Zpět na články
Týden v české ekonomice: Česko má osmý nejnižší dluh v EU a další novinky
1. Viceguvernér ČNB připustil další zvýšení sazeb
Ve čtvrtek 22. října zveřejnila ČNB na svém webu rozhovor viceguvernéra Jana Fraita pro agenturu Bloomberg. Bankovní rada bude podle něj na zasedání 5. listopadu rozhodovat, zda sazby zvýšit, nebo ponechat beze změny. Argumenty pro zvýšení označil za poměrně silné, výsledek ale předem daný není. ČNB přitom sazby zvedla už v červnu, poprvé po čtyřech letech, a dvoutýdenní repo sazba od té doby činí 3,75 %.
Hlavním tématem jsou podle Fraita inflační tlaky ze zahraničí, především dražší energie. „Ceny energií nemůžeme a nebudeme ignorovat,“ uvedl. Domácí tlaky, kvůli kterým banka v červnu zasáhla, podle něj trvají, jsou ale o něco slabší. Zapadá to do obrazu z posledních týdnů, kdy zářijovou inflaci i ceny průmyslových výrobců táhly nahoru hlavně ropa a výrobky z ní. Pro centrální banku jde o nepříjemnou kombinaci: vyšší sazby dovozní zdražení ropy nezvrátí, mohou ale zabránit tomu, aby se propsalo do mezd a cen služeb.
Zajímavá je Fraitova poznámka k trhům. Ty počítají nejméně se čtyřmi zvýšeními o 25 bazických bodů během příštích dvanácti měsíců, což sám označil za „tak trochu záhadu“. „Důvody pro zvýšení o 100 bazických bodů zatím nevidím,“ dodal. Zároveň upozornil, že vysoké tržní sazby už samy podmínky financování zpřísňují. Tříletá swapová sazba, od které se odvíjejí sazby hypoték, od začátku války v Íránu vzrostla zhruba o 150 bazických bodů.
Z pohledu domácností je to důležitý signál. I kdyby bankovní rada sazby 5. listopadu nezměnila, hypotéky už zdražily, protože banky se řídí právě tržními sazbami. U nových hypoték se podle Fraita objevují první známky zpomalení, firemní úvěry ale dál rostou.
Kdo dnes řeší, zda splácet hypotéku rychleji, nebo volné peníze investovat, najde srovnání obou cest v článku Splacení hypotéky vs. investování.
2. Česko má osmý nejnižší dluh v EU
Ve středu 21. října zveřejnil Eurostat údaje o deficitech a dluzích členských států za rok 2025. Dluh českých vládních institucí dosáhl 44,2 % HDP, což je osmý nejnižší podíl v EU. Nižší dluh mělo jen Estonsko, Lucembursko, Dánsko, Bulharsko, Irsko, Švédsko a Litva. Průměr EU přitom činil 81,5 % HDP a nejvíce zadlužené bylo Řecko.
Rovněž ve středu 21. října ČSÚ v rychlé informaci k notifikaci deficitu a dluhu uvedl, že Eurostat potvrdil český schodek vládních institucí za rok 2025 ve výši 185,5 miliardy korun, tedy 2,2 % HDP. To je pod maastrichtskou hranicí 3 %, na které nebo nad kterou podle Eurostatu skončilo 11 členských států.
Srovnání s Evropou by ale nemělo svádět k dojmu, že je vše v pořádku. Podle ČSÚ se český dluh od roku 2022 zvýšil ze 42,5 % na 44,2 % HDP a stát hospodaří se schodkem každý rok, v letech 2022 a 2023 dokonce na hranici 3 % HDP nebo nad ní. Nízké zadlužení je tak spíše dědictvím minulosti než výsledkem současné rozpočtové politiky. Jak dluh roste v přepočtu na jednoho obyvatele, ukazuje následující článek.
Opačným směrem než k úsporám ukazuje i dění ve Sněmovně. Ve čtvrtek 22. října poslanci schválili v prvním čtení základní údaje návrhu státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 386 miliard korun, proti 310 miliardám v rozpočtu na rok 2026. Výši příjmů a výdajů vláda zveřejnila už při schválení návrhu 21. září. Nejde ještě o schválený rozpočet, návrh nyní míří do druhého čtení, ve kterém už poslanci mohou navrhovat jen přesuny peněz v rámci rozpočtu, základní parametry včetně schodku už měnit nemohou. Vyšší schodek znamená větší výpůjčky státu a v době rostoucích tržních sazeb také vyšší náklady na úroky. Tady se oba hlavní příběhy týdne potkávají: čím déle zůstanou tržní sazby vysoko, tím dražší bude financování každé další miliardy schodku.
