Zpět na články
Týden v české ekonomice: Česká inflace vzrostla na 1,9 % a další novinky
1. Inflace zrychlila, hlavním faktorem jsou dražší pohonné hmoty
Meziroční inflace v Česku v březnu vzrostla na 1,9 %, což odpovídá očekáváním a představuje zrychlení oproti únoru. Klíčovým faktorem byl obrat ve vývoji cen pohonných hmot, které přešly z výrazného poklesu do dvouciferného růstu. Tento vývoj souvisí především s růstem cen ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě, což se rychle promítlo i do cen na čerpacích stanicích.
Kromě dopravy přispěly k růstu inflace i služby, zejména stravování a ubytování, a také náklady na bydlení. Nájemné i imputované nájemné nadále rostou, což odráží pokračující tlak na trhu nemovitostí. Naopak celkový růst cen částečně tlumily potraviny, kde došlo k poklesu cen ovoce i zeleniny, a celkově zůstává růst cen zboží velmi mírný.
V evropském srovnání si Česko i přes mírné zrychlení inflace vede relativně dobře. S hodnotou 1,9 % patří mezi země s nižší inflací a všechny sousední státy vykazují vyšší cenový růst. To potvrzuje, že i přes aktuální tlak z oblasti energií zůstává inflační prostředí v Česku zatím relativně stabilní.
Investujeme tak, abyste dlouhodobě dosahovali lepších výnosů než v tradičních bankovních produktech a podílových fondech.
2. Trh práce ožil, nezaměstnanost mírně klesla
Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla na 5 %, což představuje mírné zlepšení oproti únoru. Počet uchazečů o práci se snížil o více než devět tisíc a současně přibylo i volných pracovních míst. Trh práce tak vstoupil do sezonně silnějšího období, kdy se tradičně zvyšuje nabídka pracovních příležitostí a klesá počet nezaměstnaných.
Pozitivní vývoj byl patrný napříč regiony, i když rozdíly zůstávají výrazné. Nejvyšší nezaměstnanost nadále vykazují strukturálně slabší regiony, zejména Ústecký a Moravskoslezský kraj, zatímco Praha a její okolí zůstávají blízko minimálních hodnot. Významné rozdíly jsou i na úrovni okresů, kde se v některých lokalitách potýkají desítky uchazečů o jedno pracovní místo, zatímco jinde je trh práce téměř vyrovnaný.
Navzdory meziměsíčnímu zlepšení zůstává situace meziročně horší a napětí na trhu práce přetrvává. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru více než čtyři uchazeči, přičemž v některých regionech výrazně více. Struktura poptávky přitom nadále ukazuje na silnou potřebu pracovníků v průmyslu, stavebnictví, dopravě nebo službách, což naznačuje přetrvávající nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce.
3. Ceny bytů dál rostou, nejrychleji v levnějších regionech
Ceny starších bytů v Česku v prvním čtvrtletí výrazně vzrostly, meziročně o 15 % na průměrných 83 tisíc korun za metr čtvereční. Růst pokračoval i mezikvartálně, což potvrzuje, že trh s bydlením zůstává velmi dynamický. Nejvyšší ceny si nadále drží Praha a Brno, kde se metr čtvereční pohybuje výrazně nad republikovým průměrem.
Zajímavý trend ale přichází z regionů, kde jsou byty tradičně levnější. Právě zde ceny rostou nejrychleji, například v Ústí nad Labem meziročně o 24 % nebo v Ostravě o 16 %. Důvodem je silná poptávka po dostupnějším bydlení, kdy se část kupujících přesouvá mimo nejdražší města. Tento přesun postupně zvyšuje ceny i v dříve relativně dostupných lokalitách.
Růst cen má výrazný dopad i v absolutních číslech. Například průměrný byt v Praze zdražil meziročně o více než milion korun, v dalších městech jde o stovky tisíc korun. I v levnějších regionech tak zdražování představuje pro domácnosti stále větší finanční zátěž a dále zhoršuje dostupnost vlastního bydlení.
Investice do nemovitostí jednoduše
Realitní fond WOOD & Company s růstem 7–9 % ročně, a to po odečtení poplatků.
4. Dukovany mohou jet až do 60. let, Česko tím posiluje jadernou strategii
Analýza společnosti ČEZ ukazuje, že současné jaderné bloky v Dukovanech bude možné provozovat až 80 let od jejich spuštění, tedy přibližně do let 2065–2067. Dosavadní předpoklady přitom počítaly s ukončením provozu už kolem poloviny 40. let, což výrazně mění výhled české energetiky. Provoz čtyř bloků s výkonem 510 MW každého tak může pokračovat mnohem déle, než se dosud předpokládalo.
Prodloužení životnosti však nebude bez významných nákladů. ČEZ počítá s miliardovými investicemi do modernizace zařízení, které zahrnují výměny klíčových technologických částí i zavádění nových bezpečnostních a řídicích systémů. Odhady hovoří o investicích v řádu miliard korun ročně, což je však stále výrazně méně než náklady na výstavbu nových bloků. Paralelně pokračuje i příprava nových reaktorů v Dukovanech a Temelíně.
Záměr vítají politici i část analytiků, kteří jej považují za posílení energetické bezpečnosti a stabilní pilíř české energetiky. Zároveň ale upozorňují na nutnost dlouhodobého investičního a bezpečnostního dohledu. Kritické hlasy naopak varují před přílišnou orientací na jádro na úkor rozvoje obnovitelných zdrojů. V evropském kontextu jde nicméně o trend, kdy více zemí prodlužuje životnost svých jaderných elektráren až na 80 let.
Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.
