Zpět na články
#424 - Bomba jménem CSG
TACO je zpátky! I letos se potvrdilo, že Trump vždycky vyměkne (TACO). Zatímco na začátku týdne hrozil dodatečnými cly na vybrané evropské země, pokud USA nezískají Grónsko, ve středu otočil. S představiteli NATO se domluvil na přístupu k území největšího ostrova světa. USA mají mít přístup, tušíte správně, k nerostnému bohatství a ke stavbě protiraketového systému Golden Dome. TACO naservírovali Trumpovi evropští lídři, kteří přišli s ostřejší reakcí a přípravou protiopatření. Nakonec se situace uklidnila a trhy to ocenily návratem pozitivní nálady.
Konec velké lásky? V reakci na Trumpovu agresivitu směrem ke Grónsku zmrazil Evropský parlament práci na obchodní dohodě s USA. Po Trumpově veletoči ale EU pravděpodobně jednání o dohodě se Spojenými státy zase obnoví. Mnozí zákonodárci si ale už dříve stěžovali. Obchodní dohoda je podle nich nevyvážená, protože EU musí snížit většinu dovozních cel, zatímco USA se drží 15% sazby. Ačkoliv je zatím největší krize zažehnána, Trumpova popularita v Evropě se rozhodně nezvýšila.
Sexy rozvojové trhy. Začátek nového roku se nesl ve znamení masivního přílivu kapitálu do ETF zaměřených na rozvojové trhy. Rekordní bylo již čtvrté čtvrtletí loňského roku a historii přepisovaly i první dva lednové týdny. Zájem o rozvojové trhy, jako jsou Čína, Indie, nebo Brazílie, neprojevují pouze institucionální investoři, ale i retailoví.
Strýček Sam na steroidech. HDP Spojených států ve 3. čtvrtletí roku 2025 vzrostl o 4,4 %. Americká ekonomika šlape na plyn díky silné spotřebě domácností a zůstala odolná i navzdory nejistotě způsobené Trumpovou politikou, zejména jeho dvoucifernými cly. Navzdory silnému růstu je ale mnoho Američanů nespokojeno se stavem ekonomiky a zejména s vysokými životními náklady.
Čínský drak ztrácí sílu. Druhá největší světová ekonomika zpomaluje svůj růst. Ve 4. čtvrtletí roku 2025 vzrostla o 4,5 %. Naráží na překážku v podobě realitního trhu, kterou vláda nedokáže překonat ani pomocí masivních stimulačních opatření. Dny závratného růstu jsou pryč, což způsobuje bolesti hlavy firmám, které spoléhaly na čínskou spotřebu. Čína stále citelněji začíná cítit rostoucí dluhy a demografickou krizi, která ji dohání. Zatímco růst 4,4 % je pro vyspělou americkou ekonomiku mimořádný, Čína logicky zpomaluje z dříve extrémně vysokých temp typických pro rozvojovou zemi.
Mercosur narazil. Evropský parlament schválil návrh, aby obchodní dohodu s jihoamerickým sdružením volného obchodu přezkoumal Soudní dvůr EU. Dvacet pět let připravovaná dohoda se tak znovu odkládá. Podle předpokladů měl evropský vývoz do Brazílie, Argentiny, Paraguaye, Uruguaye a Bolívie stoupnout o necelých 50 miliard eur ročně a umožnit vznik asi 440 tisíc pracovních míst. Nesouhlas ale vyjadřovali zemědělci. Mercosur by prý nemusel plnit stejné standardy kvality a bezpečnosti potravin.
Zaplaťte, Američané. Nejnovější analýzy potvrzují, že až 96 % nákladů na cla ve skutečnosti nesou američtí spotřebitelé a společnosti, nikoli zahraniční vývozci. Dokonce i gigant Amazon otevřeně varuje, že tato politika drasticky zvyšuje ceny pro běžné lidi a komplikuje dodavatelské řetězce. Znovu se tak potvrzuje, že cla nejsou zázračnou zbraní proti konkurenci, ale spíše „hořkou odměnou“ v podobě dražších nákupů.
Kdo žije na sekeru? Dluh EU vzrostl meziročně ve 3. čtvrtletí roku 2025 o 0,8 p. b. na 82,1 % HDP. Meziročně nejvíce vzrostl dluh Rumunska (+5,5 p. b.), Polska (+5 p. b.) a Finska (+4,7 p. b.), zatímco v Řecku (-8,9 p. b.), Irsku (-7,1 p. b.) a na Kypru (-6,1 p. b.) došlo k dramatickému poklesu. Řecko však nadále vykazuje nejvyšší zadlužení, přičemž poměr dluhu k HDP dosáhl 149,7 %, následuje Itálie (137,8 %) a Francie (117,7 %). Česko se stále řadí k těm lepším s dluhem 43,1 %.
