Zpět na články
#432 - Útok na bezpečný přístav
Válka, která měla být rychlá, se USA prodražuje. Americké ministerstvo obrany plánuje požádat Kongres o dalších 200 miliard USD na válku s Íránem. Částka by měla pokrýt doplnění zásob munice a raket a podpořit zbrojní průmysl. Požadavek se ale setkává s odporem, protože je nad rámec ročního bilionového rozpočtu Pentagonu a válka se mezi lidmi netěší velké oblibě. Jen první týden konfliktu stál USA přes 11 miliard USD. Výše žádosti převyšuje dosavadní pomoc USA Ukrajině, která od roku 2022 dosáhla pouze 188 miliard USD.
Útok na bezpečný přístav. Cena zlata se v březnu pod tlakem geopolitických a makroekonomických událostí propadla již o 10 % na 4 660 USD. V době nejistoty a ozbrojených konfliktů by se přitom zlatu mělo dařit. Kartami ale zamíchala rostoucí cena ropy. Ta zvyšuje inflační tlaky a centrální banky tak budou muset s plánovaným snižováním úrokových sazeb počkat, aby zabránily výraznějšímu růstu cen. To vedlo k posílení dolaru, v němž se zlato obchoduje, a k následnému oslabení drahých kovů.
Plyn stoupá vzhůru. Cena plynu pro evropský trh po íránském útoku na katarskou infrastrukturu opět prudce vzrostla. Nálet byl odvetou za izraelský útok na plynové pole Íránu Jižní Pars v Perském zálivu. Katar je zodpovědný za 20 % světového vývozu LNG. Cena plynu pro Evropu se za týden zvýšila o 23 % a za měsíc se zdvojnásobila na 61 €/MWh. Nebýt přechodu na obnovitelné zdroje energie, ceny plynu a elektřiny by vzrostly mnohem prudčeji. V pětiletém horizontu je však aktuální růst plynu v porovnání s růstem před 4 lety mírný.
Dubajští developeři krvácí. Index sledující cenu dubajských společností, které působí v oblasti stavebnictví a nemovitostí (např. Emaar) odepsal od začátku války v Íránu přibližně 30 %. Index reaguje na očekávání nižších budoucích prodejů bytů a pokles zájmu o region. Do cen fyzických nemovitostí se dle analytiků konflikt projeví v průběhu roku. Bude-li válka přetrvávat, očekává se pokles 10 – 20 %. Když se k tomu přidá oslabující dirham (-8 % za poslední rok), tak to může pro korunového investora být dost smutný pohled.
Centrální banky vyčkávají. V tomto týdnu shodně nezměnily své klíčové sazby americká, evropská ani česká centrální banka. Klíčová sazba Fedu zůstává v pásmu 3,5-3,75 %, ECB depozitiní sazbu ponechala na 2 % a dvoutýdenní repo sazba ČNB zůstala na 3,5 %. Trhy se tak soustředí na výhledy centrálních bank. Ty jsou kvůli energetickým rizikům a geopolitice opatrné a snižování sazeb je zatím v nedohlednu.
Zelená je cesta. Tlak EU na investice do obnovitelných zdrojů energie se ukazuje jako správný – zmírňuje totiž cenové šoky energií. Členské státy nejsou tolik závislé na fosilních palivech, která jsou součástí geopolitického boje. V roce 2025 měly obnovitelné zdroje energie na celkové spotřebě elektřiny v EU již téměř poloviční podíl (47,3 %). Díky tomu jsou ceny elektřiny pro evropské státy navzdory plynovým šokům výrazně stabilnější než v roce 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu.
Bezos si jde pro peníze. Zakladatel Amazonu plánuje založit fond v hodnotě 100 miliard USD na nákup výrobních společností a jejich transformaci pomocí AI. Fond by využíval technologie projektu Prometheus, kde byl Bezos nedávno jmenován CEO, a jeho cílem je aplikovat nejnovější pokroky generativní AI v průmyslové výrobě. Investice by směřovaly do existujících firem, které by fond automatizoval a modernizoval.
Další Muskův slib. Elon oznámil, že Tesla by mohla dokončit AI6 čip a zahájit jeho výrobu do prosince. Menší problém ale je, že zatím není hotový ani čip předchozí generace AI5. Podle Muska je prý ale v „dobrém stavu“. Tesla už plánuje následné čipy AI7, AI8 a další, přičemž AI5 a AI6 si nechá vyrábět u TSMC a Samsungu. Do budoucna chce ale Musk výrobu přesunout do své nové továrny v Texasu. Mezitím nejbohatší člověk planety po 10 letech slibů přiznal, že autonomní řízení Tesly stále nefunguje.
Finové si pískají. Země tisíců jezer obhájila první místo jako nejšťastnější země světa. Druzí skončili Islanďané, třetí Dánové. Severské státy se v žebříčku World Happiness Report umísťují vysoko dlouhodobě díky vysoké důvěře ve vládu, silným institucím a sociálním jistotám. Česko skončilo na dvacátém místě a předběhlo tak třeba třiadvacáté USA nebo čtyřiapadesáté Slovensko. Slovákům posíláme kondolence.
Češi investují víc, ale méně o tom vědí. Investiční gramotnost Čechů letos klesla napříč většinou skupin. Muži si udrželi vyšší úroveň než ženy. Nejvíc znalí jsou lidé ve věku 45–53 let, zatímco mladší generace do 35 let zaostává. Nejlépe si v investiční gramotnosti vedou nepřekvapivě vysokoškoláci a obyvatelé Prahy. Naopak slabší výsledky mají lidé s nižším vzděláním a příjmem nebo z okrajových regionů.
Zájem o investování roste rychleji než skutečné porozumění jeho principům, což zvyšuje riziko impulzivních rozhodnutí a finančních ztrát. Bereme to jako potvrzení toho, že systematičtější finanční vzdělávání je u nás potřeba čím dál víc.
Co nového v Portu?
Stále máte možnost přihlásit se na online workshop zaměřený na investování do Indických akcií, který proběhne v úterý 24. března v 17:30 hodin. Rozpis workshopů naleznete na svém Portu souhrnu v sekci Investiční konzultace. Díky omezenému počtu účastníků nabízí každý workshop interaktivní diskusi, která umožňuje podrobněji prozkoumat dané téma a doplnit ho o příklady z praxe. Těšíme se na vás.
Hezký víkend!
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
