Přemýšleli jste někdy, jestli raději investovat do akcií, dluhopisů nebo třeba zlata? Která investice se zrovna vyplatí, abyste neprohloupili a dosáhli pěkného zhodnocení? Prozkoumali jsme pro vás, jak by si vedly různě dlouhé investice do vybraných tříd aktiv od roku 1990 a máme pro vás 3 důležité rady.
Každý, kdo investuje, chce dosáhnout co nejvyššího zhodnocení; hlavně ale nechce prodělat. Začněme proto tím, že se podíváme, jak by si vedla hypotetická investice 100 korun do 6 vybraných tříd aktiv od začátku roku 1990, pomineme-li nyní transakční náklady. Srovnáme tak vývoj akcií společností z Ameriky, Evropy a rozvojových zemí, ale i korporátních a vládních dluhopisů a zlata.
Pohledem na graf vidíme, že nejvyššího celkového výnosu dosáhly investice do akcií (např. americké akcie za posledních 30 let dokázaly prvotní vklad zhodnotit více než 10 krát), současně ale jejich hodnota během let nejvíce kolísala. Dluhopisy naproti tomu tolik nekolísaly, ale také je celkové zhodnocení nižší. Celkově od roku 1990 pak měly nejnižší výkonnost evropské akcie.
To je však jen pohled na celkové třicetileté období. Pojďme nyní prozkoumat různě dlouhé investice provedené v jednotlivé roky.
Následující grafy, ač se mohou zdát na první pohled trochu složité, ukazují zajímavé srovnání hypotetické investice 100 korun do našich 6 vybraných tříd aktiv na období 1, 5, 10 a 15 let. Pro každý počáteční rok investice je pak vynesena hodnota, jakou by vložená stokoruna měla, pokud by trvala po uvedené období. Uvažovaná investice je vždy provedena na počátku daného roku.
Pojďme si na dvou příkladech ukázat, jak grafy fungují. V grafu „Hodnota po 1 roce“ je v roce 2008 u amerických akcií uvedena hodnota 61,51 Kč. To znamená, že kdybychom do nich 1. 1. 2008 zainvestovali 100 Kč, tak by se naše investovaná stokoruna během následujícího roku v důsledku finanční krize znehodnotila o zhruba 38,5 Kč. Další příklad si můžeme uvést na grafu znázorňující horizont 15 let – kdybychom na začátku roku 2007 investovali do amerických akcií 100 Kč, tak se nám během následujících 15 let zhodnotila na 338,19 Kč.
Podle toho, v jaký rok a na jak dlouho bylo zainvestováno, liší se výsledné výnosy. Vidíme však několik důležitých poznatků:
- Riziko, že bude investice ztrátová se s rostoucí délkou investování výrazně snižuje. Zatímco u jednoroční a pětileté investice bychom pro různé třídy aktiv našli mnoho let, ve kterých by investor skončil se svou investicí ve ztrátě, na patnáctiletém horizontu už byla většina modelových investic ziskových. V nepatrné ztrátě se v případě tohoto horizontu nachází pouze evropské akcie a akcie rozvojových zemí.
- Historicky nalezneme mnoho období, kdy výkonnost dluhopisů nebo zlata překonala výkonnost akcií. To, že dosahují akcie dlouhodobě nejvyššího zhodnocení neznamená, že tomu tak je i pro každý jednotlivý rok. Například v době finanční krize v roce 2008, kdy akcie propadly za rok i o 50 %, rychle rostla cena zlata a dařilo se i dluhopisům. Desetiletá investice do zlata započatá například mezi lety 2000-2002 byla tak kvůli krizi doslova „zlatým dolem“ – vloženou stokorunu zpětinásobila. Kdo však v roce 2000 mohl finanční krizi tušit, že?
- S delším horizontem se celkové průměrné zhodnocení našich tříd aktiv posouvá stále výše. Zatímco u roční investice mohl investor čekat, že z vložené stokoruny bude s největší pravděpodobností něco mezi 90 – 120 korunami, při horizontu 10 let se již průměr pohyboval nejčastěji mezi 200-240 korunami.
Poslední poznatek je obzvláště důležitý, jelikož na jeho základě je postaven celý princip diverzifikace. O té se více detailů a matematických základů dočtete například v tomto článku. Zde si však spíše ukážeme její praktický význam na našich zkoumaných třídách aktiv a reálných datech za posledních 32 let.