Japonský výprodej. Začátek týdne přinesl silný výprodej japonských státních dluhopisů, který se postupně přelil do dalších dluhopisových trhů. Japonské dluhopisy se potýkají s nedostatečnou domácí poptávkou, náladu navíc zhoršuje výhled uvolněné fiskální politiky a vyšších úrokových sazeb. V pozoru navíc zůstává japonská centrální banka. Pokud by se objevila další výprodejní vlna, mohla by vstoupit na trh a obnovením nákupů tento pohyb tlumit nebo zastavit. Riskovala by tím však další oslabení jenu, které je pro japonskou ekonomiku významným inflačním rizikem.
Streamovací horor. Netflix zaznamenal další pokles po zveřejnění čtvrtletních výsledků, přičemž 18% nárůst tržeb a 30% nárůst zisku nestačily k uspokojení trhu. Wall Street s popcornem sleduje souboj Netflixu a Paramount o to, kdo zaplatí více za hollywoodské studio WarnerBros. Tato nákladná hra by Netflix mohla stát až 83 miliard USD, což se investorům zdá jako hodně. Hororu tak udělili palec dolů v podobě 33% poklesu akcií. Konec ale bude zajímavý, protože do příběhu se zapojil i starý známý strašák jménem Trump.
Prázdná ruská nádrž. Příjmy Ruska z ropy a zemního plynu by měly v lednu meziročně klesnout o 46 %. To by ruskou státní pokladnu přivedlo k nejvyššímu deficitu od roku 2020. Sankce a klesající ceny energií způsobují vážné vyčerpání státní pokladny, které nedokáže zakrýt ani ta nejsilnější válečná propaganda. Ekonomika agresora se sama požírá a funguje na dluhu, který v budoucnu zničí bohatství celých generací.
Zelená porazila černou. Poprvé ve své historii vyrobila EU více elektřiny z větrné a solární energie než z fosilních paliv. Turbíny otáčející se ve větru a fotovoltaické panely osvětlené sluncem vyprodukovaly v roce 2025 celkem 30 % elektřiny v EU. Elektrárny spalující uhlí, ropu a plyn vyprodukovali 29 %. Večerní špičky v poptávce po elektřině – které obvykle vyžadují spalování plynu za vysoké náklady – navíc začínají být pokrývány bateriemi.
Musk vs. Ryanair. Veřejná fackovaná mezi nejbohatším mužem planety a CEO Ryanairu O’Learym nabyla bizarních rozměrů. Vše začalo odmítnutím Muskovy satelitní internetové služby Starlink pro letadla Ryanair, což Elona velmi rozzlobilo. Musk reagoval zprávou, že Ryanair koupí, načež následovala lavina urážek. Největší letecká společnost nakonec celou záležitost využila pro propagační kampaň s názvem „Výprodej pro idioty“ a již rezervovala místo pro Elona.
Klub vyvolených roste. Počet dolarových miliardářů na světě poprvé překročil hranici 3 000 a jejich bohatství roste rychleji než kdykoli předtím. Nejbohatší vrstva obyvatelstva zvyšuje hodnotu svého majetku tempem, které zvyšuje rozdíl mezi nimi a zbytkem planety. Nadměrný vliv, který mají superbohatí lidé na politiky, ekonomiky a média, prohloubil nerovnost a vzdálil nás od řešení problému chudoby.
Bomba jménem CSG. Z Michala Strnada se po prvním obchodním dni Czechoslovak Group na burze v Amsterdamu stal rázem nejbohatší Čech. Titul zahájil obchodování na ceně 32 eur za akcii, což představuje 28% růst oproti upisovací ceně 25 eur za akcii. To představuje tržní kapitalizaci zhruba 800 miliard Kč, což je výrazně více než ČEZ (646 miliard Kč). I přes výrazný růst má však titul velkou šanci dlouhodobě výkonnostně růst, obzvláště pokud bude geopolitické napětí ve světě a válka na Ukrajině (tvořící přibližně čtvrtinu tržeb) přetrvávat.
Co nového v Portu?
Na Portu se akcie CSG chystáme přidat do nabídky Portfolií podle vás v prvních únorových dnech. Ihned po vstupu na burzu očekáváme vysokou volatilitu, instrument proto do nabídky zařadíme v momentě, co se cena ustálí.
Konference MARKET MOOD 2026 už 3. února 2026 představí tři stage plné debat, názorových střetů, skutečných investičních příběhů a praktických workshopů. Uvidíte jedinečný pohled na to, kam se v roce 2026 posunou trhy, kapitál i příležitosti napříč nemovitostmi, kryptem, venture kapitálem i alternativními investicemi. Těšit se můžete také na workshop vedoucího týmu investičních konzultací Tadeáše Silovského, kde získáte konkrétní doporučení a praktické tipy pro chytré zhodnocení vašich peněz.
Hezký víkend!
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
