Zpět na články
#423 - Hon na Powella
Hon na Powella. Americké ministerstvo spravedlnosti si předvolalo šéfa centrální banky Jeroma Powella. Má vysvětlit náklady na renovaci centrály ve Washingtonu, které dosáhly 2,5 miliardy USD. Powell reagoval překvapivě ostře: označil to za snahu Trumpovy administrativy zasahovat do vedení měnové politiky. Tím přiživil obavy z politizace Fedu, přestože Trump souvislost s předvoláním odmítl.
Trump by rád viděl rychlejší pokles sazeb, jenže proti němu stojí samotný trh. Polické zásahy do směřování Fedu zvyšují rizika oslabení dolaru a výprodeje dluhopisů. To by prodražilo státní dluh i hypotéky. A to Trump před kongresovými volbami rozhodně nechce.
Má to Írán spočítané? Německý kancléř Merz věří, že teokratický režim v Íránu padne během několika dní až týdnů. Sankce totiž přivedly zemi do ekonomických potíží. Ty vyvolaly masivní protesty, při nichž zemřely tisíce lidí. Díky tomu Trump zvažuje vojenskou intervenci. Ještě předtím z rukávu vytáhl známou kartu – obchodní cla. Sazba 25 % se dotkne zemí obchodující s Íránem, což má ještě více oslabit tamní politické vedení.
Šachová partie. Nová cla uvalená na obchodní partnery Íránu nejvíce zasáhnou Čínu, která má 26% podíl na vzájemném obchodu. Následují Spojené arabské emiráty (23 %), Turecko (14 %) a Irák (10 %). Sekundární cla by mohla oslabit křehké obchodní příměří mezi USA a Čínou, v jehož rámci Američané vyjednali důležitou dohodu o přístupu k čínským vzácným zeminám. Průměrná sazba amerických cel na čínské zboží klesla po říjnovém příměří z 40,8 % na 30,8 %.
Fungují cla, nebo ne? Americký obchodní deficit v listopadu klesl na nejnižší úroveň od roku 2009 a směřuje k téměř vyrovnané bilanci importu a exportu. Vybrané prostředky z cel za loňský rok dosáhly rekordních více než 260 miliard USD. V posledním kvartálu vzrostly příjmy a byl snížen deficit veřejných financí meziročně o 15 %. Z toho by mohli mít patrioti radost, kdyby však příjmy z cel v posledních měsících nezačaly klesat. Vyšší cla totiž odrazují americké spotřebitele i firmy, a se slabou poptávkou klesají výběry z cel.
Čekáme na verdikt. V souvislosti s americkou celní politikou se čeká na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA o legalitě „recipročních“ cel. Soud měl rozhodnout ve středu, ale verdikt odložil. Podle platformy Polymarket dosahuje pravděpodobnost příznivého rozhodnutí pro vládu USA jen 30 %. Trhy by na takový verdikt reagovaly zvýšenou volatilitou. Předpokládáme, že by Trumpova administrativa i v případě negativního rozhodnutí hledala další cesty, jak v celní politice pokračovat.
Německý obrat. Po dvou letech poklesu se největší evropská ekonomika konečně vrátila k růstu. Loňské HDP vzrostlo o 0,2 %, přičemž tahounem byla spotřeba domácností a masivní vládní výdaje. Investice společností uprostřed deindustrializace naopak dál klesají – celkově o 0,5 %. Exporty brzdí americká cla, silnější euro i tvrdší konkurence z Číny. V letošním roce by měl růst německého HDP díky fiskálním stimulům zrychlit na 1 %. To je dobrá zpráva i pro Česko, jelikož Německo je naším největším obchodním partnerem.
Evropa hledá kamaráda. Ve stínu amerického protekcionismu se EU snaží rychle uzavřít obchodní dohody s Mercosurem (jihoamerické sdružení volného obchodu) a Indií. Právě dohoda s jihoamerickým blokem má vytvořit trh s více než 700 miliony spotřebitelů. Evropským firmám by dohoda alespoň částečně nahradila ztráty z narušených obchodních vztahů vinou amerických cel. Důležitý je i geopolitický kontext. Dohoda by Evropě poskytla přístup k vzácným materiálům v Jižní Americe.
Jak poroste svět? Ekonomiky G20 vytvářejí 85 % globální produkce. Právě jejich vývoj ukazuje, že světový růst bude v roce 2026 nerovnoměrný. Tahounem se stávají rozvíjející se trhy, zatímco vyspělé ekonomiky zpomalují. Podle projekcí MMF má být nejrychleji rostoucí velkou ekonomikou znovu Indie, následovaná Čínou a Indonésií. Globální ekonomika by měla růst zhruba o 3,1 %, přičemž většina přírůstku připadne na rozvojové trhy, nikoli na Evropu či USA.