Pokud bychom totiž na počátku každého roku neinvestovali do jednotlivých tříd aktiv, ale naši stokorunu rovnoměrně rozložili mezi všech 6 tříd, celkové výsledky by se výrazně stabilizovaly.
Výnosy takto diverzifikovaného portfolia by v průběhu let mnohem méně kolísaly. Jednoletá investice do takového portfolia by se od roku 1990 dostala do ztráty sice 8krát – nejhůře však dopadla se ztrátou jen 20,5 % v roce 2008 za krize, kdy se například americké akcie propadly o 38,5 %.
Současně například již u investice trvající 5 let by se od roku 1990 nenašel žádný rok, od kterého by investice do modelového diverzifikovaného portfolia skončila ve ztrátě. „Nejhůře“ by dopadla ta, která započala v roce 2011 – její celkový výnos by byl 9,9 %, což odpovídá ročnímu zhodnocení cca 1,91 %.
A pro zajímavost – u investice na 15 let byl ve zkoumaném období pouze 1 rok, od kterého by se hodnota investované stokoruny nezdvojnásobila. Ta samá investice by ale vzrostla minimálně o 60 %.
Jak ukazuje i tento graf výše, diverzifikace napříč třídami aktiv zmírňuje kolísání hodnoty a stabilizuje výnosy. Rozmezí, ve kterém se průměrné roční zhodnocení pohybují, se s rostoucí dobou investice stále více zužuje. Zužuje se tedy variabilita výsledků, které může investor od své investice očekávat.
Byl-li od roku 1990 anualizovaný výnos jednoroční investice do diverzifikovaného portfolia v rozmezí od -20 do +26 %, u investice na 15 let se již ustálil na úzkém rozmezí od +3 do +8 % ročně.
Anualizované výnosy modelového portfolia rovnoměrně váženého mezi našich 6 zkoumaných tříd aktiv pak shrnuje následující tabulka.
Jaké jsou tedy 3 základní rady, abyste u investování neprodělali?
- Investujte do široce diverzifikovaného portfolia. Neinvestujte jen do jedné třídy aktiv (nebo třeba dokonce jen jediné akcie, dluhopisu, fondu…), ale naopak se snažte svou investici rozmístit do několika různých tříd aktiv současně. Mějte portfolio složené z akcií různých geografických oblastí, dluhopisů od různých vydavatelů a třeba jej doplňte i o komoditu jako je zlato. Každá aktivum se chová trochu jinak a jejich spojením zvyšujete své šance na úspěšnou investici.
Investujete-li s Portu, tohle řešit nemusíte, jelikož naše portfolia jsme pro vás již diverzifikovali, abyste se tím vy zabývat nemuseli.
- Myslete dlouhodobě. Spíše než snažit se načasovat tu správnou chvíli nákupu zkuste přemýšlet, jak můžete své peníze zainvestovat na co nejdelší dobu. Jak jsme viděli výše, čím delší je investiční horizont, tím více se stabilizují roční výnosy – bez ohledu na dobu, kdy bylo zainvestováno.
- Krátkodobý propad berte jako příležitost k levnějšímu nákupu. I široce diverzifikovaná portfolia mají občas období, kdy jejich hodnota klesá – to je v investování běžné, ceny aktiv rostou i klesají. Nechcete-li na své investici prodělat, nevybírejte z ní peníze v době takového zakolísání. Naopak vnímejte pokles cen, jako slevy v obchodech – máte možnost nakoupit aktiva levněji a po nárůstu jejich hodnoty zpět tak vydělat celkově více.
Tak na nic nečekejte a začněte do diverzifikovaného portfolia investovat jednoduše co nejdříve – třeba rovnou hned, registrací na Portu.
Data: Bloomberg; výpočty Portu, uvedené příklady a výpočty slouží k ilustrativním účelům, transakční a jiné náklady nejsou uvažovány
Jako reprezentanti vybraných tříd aktiv jsou použity následující indexy:
Akcie rozvojových zemí – MSCI Emerging Markets Index
Americké akcie – S&P 500
Korporátní dluhopisy – Bloomberg Barclays US Corporate Index
Vládní dluhopisy – Bloomberg Barclays US Treasury Index
Evropské akcie – EUROSTOXX 50
Zlato – LBMA Gold
_______________________________________
Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?
– Článek není investičním doporučením
– Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
– Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
– Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
– Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tematické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
