Dlouhodobý investiční produkt je po půl roce od spuštění stále novinkou na českém finančním trhu. Drobným investorům nabízí alternativu zajištění na důchod s příslibem efektivnějšího zhodnocování úspor formou investování. Připomeňme si několik klíčových parametrů DIPu, kolem kterých se v médiích opakovaně vynořují určité nesrovnalosti.
Od začátku letošního roku, si DIP založilo zhruba 55 tisíc zájemců, z toho WOOD Retail Investments, která stojí za investiční platformou Portu, otevřela DIP již téměř 15 tisícům investorů a každý týden zde evidují stovky nových zájemců o založení. Jedná se tak o 27% tržní podíl, který společnost řadí mezi největší poskytovatele DIPu, v čemž předčí i mnohé banky a další finanční subjekty.
Z dostupných dat k doplňkovému penzijnímu spoření (DPS), které je na trhu už více než dvě dekády, lze odhadovat, že zájem o DIP poroste v čase, největší přísun klientů je evidován s koncem roku kvůli možným daňovým úlevám. „Češi si stále více uvědomují nutnost zajistit se na důchod z vlastních zdrojů a nespoléhat jen na stát. To je pozitivní zpráva a jsme rádi, že jejich zájmu vyšla vstříc i vláda se schválením DIPu. Jelikož se jedná o novinku, kolem které se ve veřejné debatě objevuje řada nepřesností, je stále co vysvětlovat,“ říká Martin Luňáček, produktový ředitel Portu.
Pět nejčastějších mýtů spojených s DIPem
1. DIP je zbytečně složitý a vhodný pro zkušené investory
Mezi veřejností se objevuje názor, že DIP jako investiční nástroj je komplikovaný a vhodný pro zkušené investory. Opak je však pravdou. DIP je navržen tak, aby byl dostupný a srozumitelný každému, začínajícím investorům a všem generacím. „Například u nás na Portu stačí po registraci odpovědět na několik otázek pro navržení vhodného rozložení investičního portfolia na míru. Poté investor už jen posílá peníze a my se staráme o zbytek,“ říká Marek Pokorný, analytik Portu a dodává: „Tento přístup je vhodný pro ty, kteří nechtějí trávit čas studiem investic, ale chtějí získat výhody investování do diverzifikovaného portfolia.“ Podle Pokorného je největší zájem o DIP u skupiny lidí ve věku 40-50 let.
Investovat na důchod s DIPem je ale vhodné jak pro mladou generaci (může začít i s málem a benefituje ze složeného úročení), tak pro generaci krátce před důchodem (investuje konzervativněji a přizpůsobí své portfolio s ohledem na blížící se důchod). „Samozřejmě má smysl investovat i nižší částky, jako je například 500 korun měsíčně, je ale jasné, že pro zajištění na penzi to stačit nejspíš nebude. S postupem času a rostoucími výdělky je vhodné zvyšovat i vklady do DIPu, pro maximální využití daňových výhod dává smysl nastavit vklad na částku 4 tisíce korun,“ doplňuje Pokorný.
2. Na DIP stát nepřispívá, takže je nevýhodný
Ačkoliv stát nepřispívá na DIP přímo, jako je tomu u DPS, nabízí významné úlevy a možnost příspěvků od zaměstnavatele. DIP umožňuje snížení daňového základu až o 48 tisíc korun ročně, což může znamenat úsporu na daních až 7 200 korun. Zaměstnavatel přispívající na DIP si může tyto příspěvky odečíst až do výše 50 000 Kč od základu pro sociální a zdravotní pojištění. Kombinace daňových úlev a možnosti příspěvků zaměstnavatele činí z DIPu velmi atraktivní volbu pro dlouhodobé investování.
