tomto ETF se však obchodují v dolarech. Proto je možné dané ETF proti měnovému riziku zajistit jen částečně. 

Plné měnové zajištění do CZK lze spolehlivě realizovat u:

• akcií a ETF denominovaných v eurech nebo dolarech, kde se měna obchodování shoduje s měnou podkladových aktiv,
• ETF, které jsou samy o sobě vnitřně měnově zajištěné do své bazické měny.

Částečně lze měnově zajistit i ETF s podkladovými aktivy ve více měnách, a to v případě, že obsahují alespoň z 20 % aktiva v měně, ve které se obchoduje samotné ETF. Například u ETF obchodovaného v USD, které má 50 % aktiv v amerických akciích, lze zajistit přibližně polovinu měnového rizika. Zbylá část expozice zůstává otevřená, a to i při zapnutém měnovém zajištění. Informaci o měnovém rozložení podkladových aktiv konkrétního ETF najdete vždy na stránce jeho emitenta.

Konkrétní příklad měnového zajištění

U každého portfolia s cizoměnovými instrumenty u kterého je zapnuté měnové zajištění, otevírá Portu instrumenty měnového zajištění (forwardy a swapy) ​. Tyto termínované obchody, které se otevírají zpravidla na 3 měsíce, fixují budoucí měnový kurz. V průběhu času na těchto instrumentech vzniká zisk nebo ztráta podle toho, jak se vyvíjí kurz koruny a tím výkyvy hodnoty portfolia kvůli kurzům minimalizuje. Jakmile nastane konec zajišťovacích instrumentů, realizuje se zisk/ztráta a otevřou se nové kontrakty na další období v rámci tzv. rollingu. 

Modelový příklad

Představme si modelovou situaci, kdy na Portu investujete do amerických akcií a zároveň máte tuto investici měnově zajištěnou. Řekněme, že Portu za vaše koruny nakoupí americké akcie v hodnotě 1000 USD při směnném kurzu 22 Kč/USD. Zároveň uzavře termínový kontrakt, kterým si zafixuje budoucí převod těchto 1000 USD zpět na koruny – například za stejný kurz 22 Kč/USD za tři měsíce. Bez ohledu na to, kde bude kurz za 3 měsíce, má Portu sjednané, že 1000 USD smění opět na 22 000 Kč.

Pokud by koruna mezitím posílila (např. na 20 Kč/USD) a cena akcií v USD zůstala stejná, při převodu na koruny by nezajištěný investor dostal jen 20 000 Kč. Zajištěný investor však získá 22 000 Kč, protože kontrakt mu umožňuje směnit za 22 Kč/USD – vzniklý zisk 2 000 Kč z forwardu vykompenzuje pokles efekt posílení koruny.

Pokud by koruna mezitím oslabila (např. na 24 Kč/USD) a cena akcií v USD zůstala stejná, nezajištěný investor by za 1000 USD dostal 24 000 Kč, tedy vydělal by více díky slabší koruně. Zajištěný investor ale vymění dolary za smluvený kurz 22 Kč/USD. Získá tak 22 000 Kč a o dodatečný zisk přijde, protože forwardový obchod v tomto případě generuje ztrátu oproti aktuálnímu kurzu.

V obou případech však zajištěný investor nakonec obdrží stejnou částku (22 000 Kč) a jeho korunový výnos je tím pádem shodný, jako kdyby se kurz vůbec nezměnil​.

Protože každý termínový kontrakt má určitou splatnost (např. několik měsíců), Portu musí pro trvalé zajištění tyto kontrakty pravidelně obnovovat, aby krytí pokračovalo. Tento proces se nazývá rolling. V praxi to funguje tak, že jakmile původní forward dospěje ke své splatnosti, Portu vypořádá jeho zisk či ztrátu (připíše ho do hodnoty portfolia) a zároveň otevře nový termínový obchod na další období.

Klient tak nic nepozná a zajištění běží kontinuálně dál. Rolling se opakuje typicky každé čtvrtletí či podle potřeby tak, aby portfolio bylo neustále chráněno. Tato operace může být pro jednotlivce složitá a nákladná (vyžadovala by neustálý monitoring a sjednávání nových kontraktů), ale pro Portu je to rutina, kterou provádí automatizovaně pro tisíce portfolií zároveň. 

