Zpět na články
#431 - V Kremlu bouchá šampaňské
Trumpovy sliby nepomáhají. I když americký prezident už na začátku týdne naznačil, že zajistí „volný proud energie do světa“, opět se jednalo pouze o optimistické prohlášení a realita je jinde. Cena ropy zůstává kolem 100 USD za barel, protože blokáda Hormuzského průlivu a útoky na lodě dál omezují přepravu černého zlata. Vojenský doprovod tankerů pak zůstává jen ve fázi slibů.
Uvolnit rezervy! Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) uvolní rekordních 400 milionů tun ropy ze strategických rezerv. Jde o největší nouzový zásah od založení agentury v roce 1974 s cílem zmírnit dopady konfliktu na Blízkém východě. Při tomto tempu uvolňování by ale zásoby mohly vystačit jen zhruba na tři měsíce. Jde tak spíše o dočasné řešení. Skutečná stabilizace trhu teď bude záviset hlavně na délce trvání konfliktu.
Kam půjde cena ropy? Podle predikce energetické agentury EIA bude barel ropy stát v příštích dvou měsících více než 95 USD. Ve 3. čtvrtletí by však cena ropy WTI měla klesnout zpět pod 80 USD za barel a na konci roku na 70 USD. Průměrná cena v roce 2027 by pak měla činit 67 USD za barel. Analýza EIA již pracuje s konfliktem na Blízkém východě i s výpadky ropných dodávek. Když se výhled naplní, dopady na inflaci budou pouze přechodné. Z dlouhodobějšího hlediska by tak oslabilo riziko pomalejšího ekonomického růstu a zvýšené inflace.
Od března už vyšší? Americká inflace za únor dopadla zhruba dle očekávání. Meziměsíčně vzrostla o 0,3 % a meziročně o 2,4 %, jádrová inflace pak činila 2,5 %. Výraznější tržní reakce proto nepřišla. Pozornost trhu se přesunula především k dění v Íránu, které přes stoupající ceny ropy a dalších komodit zvyšuje riziko vyšší inflace. První dopady by se mohly objevit už v březnových datech.
Amerika šlápla na brzdu. Americká ekonomika na konci loňského roku nečekaně prudce zpomalila, přičemž v celoročním přepočtu růst HDP dosáhl 0,7 %, zatímco původní odhad činil 1,4 %. Důvodem byl negativní dopad 43denního podzimního shutdownu. Za celý rok 2025 vzrostl HDP o 2,1 %, což bylo mírně pod původním odhadem 2,2 %. Tempo růstu se tak zpomalilo z 2,8 % v roce 2024 a 2,9 % v roce 2023.
Američané, máte smůlu. Americké domácnosti se těšily na vyšší daňové vratky. Část tohoto pozitivního impulsu jim ale může sebrat dražší ropa. Podle odhadů agentury Bloomberg by průměrná americká domácnost měla letos obdržet zhruba o 800 USD více na daňových vratkách, což by mohlo podpořit spotřebu. Tento efekt však mohou výrazně oslabit vyšší ceny ropy a pohonných hmot. Bloomberg odhaduje, že při ceně ropy kolem 83 USD za barel by se dodatečné náklady domácností mohly přiblížit velikosti vyšší vratky. Dražší energie tak fungují jako nepřímá daň, která nejvíce dopadá na nízkopříjmové domácnosti.
Bezpečné přístavy nefungují. Hlavní útočiště v dobách krizí – zlato – od začátku konfliktu odepsalo 3 %. Společně se státními dluhopisy jeho cenu brzdí očekávání vyšší inflace a vyšších úrokových sazeb. Japonský jen a švýcarský frank oslabují kvůli dražším energiím a měnové politice. Relativně nejlépe si vede americký dolar, který podporují vyšší sazby i fakt, že USA patří mezi významné exportéry energií. Další vývoj bude záviset hlavně na délce konfliktu. Pro investory proto zůstává klíčové zachovat chladnou hlavu a nezapomínat, že po každé krizi se trhy vrátily k růstu.
Plyn se hlásí o slovo. Přestože jsou všechny zraky upřeny na ropu, znepokojivě rostou i ceny plynu. Cena dodávek pro evropský trh se zvýšila o 70 % a překonala 50 EUR/MWh. Vývoz zkapalněného plynu LNG pozastavila QatarEnergy, která představuje zhruba 20 % celosvětových dodávek. Z velké části byl zastaven také export LNG ze Spojených arabských emirátů. Evropa se tak může prakticky obrátit už jenom na Spojené státy, na kterých je nyní závislá. Pokud EU nebude chtít být v geopolitické hře fackovacím panákem, bude se muset zbavit závislosti na fosilních palivech.
