Předčasný a spokojený důchod je snem mnoha lidí, ale jen hrstka se na něj opravdu celý život připravuje. Je to spíše celoživotní maraton než rychlý přísun peněz – jako třeba výhra v loterii. To se poštěstí asi málokomu. Ovšem systematicky spořit peníze dokáže skoro každý. A stačí k tomu jednoduchá kouzelná formule: Finanční svoboda spočívá ve skromnosti a jednoduchosti, to celé navíc umocněné trpělivostí.
Pokud vám tato „magická“ formule přijde málo konkrétní, můžeme si ji vysvětlit na základních principech. Jedním z nich je odčítání a druhým složené úročení.
Odčítání nám říká, že naše úspory se rovnají rozdílu mezi příjmy a výdaji. Čím více spoříme, tím dříve dosáhneme finanční svobody. Ovšem tím se na celou situaci koukáme pouze z jednoho úhlu. Pokud si budeme žít „nad svoje poměry“, ani normální zvyšování platu nám finanční svobodu neurychlí.
Mít své výdaje pod kontrolou má dvě výhody. Zaprvé, snížení výdajů nám umožní zvýšit částku, kterou jsme schopni odkládat stranou a dosáhnout finanční svobody rychleji. A zadruhé, snížení našich celkových výdajů nám také umožní snížit celkovou částku, kterou potřebujeme pokrýt období bez příjmu v důchodu. Jinak řečeno, pokud snížíme výdaje, nejenom že budeme šetřit rychleji, ale také výsledná částka potřebná ke spokojenému důchodu se sníží.
Ukažme si to na příkladu – muž a žena, 25 let, oba s ročním příjmem půl milionu korun. Muž si odkládá stranou 10 % ze svého příjmu a žena 25 %. Oběma jejich ušetřené peníze vydělávají 6 % ročně. Není tedy nikterak překvapivé, že žena mnohem dříve našetří na potřebnou částku. Je zde ovšem ještě jedna proměnná – životní standard. Jelikož má zmíněný muž mnohem vyšší výdaje, jeho vysněná částka pro udržení stejné životní úrovně i v důchodu vyžaduje mnohem vyšší zůstatek.
Dokazuje to, jak je skromnost důležitým faktorem v otázce časového horizontu potřebného k dosažení dostatečné finanční rezervy. To ovšem není vše, odkládané peníze je potřeba také chytře investovat s ohledem na jejich zhodnocováním a ochranou před inflací. Zde se vracíme k druhému principu – složenému úročení. Pro ilustraci si představme, že investujeme do portfolia se stabilním výnosem 10 % p. a., což je vzhledem k volatilitě trhů jen příklad.
Investovaných 1000 Kč ve 25 letech bude mít hodnotu okolo 29 500 Kč v 65 letech věku. A co kdybychom začali spořit více ve 25 letech? Ve stejném případě s částkou 2000 Kč bude hodnota v 65 letech přibližně 59 100 Kč. To už je znatelný rozdíl.
Výše investice ovšem není úplně vše. Co když zkrátka více aktuálně spořit nemůžeme? Další důležitým faktorem je právě čas, po jaký je částka investována. Pokud bychom roční výnos snížili o jedno procento, finální částku to sníží o 31 %. Pokud bychom naopak začali spořit již ve 21 letech, naše finální částka se zvýší o 46 %. Je tedy očividné, že čím dříve začneme odkládat peníze stranou, tím dříve finální částky díky složenému úročení také dosáhneme.
Kolik peněz potřebujete ušetřit na bezstarostný důchod?
Odpověď na tuto otázku nám může nabídnout výsledek proslulé Trinity study, která zjišťovala, jak velkou část portfolia (složeného půl na půl z amerických dluhopisů a akcií) může klient ročně vybrat tak, aby mohl ze svých úspor čerpat dlouhodobě. Vzniklo tak pravidlo 4 procent, podle kterého bychom si na důchod měli našetřit sumu, vůči které budou naše roční výdaje tvořit pouze 4 %.
Znamená to, že když měsíčně plánujeme utratit například 20 000 Kč, což ročně vychází na 240 000 Kč, naše úspory na důchod by měly být ve výši přibližně 6 milionů korun. Jak se můžeme k naší cílové sumě dopočítat a co je základem zmíněné studie?
Pravidlo 4 % pracuje se třemi základními hodnotami:
- 7% růst investice (záleží na složení portfolia a charakteru investic – například americký index S&P 500 rostl za posledních 60 let v průměru o 8 % ročně)
- 3% inflace (pravidlo operuje s 3% inflací)
- 4% míra výběru (růst investice – inflace = část, kterou můžete každý rok vybrat při zachování hodnoty našich úspor)
Dané hodnoty můžeme upravit tak, aby lépe odpovídaly současným poměrům, našim plánům nebo charakteru našich investic. Pravidlo nám nabízí pouze přibližný rámec, podle kterého dokážeme vypočítat sumu, kterou bychom chtěli do důchodového věku našetřit.
Jak na výpočet sumy, která vám zabezpečí pohodlný důchod?
To si uvedeme na příkladu Martina. V důchodu by chtěl ze svých úspor měsíčně utratit přibližně 18 000 Kč, teda 216 000 Kč ročně. Těchto 216 000 Kč by mělo představovat přibližně 4 % jeho úspor. Celkovou výši úspor získáme tak, že roční výdaje vydělíme těmito 4 % (procenta převedeme na desetinná čísla tak, že je vydělíme číslem 100). Dostaneme 216 000 / 0,04 = 5 400 000 Kč. Martin by si tedy do svého důchodu měl našetřit přibližně 5,4 milionů Kč v současných cenách. Zdá se vám, že je to poněkud obtížně dosažitelný cíl?
Pokud by Martin plánoval do důchodu odejít za 25 let, pro dosažení cílové částky 5,4 milionů korun by měl s využitím Portu Portfolia 10 měsíčně investovat 5 000 Kč. Kdyby investovat začal o 5 let dříve, postačí, když si bude měsíčně odkládat 3 900 Kč. Jde sice jen o názorný příklad, dobře ale zdůrazňuje, jak velkou roli hraje při investování čas. Kolik byste si měli odkládat pro dosažení vaší cílové sumy jednoduše zjistíte zde.
Je důležité mít kontrolu nad svými výdaji, zbytečně nerozhazovat za věci, které nepotřebujeme, začít spořit včas a mít velkou dávku trpělivosti. Dosáhnutí finanční svobody je totiž dlouhodobý proces, který je potřeba dodržovat a držet se své strategie.
——————————————————-
Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?
– Článek není investičním doporučením
– Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
– Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
– Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
– Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás dostupné tématické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