3. Úroda řepky je nejnižší od roku 2005
V pátek 23. října zveřejnil ČSÚ poslední letošní odhad sklizně k 30. září. Zářijový odhad zpřesnil hlavně plodiny s pozdější sklizní. Obraz se tím nezlepšil. Sklizeň řepky ČSÚ upřesnil na 803 tisíc tun, meziročně o 21,4 % méně, což je nejméně od roku 2005. Obilovin včetně kukuřice na zrno se sklidilo necelých 7 milionů tun, což je druhá nejnižší sklizeň za poslední desetiletí.
„Jarní mrazy, sucho a vysoké teploty během vegetace vedly k poklesu hektarových výnosů, což se promítlo do nižší sklizně obilovin a řepky i plodin s pozdnějším termínem sklizně, zejména brambor, cukrovky a kukuřice,“ uvedla Dagmar Pospíšilová z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ. Odhadovaná sklizeň brambor činí 582 tisíc tun (-20,8 %) a cukrovky se sklidí zhruba o šestinu méně než loni. Nejvýrazněji klesla kukuřice na zrno, o třetinu. Výrazně vyšší úrodu ČSÚ odhaduje jen u slunečnice, jejíž produkce díky větší osevní ploše vzrostla o 30,9 %.
Skokové zdražení potravin to přímo neznamená. Ceny obilí nebo řepky se tvoří hlavně na světových komoditních trzích, a slabší česká úroda je proto ovlivní jen omezeně. Citelnější může být dopad u brambor a dalších plodin, které se obchodují spíše na domácím trhu. Ceny zemědělských výrobců ale podle zářijové statistiky ČSÚ proti srpnu vzrostly o 3,2 %, přestože meziročně jsou stále o 7,2 % nižší. Pro inflaci je tak slabá úroda spíše pomalu působícím rizikem než okamžitým šokem.
Pro zemědělce samotné je slabá úroda dvojí ranou. Prodávají méně a ještě za ceny, které jsou meziročně nižší. Pro spotřebitele je důležitější, že potraviny, které v posledních měsících inflaci brzdily, ji v příštím roce brzdit tolik nemusí. Roli potravin v zářijové inflaci najdete v jednom z předchozích dílů této série.
4. Na pražskou burzu vstoupila společnost Doornite
V pátek 23. října zahájily obchodování akcie společnosti Doornite na trhu Start pražské burzy, který je určený pro menší a střední rostoucí české firmy. Jihlavský výrobce interiérových dveří a zárubní zaměstnává přes 200 lidí, ve dvou závodech v Jihlavě a Uherském Hradišti vyrobí ročně téměř 340 tisíc kusů a vyváží na Slovensko a do dalších 12 evropských zemí.
Úpis skončil na spodní hranici cenového rozpětí. Investoři v úvodní veřejné nabídce upsali 65 270 akcií po 400 korunách, přičemž firma stanovila rozpětí 400 až 500 korun za akcii. Celkový objem úpisu tak dosáhl 26,1 milionu korun. První obchodní den se akcie držely kolem upisovací ceny a nejvýše se dostaly na 420 korun.
Den, kdy Doornite vstoupila na burzu, nebyl pro pražský trh příznivý. Index PX v pátek 23. října klesl o 1,52 % na 2 584 bodu. Nový titul tak vstupoval na trh v náladě, kdy investoři spíše prodávali, než hledali nové příležitosti.
Vlažné přijetí ukazuje dlouhodobý problém menších emisí. Při malém objemu akcií v oběhu se s nimi obchoduje málo a investor může mít potíž je rychle prodat za férovou cenu. Kdo vsadí na jednu malou firmu, nese navíc celé riziko jejího podnikání. Pro běžného investora je proto obvykle rozumnější vystavit se akciím přes široce rozložené portfolio než přes jednotlivé tituly.
Kuba je studentem Digitální ekonomiky a je součástí analytického týmu Portu jako stážista. Je fanouškem trhů a inovací, zaměřuje se především na propojení financí a moderních technologií. Jeho cílem je přiblížit hlubší pochopení trhu běžným investorům.