V Kremlu bouchá šampaňské. Pokud někomu rostoucí ceny hrají do karet, tak je to Rusko, jehož státní rozpočet je závislý na příjmech z energetických surovin. USA dočasně povolily zemím nakupovat více ruské ropy, která je kvůli sankcím zablokována na tankerech. Ropné příjmy Moskvy by podle Reuters mohly v březnu vzrůst oproti únoru téměř dvojnásobně na 6,4 miliardy eur. Putin tak dostal do ruky nečekaného žolíka, kterého může využít ve válce proti Ukrajině.
Novo Nordisk zhubl o 70 %. Dánský farmaceutický gigant, známý léky na hubnutí Ozempic a Wegovy, zažívá vlastní hubnoucí kúru. Akcie od vrcholu v roce 2024 ztratily přes 70 %. Firma čelí kombinaci problémů – cenovému tlaku nebo rostoucí konkurenci zejména ze strany americké Eli Lilly. Zatímco Novo očekává v příštích letech zpomalení nebo pokles tržeb, Eli naopak dál rychle roste a získává na trhu s léky na obezitu větší podíl.
Rozchod v Adobe. Softwarový gigant po 18 letech v čele společnosti opouští ředitel Shantanu Narayen. Během jeho vedení akcie Adobe vzrostly více než šestinásobně a překonaly tak 350% růst indexu S&P 500 za stejné období. Jak už to při dlouhých vztazích bývá, rozchod je bolestivý. Nástup AI však nyní ohrožuje softwarové společnosti a Adobe se s designovými nástroji jako Photoshop nebo Illustrator ocitl v centru obav. Akcie firmy tak za dva roky odepsaly téměř 60 % a na odchodu CEO zanechaly ošklivou tečku.
Musk stále nejbohatší. Majetek vlastníka elektromobilky Tesla, vesmírné společnosti SpaceX, sociální sítě X (dříve Twitter) nebo AI firmy xAI odhaduje žebříček časopisu Forbes na 839 miliard USD, více než dvojnásobek oproti loňsku. Za ním následují spoluzakladatelé Googlu Larry Page a Sergey Brin a zakladatel Amazonu Jeff Bezos. Nejbohatším Čechem je majitel zbrojařského koncernu Czechoslovak Group Michal Strnad s majetkem 31,1 miliardy USD, který se jako jediný Čech dostal do první stovky. V žebříčku je celkem 11 českých miliardářů včetně Renáty Kellnerové, Karla Komárka, Daniela Křetínského či Andreje Babiše.
Nízká, ale na jak dlouho? Česká inflace v únoru zpomalila z 1,6 % na 1,4 % zejména díky levnějším potravinám a energiím. Inflační tlaky ve službách zůstávají zvýšené, u některých však dynamika slábne. Ceny potravin by v nejbližších měsících měly růst pouze velmi mírně. Rizikem ale zůstává vývoj cen energií a pohonných hmot. Bez šoku způsobeného konfliktem na Blízkém východě by letošní průměrná inflace mohla zůstat poblíž 1,5 %. Alternativní scénář s dražší ropou a plynem by však mohl inflaci kumulativně zvýšit o více než 1 p. b. Úrokové sazby ČNB by v takovém případě zůstaly na současné úrovni.
Česká koruna oslabuje. Domácí měna oslabila na nejslabší úroveň k euru za zhruba půl roku a k dolaru za více než čtyři měsíce. Aktuálně se obchoduje za 24,5 Kč/EUR a 21,38 Kč/USD. Zahraniční investoři vidí českou korunu stále jako rizikovou měnu. Za jejím oslabením stojí především americký dolar jako bezpečný přístav a velká závislost Česka na ceně energií. Slabší měna může ale těšit domácí investory, protože zvyšuje korunovou hodnotu jejich dolarových i eurových investic.
Co nového v Portu?
Poslechněte si první díl podcastu Ze zákulisí Portu. Zakladatel Portu Radim Krejčí a hlavní ekonom Jan Berka v něm mluví o tom, na čem aktuálně pracujeme a co chystáme dál. V pilotní epizodě jsme otevřeli téma poplatků, brokerage i další novinky v Portu.
Hezký víkend!
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