V případě, že budu na DPS přispívat 1000 korun měsíčně, získám od státu příspěvky ve výši 2400 korun ročně. Pokud budu na DIP vkládat stejnou částku, díky snížení daňového základu o 12 000 korun získám na daních zpět 1800 korun. Výsledný rozdíl v řádu stovek korun (600 korun) můžu snadno získat díky nižším poplatkům v DIPu oproti DPS (ty mohou být klidně poloviční).
3. Proč zakládat DIP, když mám DPS, je to prakticky stejné
DIP a DPS jsou často mylně zaměňovány. Zatímco DPS je vázáno na účastnické fondy a má přísně regulované investiční strategie, DIP nabízí větší flexibilitu a širší škálu investičních možností, včetně ETF, akcií a kryptoměn. „V Portu patří v rámci investování do DIPu k nejoblíbenějším právě řízená portfolia, která jsou dostatečně diverzifikovaná a využívají potenciálu různých investičních instrumentů. Investor se tak nemusí prakticky o nic starat. Může si ale vytvořit i vlastní strategii a využít naplno flexibility, kterou DIP nabízí,“ komentuje Pokorný.
Pravdou je, že DIP může být k tradičnímu penzijnímu spoření skvělým doplňkem. Navíc lze mít několik účtů v režimu DIP u různých poskytovatelů, což umožní ještě lépe rozložit riziko a optimalizovat investiční strategie.
Mimo to u DPS kvůli nižším úložkám většina lidí nedosáhne na maximální daňovou úsporu. Státní příspěvek u DPS tak lze vnímat jako jakousi kompenzaci tohoto faktu. Oproti tomu u DIPu lze generovat daňovou úsporu už od nízkých investic.
4. DIP je drahý kvůli poplatkům
DIP sám o sobě drahý není, výše poplatků není zdola ale ani zhora nijak omezena. Drahý nebo levný je poskytovatel DIPu, různí poskytovatelé totiž mají poplatky nastaveny různě. „Například u nás v Portu máme u DIPu pouze jeden zvýhodněný poplatek za správu ve výši 0,5 % ročně. Ten platí pro všechny nabízené investiční strategie od vlastních portfolií přes řízená portfolia až po investice do krypta. Žádné další vstupní ani výstupní poplatky klient neplatí,“ doplňuje Pokorný. To podle něj činí z DIPu velmi nákladově efektivní řešení.
Při porovnání výše poplatků u DPS a DIP je důležité. že se nejedná o totožné produkty. DPS je totiž státem podporovaný produkt s pevnými pravidly, zatímco DIP je daňově zvýhodněný režim investování. Důležité je, jakého čistého výnosu v dlouhodobém horizontu bude schopen investor dosahovat. Investice v rámci DIP totiž mohou být dynamičtější a ve výsledku tak více vydělat. Penzijko navíc bývá relativně drahé, většina poskytovatelů si totiž účtuje poplatky v maximální výši, kterou povoluje zákon
5. DIP je rizikový a může ztratit hodnotu
Rizikovost DIPu záleží čistě na tom, jakou investiční strategii si klient stanoví. Každá investice nese určitá rizika, u DIPu si ale investor může sám zvolit míru rizikovosti investice zcela podle sebe. Pro širokou veřejnost se nabízí jednoduchá možnost investice do ETF, které zahrnují stovky nebo tisíce společností a snižují tak riziko špatné volby jednotlivé akcie.
Určitým benefitem DIPu je i fakt, že pokud se investor rozhodne realizovat předčasný výběr, přijde sice o daňové výhody, samotná investice ale běží dál a lze ji spravovat a využívat i mimo režim DIP. Investice tak nezanikne, pouze se změní její daňový režim. Pokud si však chce klient zachovat všechny výhody DIPu, stačí dodržet podmínky, tedy investovat po dobu alespoň 10 let a nevybírat peníze před dosažením 60 let věku. Oproti DPS je navíc DIP flexibilnější. Předčasný výběr u DIP je daleko snadnější, což platí i v případě přechodu k jinému poskytovateli.