Levnější hypotéky, prosím! Americký prezident rozjel kampaň před listopadovými volbami do Kongresu. Hlavním tématem je cenová dostupnost, což zahrnuje i stále relativně drahé hypotéky. K jejich zlevnění Trump navrhuje, aby státem podporované instituce, jako jsou Fannie Mae a Freddie Mac, ve větším objemu nakupovaly hypoteční cenné papíry (MBS). Podle prezidenta by obě společnosti mohly tyto instrumenty pořídit za 200 miliard USD. Trh na to reagoval poklesem 30leté hypoteční sazby pod 6,1 %, což je nejnižší úroveň od září 2022. Uvidíme, jestli to vydrží.
Trump vs. kreditky. Americký prezident chce omezit úroky za využívání kreditních karet na maximálně 10 %. Kreditky jsou v USA velmi populární. V současnosti tento dluh přesahuje 1,2 bilionu USD a průměrná úroková sazba je kolem 20 %. Snížení úroků by přineslo výrazné úspory. Kritici však argumentují, že by tento krok mohl lidem se slabší bonitou ztížit přístup k úvěrům. I tuto snahu můžeme brát jako součást volebního boje v USA.
Google v elitním klubu. Alphabet díky AI partnerství s Applem dosáhl dalšího významného milníku a jeho tržní kapitalizace překonala 4 biliony USD. Google tak předběhl OpenAI a upevnil svou pozici lídra, přičemž jeho akcie loni vzrostly o 69 %. Vášeň pro AI mění technologické giganty ve stroje na peníze, které mají v portfoliích Portu své pevné místo.
Buffettův džin je venku z láhve. Legendární Warren Buffett varuje před umělou inteligencí a přirovnává ji k jaderným zbraním. Podle něj „džin již vyletěl z láhve“ a nikdo neví, jaké sociální důsledky to přinese. Ačkoli je vůči této technologii skeptický, jeho obrovské hotovostní rezervy naznačují, že čeká na okamžik, kdy euforie na trhu opadne.
TSMC nezastavuje. Přestože je džin venku z láhve, euforie kolem AI neutichá. Důkazem jsou skvělé výsledky největšího výrobce čipů na světě v posledním čtvrtletí. Taiwan Semiconductor zvýšil zisk o třetinu, překonal všechny odhady trhu a poskytl silný výhled na příští rok. Ten se ponese ve znamení masivních investic (56 miliard USD) do pokročilých technologií AI. Silná čísla TSMC zatáhla celý sektor a navázala na skvělou jízdu čipového sektoru v posledním měsíci (+20 %). iShares MSCI Global Semiconductors UCITS ETF najdete v naší nabídce instrumentů.
Trump se dočkal. Venezuelská opoziční lídryně Machado předala Trumpovi svou medaili z Nobelovy ceny míru. Trump si ji samozřejmě rád ponechal. Prezident následně na sítích poděkoval za krásné gesto vzájemného respektu. Nobelův výbor připomněl, že cenu převést neumožňuje a majitelkou oficiálně zůstává Machado. Celá epizoda působí spíš jako diplomacie ve stylu reality show: Nobelovka jako dárkový předmět. Trump dál řeší hlavně přístup k venezuelské ropě a skutečná demokratická změna v zemi zůstává nejistá.
České želízko v ohni. Skupina CSG plánuje vstup na burzu. Získané prostředky chce CSG využít na další růst, který staví na mimořádně silném období. Tržby v letech 2022–2024 rostly v průměru o 126 %. Obranný průmysl má podle firmy do roku 2030 růst dvojciferným tempem. Dividendová politika počítá s výplatou 30–40 % čistého zisku od roku 2027. Podle posledních informací by měla být primární emise akcií CSG určená jen pro institucionální investory, nebude ji tak možné nabídnout retailovým zájemcům. Nicméně, Portu plánuje nabídnout klientům obchodování s akciemi CSG poté, jakmile budou umístěny na burzu.
Co nového v Portu?
Připomínáme, že se jednou ročně můžete zdarma registrovat na online workshop, který se zaměřuje na vybrané finanční téma. Rozpis workshopů naleznete na svém Portu souhrnu v sekci Investiční konzultace. Díky omezenému počtu účastníků nabízí každý workshop interaktivní diskusi, která umožňuje podrobněji prozkoumat dané téma a doplnit ho o příklady z praxe. Nejbližší dostupný termín připadá na 20. 1. s tématem Investování dětem.
Hezký víkend!
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
