Inflace v České republice
Meziroční míra inflace v ČR v prosinci podle Českého statistického úřadu klesla o 0,4 p.b. na 6,9 %, zatímco se čekala stagnace. Tempo růstu tak z listopadových 7,3 % zpomalilo. Za celý rok 2023 činila průměrná míra inflace 10,7 %, což bylo o 4,4 p. b. méně než v roce 2022, kdy se jednalo o druhou nejvyšší inflaci od vzniku samostatné ČR.
Meziroční pokles inflace byl způsoben zejména zpomalením růstu cen většiny potravin a nealkoholických nápojů. Ceny uzenin byly v prosinci meziročně vyšší o 0,6 %, zatímco v listopadu o 3,4 %. Svůj cenový růst zmírnilo i ovoce, a to na 5,8 % oproti 8,4 % v listopadu. U pohonných hmot naopak meziroční pokles cen zpomalil (2,9 % oproti 8,8% poklesu v listopadu).
Proinflačně naopak působil růst cen nájemného z bytu, které vzrostlo 7,3 %. Dále také výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 5,5 %, vodného o 16,3 %, stočného o 26,9 %, elektřiny o 142,4 % a tepla a teplé vody o 24,2 %.
Ze 41 sledovaných evropských států měla Česká republika při využití hodnoty meziroční inflace 6,9 % 5. nejvyšší inflaci. V listopadu zaujímala ČR 6. pozici a o jednu příčku jsme si tak pohoršili. Ve srovnání Eurostatu ale vychází míra inflace v ČR jinak než jak ji stanovuje ČSÚ. Rozdíl vzniká kvůli tzv. imputovanému nájemnému, které představuje náklady na vlastnické bydlení. V českém spotřebním koši má váhu přes 10 %, zatímco ve spotřebním koši Eurostatu, využívající harmonizovaný index spotřebitelských cen, tato položka chybí.
Nejvyšší inflaci v Evropě mělo stejně jako v listopadu Srbsko (8 %). Následuje Maďarsko (7,9 %), Island (7,7 %) a Rusko (7,5 %). Ze států sousedících s Českem je inflace stále relativně vysoká na Slovensku (6.3 %), v Polsku (6,1 %) a Rakousku (5,6 %). V Německu se z listopadových 3,2 % zvýšila na 3,7 % a od inflačního cíle ECB ve výši 2 % se tak vzdálila.
Nejnižší inflaci z evropských státu zaznamenali v Itálii (0,59 %). Nízká je také v Dánsku (0,76 %), Lotyšsku (1 %) a Litvě nebo Nizozemsku (1,2 %).
Jak to vidí ČNB?
Česká národní banka začíná zlevňovat peníze a podle většiny očekávání snížila úrokové sazby o 0,25 p.b. Se sazbami tak hnula poprvé od loňského června.
Klíčová dvoutýdenní reposazba, kterou ČNB reguluje množství peněz v oběhu a od které banky odvozují svoje úroky se snížila ze 7 % na 6,75 %. Současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 5,75 % a lombardní sazby na 7,75 %. Diskontní sazba je úrok, za který si komerční banky ukládají u ČNB své volné peníze nad rámec repo operací. Lombardní sazba je svým způsobem opakem sazby diskontní a určuje, za kolik si komerční banky půjčují od ČNB.
Tento krok ze strany ČNB byl očekávaný, protože čísla z reálné ekonomiky buď zapadají do makroekonomivké prognózy ČNB nebo působí lehce proti-inflačně. Inflace setrvale zvolňuje a ke svému 2% cíli stanoveným ČNB by se mohla přiblížit už v průběhu prvního pololetí příštího roku.
Inflace ve světě
Inflace v eurozóně podle prvotního odhadu v prosinci vzrostla, v meziročním vyjádření dosáhla na 2,9 % což je nárůst z listopadových 2,4 %.Nadějná data v posledním měsíci loňského roku vykázala jádrová inflace, která nezahrnuje ceny potravin a energií. Z listopadových 3,6 % v prosinci zvolnila na 3,4 %, což naznačuje, že cenové tlaky dál opadají, i když celkové číslo inflace vzrostlo.
Inflace v USA v prosinci meziročně vzrostla o 0,3 % na 3,4 %, což je o 0,2 p. b. více než se čekalo. Očekával se mírnější růst na 3,2 % oproti listopadovým 3,1 %. Americká ekonomika zůstává stále v dobré kondici, tamní trh práce i přes známky ochlazování zůstává stále napjatý, což nehraje do karet případnému snižování sazeb.
Na svém prosincovém zasedání Fed ponechal klíčovou úrokovou sazbu v pásmu 5,25 % až 5,5 %, tedyna nejvyšší hodnotě za posledních 22 let. Přesto, že si Fed nechává dveře otevřené pro další zvýšení sazeb, tak tu s velkou pravděpodobností máme definitivní konec cyklu utahování měnové politiky. V příštím roce Fed počítá se třemi sníženími. Bankéři uvedli, že nedávné ukazatele naznačují, že hospodářský růst zpomalil a přírůstek pracovních míst se zmírnil, ale zůstává silný, a míra nezaměstnanosti zůstává nízká.
Čína momentálně zažívá deflaci, kterou zaznamenala poprvé v červenci (-0,3 %) a následně v říjnu (-0,2 %). V listopadu spotřebitelské ceny klesly o 0,5 %. V prosinci se čeká, že deflace o 0,1 p.b. zmírní na -0,4 %.