Náklady měnového zajištění

Na Portu je měnové zajištění investic dostupné všem investorům bez jakéhokoli dodatečného poplatku. Zapnutím měnového zajištění tedy investor nezačne platit Portu nic navíc. Veškeré náklady na otevření kontraktů měnového zajištění a s tím spojenou administrativu na sebe bere Portu.  

Za náklad měnového zajištění lze považovat rozdíl mezi aktuálním měnovým kurzem a budoucím fixovaným (tedy tzv. forwardovým). Tento rozdíl může být kladný i záporný v závislosti zejména na tom, jaké jsou úrokové sazby v jednotlivých měnách. Z toho plyne, že i tento “náklad” na měnové zajištění může být jak kladný, tak záporný. 

V dobách, kdy jsou v domácí ekonomice vyšší úrokové sazby než v zahraniční ekonomice (např. sazba ČNB je vyšší než sazba ECB), bývá forwardový kurz nad aktuálním (spotovým) a tím pádem se už pouhým otevřením kontraktů měnového zajištění vydělává. V opačné situaci je forwardový kurz pod spotovým a otevřením kontraktů měnového zajištění se něco málo ztratí. Vždy však ve výsledku záleží na tom, kam se kurz ubírá v průběhu existence kontraktu měnového zajištění. 

Kdy má měnové zajištění smysl?

Otázka, zda zajišťovat měnové riziko, nemá univerzální odpověď a záleží na situaci na trzích i na profilu investora. Můžeme ale uvést několik případů, kdy se měnové zajištění vyplatí zvážit:

• Očekávám posilování koruny: Pokud panuje názor (nebo váš osobní předpoklad), že česká koruna bude vůči hlavním měnám v příštích letech posilovat, pak je měnové zajištění nejjednodušší způsob, jak se před tímto scénářem dlouhodobě chránit. Příkladem může být situace, kdy ČNB zvyšuje úrokové sazby rychleji než centrální banky v zahraničí. Vyšší sazby často přilákají kapitál do koruny a ta může posilovat. Zajištěním si pojistíte aktuální kurzy a ochráníte korunovou hodnotu portfolia před budoucím zpevněním koruny.
• Nechci, aby kurz měn ovlivňoval celkovou hodnotu investice: Pokud plánujete investici na kratší období  (méně než 5 let), může měnové zajištění chránit vaše výnosy před nepříznivými pohyby měnových kurzů. Vzhledem k tomu, že v blízké budoucnosti budete pravděpodobně potřebovat peníze zpět v korunách, dává smysl si kurz předem zafixovat. Vyhnete se tak riziku, že v době výběru bude kurz méně výhodný a vaše investice se v korunovém vyjádření znehodnotí.

Měnové zajištění je užitečný nástroj pro každého investora, který investuje v cizích měnách a chce omezit riziko nepříznivého vývoje směnného kurzu. Předvídat kurz koruny vůči euru či dolaru za 5, 10 nebo 20 let je velmi obtížné, a právě zajištění může nabídnout určitou stabilitu. 

Neexistuje však univerzální odpověď na otázku, zda měnové zajištění využívat. Záleží především na délce investičního horizontu a individuálním postoji k riziku. Krátkodobí investoři bývají na kurzové výkyvy citlivější, protože budou brzy směňovat zpět do korun, naopak dlouhodobí investoři mohou zajištění řešit až ke konci svého investičního období. Záleží také na toleranci k riziku – konzervativní investoři mohou preferovat stabilitu a zvažovat zajištění jako prostředek k omezení volatility portfolia.

Marek Pokorný

Marek denně sleduje finanční trhy a svými komentáři, výstupy v médiích, analýzami a vzdělávacími články informuje veřejnost o aktuálním dění. Na investičních konzultacích s klienty nejčastěji řeší optimálnost rozložení portfolií, finanční plány a produkty, tržní situaci a další otázky ohledně investování a financí.

Všechny články od autora