Inflace v Česku v říjnu zrychlila a spotřebitelské ceny oproti září vzrostly o 0,2 p. b. na 2,8 %. Výsledné číslo ale bylo přesně v souladu s očekáváními. Tento vývoj byl ovlivněn především růstem cen bydlení. Meziročně výrazně vzrostly ceny elektřiny a to o 10,5 %. Zvýšily se i ceny tepla a teplé vody a to o 8,3 %. Zdražilo i nájemné z bytů a to o 6,2 %. Z potravin se byly vyšší ceny másla a to o 40,6 % a čokolády a čokoládových výrobků o 14,4 %.
Naproti tomu meziročně klesly ceny pohonných hmot. Ceny nafty a benzínu se snížily už třetí měsíc po sobě. Nafta byla nejlevnější za více než rok a benzin dokonce od října roku 2021. Úhrnně byly pohonné hmoty meziročně levnější o 11,4 %.
Meziměsíčně se ceny v říjnu zvýšily o 0,3 %. Zdražilo především bydlení. Ceny tuhých paliv se zvedly o 1,7 %, nájemného z bytu o 0,4 % a výrobky a služby pro běžnou údržbu bytu také o 0,4 %. Z potravin se zvýšily zejména ceny ovoce o 5,9 %, vajec o 15,5 %, pekárenských výrobků a obilovin o 0,6 % a másla o 3,5 %. Ceny polotučného trvanlivého mléka klesly o 15 %, masa o 1,1 %, zeleniny o 1,5 % a cukru o 11,3 %.
Ze 41 sledovaných evropských států měla Česká republika v říjnu při využití meziroční hodnoty inflace 2,8 % 15. nejvyšší inflaci a proti zářijovému 17. místu si tak o dvě příčky pohoršila. Nejvyšší inflaci v Evropě měla Ukrajina a to 9,7 %, za kterou následovalo Rusko s meziroční inflací 8,6 %. Vysokou inflaci mělo také Bělorusko (5,4 %), Moldavsko (5,3 %) a Island (5,1 %). Ze sousedních států byla inflace vyšší v Polsku (5 %) a na Slovensku (3,1 %). Nižší byla naopak v Rakousku (1,8 %) a Německu (2 %). Meziročně se ceny nezměnily ve Slovinsku a země tak byla na čele žebříčku. Nízká inflace byla v Litvě (0,3 %), Kosovu (0,4 %) a Švýcarsku (0,6 %).
